Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Základní příjem. Sociální dávka pro každého?

| rubrika: Očima expertů | 18. 12. 2015 | 79 komentářů
Co kdyby se celý systém sociálních dávek a státních příspěvků od základů překopal, takže by každý mohl počítat s pravidelnou výplatou od státu – za nic, bez podmínek? Možná by to bylo levnější než dnešní systém…
Základní příjem. Sociální dávka pro každého?

Představte si, že by vám stát každý měsíc posílal peníze. Na cokoli podle vašeho uvážení. Nezáleželo by na tom, jestli jste chudí, bohatí, kde pracujete a jestli vůbec pracujete. Přesně stanovená částka by prostě chodila všem bez výjimky. Zároveň by to ale znamenalo seškrtání většiny dávek, podpor, příspěvků a stipendií. Už by ani nebylo potřeba tolika úředníků, kteří se o tuto agendu starají. Ve finále by se prý ušetřilo, takže by byli spokojeni občané i stát. Samozřejmě záleží na tom, jak vysoká částka by se jako základní příjem vyměřila a také jaké dávky by stát nechal v platnosti. 

Další čtení

Daniel Raventós v knize Materiální podmínky svobody dělá všechno pro to, aby myšlenku základního příjmu stručně a věcně představil a obhájil – a vrátil ji z politické periferie do mainstreamu. Že v něm byla za Velké francouzské revoluce, nepřekvapí. Ale že se jí vážně zabývala vláda Richarda Nixona, to už může odpůrce jakéhokoliv přerozdělování zmást.

Kdo se hlásí jako králík na pokusy?

Dnes jsou myšlence základního příjmu nejvíc nakloněni ve Švýcarsku, Nizozemsku a Finsku. V zemi helvétského kříže se bude o „dávce pro všechny“ hlasovat v referendu příští rok. Návrh počítá s měsíčním příjmem pro každého obyvatele 2500 švýcarských franků (zhruba 62 tisíc korun), vzhledem k tomu, co by to udělalo se státním rozpočtem, se příliš nepočítá s tím, že si Švýcaři v referendu tuhle cestu odhlasují

V nizozemském Utrechtu začnou testovat základní příjem od ledna. Bude se ale týkat jen tří stovek nezaměstnaných, na kterých chce radnice vyzkoušet, jak nepodmíněný příjem 900 eur změní jejich chování ve srovnání s nezaměstnanými, kteří budou dál pobírat klasické sociální dávky.

V posledních týdnech ale nejvíc pozornosti přitahuje Finsko, kde chtějí základní nepodmíněný příjem částečně zavést od roku 2017. I finská vláda se k tomuto kroku rozhodla kvůli možnosti zjednodušit systém sociálních dávek. Ve spolupráci s úřadem sociálního pojištění Kela proto plánuje projekt, ve kterém by nezaměstnaní a obyvatelé s nízkým příjmem napříč Finskem mohli každý měsíc dostávat 800 eur. Finský premiér ale zatím nepotvrdil přesnou podobu experimentu. Není tak stále jasné, kolika lidí se bude nepodmíněný příjem týkat ani kolik peněz bude vláda tímto způsobem rozdělovat.

Co si o tom myslí odborníci? V naší pravidelné anketě se jich ptáme, jestli má nepodmíněný základní příjem šanci na prosazení a úspěch, nebo jestli jde jen o utopii, či dokonce o nebezpečnou zbraň, která by se neměla dostat do rukou sociálním inženýrům.

Zuzana Uhde

socioložka

Zuzana Uhde
+316
Líbí
Nelíbí

Nepodmíněný základní příjem je možné vnímat jako revoluční transformaci, která by mohla proměnit ohodnocení některých činností, přerozdělení práce i naši představu, co je smysluplnou prací. Naše společnost mylně ztotožnila společensky prospěšnou práci se zaměstnáním. Společenská prospěšnost určité činnosti má navíc na finanční ohodnocení práce v zaměstnání v současném systému velmi malý vliv, pokud vůbec nějaký. Náš život pohlcují obavy o dostatečný výdělek, strach ale nepodněcuje kreativitu. Různé výzkumy naopak ukazují, že jistota určitého pravidelného příjmu je motivující.

Nepodmíněný základní příjem ovšem nemůže zcela nahradit sociální systém, lidé mají různé potřeby, některé skupiny lidí (např. postižení) nebo lidé v některé životní fázi jednoduše potřebují větší finanční prostředky. Je tudíž stále nutné zachovat určitý sociální systém, některé současné dávky by ale mohly být odstraněny.

Nové věci se vždy před svým zavedením zdály být utopií. Svou představivost příliš často necháváme omezovat tím, co je nyní.

Martin Potůček

sociolog, předseda důchodové komise

Martin Potůček
+42
Líbí
Nelíbí

Tato koncepce u nás šanci na uplatnění nemá

  • Nepodmíněný základní příjem předpokládá, že jsou lidé připraveni poskytovat část peněz, které by jinak dostávali sami, někomu jinému, koho by třeba vůbec neznali. V hodnotách Čechů ovšem převažuje orientace především na prospěch vlastní či prospěch vlastní rodiny.

  • Náš stát dosud není tak bohatý, aby si to mohl dovolit.

  • Ve společnosti s tržní ekonomikou by uplatnění takové koncepce vedlo k chronickému zaostávání, nespokojenosti a sociálnímu napětí.

Petr Mach

předseda Strany svobodných občanů, europoslanec

Petr Mach
+293
Líbí
Nelíbí

Určitý nepodmíněný příjem dnes u nás tak jako tak existuje. Existuje životní a existenční minimum, takže i bezdomovec má nárok na nějaké sociální dávky. Dávalo by smysl celý systém zjednodušit a ušetřit na byrokracii. Utopií ale určitě je nepodmíněný příjem zavádět tak, aby se bezpracné příspěvky od státu ještě zvýšily. Naopak, lidé musí mít motivaci pracovat. Lepší by bylo snížit daně a sociální odvody, aby lidem zbylo víc vlastních peněz a od státu žádali co nejmíň.

Ilona Švihlíková

ekonomka

Ilona Švihlíková
+76
Líbí
Nelíbí

Nepodmíněný základní příjem považuji za zajímavou myšlenku, která je odrazem rostoucího využití pracovně-úsporných technologií a slabšího postavení práce. Já sama nejsem zastáncem tohoto konceptu, ale oceňuji na něm, že dokáže pěkně rozproudit debatu právě ohledně podoby trhu práce, posunů mezi sektory apod. Nepodmíněný základní příjem má navíc více podob – ta vámi uváděná rozhodně není jediná možná. Existuje k tomu i rozsáhlá literatura, u nás se tématu věnují například Marek Hrubec a Martin Brabec z Akademie věd. Určitě je nad čím se zamýšlet. 

Ivan Bartoš

mluvčí České pirátské strany

Ivan Bartoš
+488
Líbí
Nelíbí

Ekonomika už dnes produkuje víc, než se dá spotřebovat. Zboží na trhu vůbec nechybí a produkce díky technologiím roste i při klesajícím počtu pracujících. Musíme se vyrovnat s tím, že většinu lidské práce nahradí stroje. Dnes to řešíme umělou zaměstnaností, hypertrofovaným soutěžením na trhu, produkcí zbraní a válečnými konflikty. Společnost zatím není připravena na změny, jako je nepodmíněný základní příjem, protože lidé jsou zvyklí odvozovat objem produkce od množství lidské práce. Odvozují od toho bohužel i úspěch.

Změna nebude jednoduchá, i když ekonomicky to zřejmě problém není. Problém je to morální. Paradigma bez práce nejsou koláče je nutné změnit. Lidé jsou dnes motivováni negativně. Práce se bere jako existenční nutnost a finanční ohodnocení se preferuje před obsahem vykonávané činnosti. Nepodmíněný základní příjem nesmíme chápat jako nějakou další univerzální sociální dávku, ale jako odrazový můstek.

Vít Samek

místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů

Vít Samek
+312
Líbí
Nelíbí

Uvažovat lze o všem, ale klíčové je především zajistit práci za slušnou mzdu, za kterou jde žít bez potřeby sociálních dávek. Když se v Evropské unii tolik skloňuje zásada rovného zacházení, tak je třeba ji důsledně uplatnit v celostátním, celoevropském i celosvětovém měřítku. Podívejte se, jak různé jsou mzdy u nadnárodních společností vyrábějících tutéž produkci v různých zemích (v evropském i světovém měřítku) – zpravidla nejvyšší (často výrazně) jsou v domovské zemi dané společnosti. Tady je třeba začít. Proto ČMKOS přichází s agendou Konec levné práce. To je nejefektivnější cesta k boji s chudobou. Práce pro všechny za vyšší mzdu, která zajistí spravedlivou dělbu zisků mezi vlastníky společností a jejich zaměstnance. 

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom finanční skupiny Roklen

Lukáš Kovanda
+231
Líbí
Nelíbí

Nepodmíněný základní příjem je jen jinou formou přerozdělování. Stát nejdříve vybere balík peněz a pak část z toho zase rozdá. Nebylo by jednodušší, pokud by na začátku nevybral až takový balík peněz, ale jenom „balíček“? Jinými slovy, nebylo by jednodušší snížit daně, odvody, zmírnit regulace? Asi nebylo. Zjistili bychom totiž, že nepotřebujeme tak rozsáhlý aparát úředníků, „přerozdělovačů“.

Anketa

Od koho nepodmíněně přijímáte odpověď?

Martin Ford v knize Vzestup robotů: Technologie a hrozba budoucnosti bez práce hájí základní příjem velice působivě. Vychází z výzkumu ekonoma Sama Peltzmana, který už před lety prokázal, že řidiči po zavedení povinného poutání se za jízdy začali jezdit riskantněji. Jistota příjmu v lidech podle Forda podnítí ochotu riskovat, třeba v podnikání, stejně jako je jistota při připoutání podnítila k riskantnější jízdě. Díky intenzivnějšímu podstupování rizika se bude daná ekonomika rychleji rozvíjet. Ford dále připomíná Peltzmanovo zjištění, že po zavedení povinného poutání počet usmrcených neklesl. Jen místo řidičů více umírali chodci a cyklisti. Co když po zavedení zaručeného příjmu „umře“ podnikatelský zápal v těch, v nichž dosud přežívá? Právě proto, že příjem už budou mít zaručený – tak proč se snažit? Základní příjem zkrátka představuje až příliš nevyzpytatelný přístup k problému, jehož řešení je ve skutečnosti prosté: méně přerozdělování.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+169
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

18. 12. 2015 3:59, Omasta

Je bezpochyby, že to zlepší podnikání, protože to umožní lidem vyžít v době, kdy to ještě nenese. V podstatě tu takový příjem už je, protože životní minimum včetně doplatku na byt vychází na 8000 Kč měsíčně. Jsou i odpočitatelné položky od daně, které představují pravidelný příjem. Znamená to, že to je reálné i u nás. Když by ten nepodmíněný příjem byl 8000 Kč/měs a daň z příjmu 33%, tak už při příjmu nad 24.000 hrubého, by už člověk nebyl sponzorovaný státem, protože by odvedl více.

Když se ptáme, v čem by to bylo jiné tak:
1) Odpadlo by špekulantství, jestli chodit do práce, nebo ne, když lidi, ze strachu, že přijdou o podporu, se raději o žádné podnikání nebo práci ani nepokoušejí.
2) Co by si člověk vydělal by měl navíc, tudíž by to lidi motivovalo k podnikání.
3) Lidi by se nebáli pracovat na poloviční úvazek ze strachu, že jim klesne příjem, až přijdou o dávky.

Veskrze pozitivní efekt. Nízké daně u malopříjmových osob a příjem by se vyrušily. Proto rozdíl mezi současným stavem a nepodmíněným příjmem by byl v tom, že by ubylo lidí, kterým se nevyplatí pracovat. Část lidí by se živila už jen tím, že by vyzvedávali děti bohatších ze školy a z kroužků a vozili je domů, nebo pomáhali s úklidem.

Na článku mi vadí, že to rozebírali lidi, kteří nerozumí matematice. V dnešní době mnoho lidí pracuje na černo, takže ten příjem mají tak jako tak. Tuto nespravedlivost by to odstranilo. Úplně to ti "experti" překrucovali, že to jsou peníze bez práce. Právě by to bylo spravedlivější, protože, kdo by pracoval, měl by zjevně více.

Čtenáře zajímá, jestli by stát nevydal víc peněz, než dnes. Možná že ne. Lidi si pro ty dávky vždy přijdou. Čas na sociálkách by už ztrácet nemuseli, takže by to vedlo k pozitivnímu myšlení a lepšímu hospodaření chudších lidí, protože by měli stabilní příjem. Nic navíc by nemohli vytloukat, jedině si vydělat.

Reagovat

 

+150
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

18. 12. 2015 8:54, jezevec

nepodmíněný bezpracný příjem je jistě snem každého parazita a netáhla. a mnozí z nich by jistě pár hodin ročně odpracovali zadarmo nebo za málo pro nějaký bohulibý účel, jiní by občas šli na nějakou brigádu "aniž by (ó, jak surové!) přišli o dávky".
nicméně, pokud se zeptáte lidí, kdo by byl ochoten na ty netáhla makat, a ze svých daní je nepracující živit - rychle zjistíte, že nadšení není tak generelní. dokud někdo nevynalezne perpetuum mobile na nepodmíněný bezpracný výnos, těžko můžeme zavádět nepodmíněný bezpracný příjem.
dalším problémem je imigrace.
mnoho slimáčků, málo kapustičky ...

Reagovat

 

-28
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (79 komentářů)

2. 12. 2016 | 14:38 | setubal

Tohle moh vymyslet pouze duševní invalida více

16. 11. 2016 | 2:26 | Petr Volný

Mě by stačilo zrušení povinného zdravotního pojištění a nemuset si platit sociální - samozřejmě se zárukou minimálního důchodu.
Také nevím, kdo a za jakých podmínek pobírá v této zemi 8.000,- (dávky živ. minima s doplatkem...
více

4. 9. 2016 | 22:35 | Stanek Frantisek Fanuel

Základní příjem je nutnosti a hlavně resi státní byrokracii...problém je v segmentu a v nastavení parametrů důstojného života.....KAPITAL má dva základní atributy....Poptávku a nabídku vyjádřenou cenou a ziskem...Problém...více

31. 7. 2016 | 2:59

Vase rodinna je dobra nic mene bych chtel poukazat na toho klucinu ktery mi bez ostychu porad nabizi naftu jednou sem od neho koupil 600littru a pravda je te ze bych mel zajem o tisic pokud to pan jiri mucha zaridi jako pred...více

14. 7. 2016 | 0:00 | Monika

Člověk se narodil, aby přemýšlel a rozvijel svého ducha. Určitě nechce pracovat pro elitu. ZP dnes by měl být 25000/m. Komu by to nestačilo pracoval by. Kdo by chtěl být spolecnosti uznávaný pracoval by. To by se priblizilo...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

PX 50, Krytá opční pozice, Úrok, architektura, operátoři, brno, tarify, martin stára, eliška wagnerová, icahn capital, pravidelná platba, nebankovní poskytovatelé, ZP, zóna pohodlí, KB - Dětské konto, inominátní smlouva, United Airlines, uživatelské prostředí

3AC0926, 3AC0926, 3AD4238, 8B49809, 7C02051

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK