Sazby DPH – tažená čísla jsou platná (do příštího losování)
Když přišla vláda s prvním návrhem financování penzijní reformy sjednocením sazeb DPH na 20 %, předpokládal jsem, že to někdo velmi pečlivě spočítal. Když ovšem během jednoho odpoledne v rámci jednání tzv. K9 došlo k radikálním změnám a premiér je hned vyhlásil jako novou dohodu vlády, začínám mít vážné pochybnosti. Možná se mýlím a pan ministr Kalousek má v notebooku nějaký zázračný počítačový model veřejných rozpočtů, ve kterém může operativně měnit sazby DPH a čas jejich změn a dostává obratem předpokládané výsledky. V takovém případě se předem omlouvám za své úvahy... ale obávám se, že takový model vůbec neexistuje a počínání K9, potažmo vlády při určování výše sazeb DPH připomíná tak trochu losování – jen notář u toho chybí…
Je pravda, že změna DPH je možná vhodná jako zdroj financování celospolečenské potřeby, kterou penzijní reforma nepochybně je, a to proto, že DPH platíme opravdu všichni a jde o daň, která nás zatěžuje až při spotřebě. Má to ale jeden velký háček – či přímo hák: DPH platí nejen občané, ale i stát, kraje a obce.
To znamená, že jakékoliv navýšení DPH přinese vedle zvýšeného příjmu do státního rozpočtu (resp. penzijního systému) také zvýšené výdaje veřejných rozpočtů. To je na druhou stranu velmi nepříjemná vlastnost DPH a osobně začínám mít pochybnosti, jak dalece byl tento efekt brán v úvahu a kolik z navíc vybrané DPH bude nakonec muset být použito ke kompenzování zvýšených výdajů veřejných rozpočtů. Vypočítat takový dopad určitě není triviální a rozhodně to nejde odpovědně udělat za pár hodin během schůzky K9!Ceny dolů nepůjdou
V souvislosti s DPH je třeba zmínit ještě jednu věc. Pokud je DPH navyšována, zpravidla se to dříve či později projeví v cenách zboží a služeb pro koncového spotřebitele. Určitou brzdou v okamžitém stoprocentním promítnutí nové sazby do cen je pouze konkurenční prostředí, které nutí výrobce či poskytovatele služeb alespoň zpočátku zvýšenou sazbu částečně kompenzovat snížením marže.
Pokud ovšem dojde ke snížení sazby – a vláda v novém návrhu počítá se snížením základní sazby z 20 % na 17,5 % – konkurenční prostředí zpravidla nefunguje a ceny zůstávají na původních hodnotách – zejména obchodníci si rádi v tomto případě naopak marži zvýší. Očekávat tedy nějaké snížení cen od 1. ledna 2013 asi nemůžeme, byť stát bude na DPH vybírat o 2,5 % méně.
Vzhledem k naznačené komplikovanosti problematiky bych očekával, že zmíněná K9 navrhne nějaké řešení, které však následně předá odborníkům na veřejné rozpočty k vyhodnocení všech možných dopadů a k případným korekcím. A teprve pak bych očekával, že to premiér vyhlásí jako vládní návrh. Předváděné překotné změny během jednoho odpoledne rozhodně nebudí důvěru v to, že penzijní reforma (již má údajně zvýšení DPH financovat) je podložena odbornými analýzami, jak by si nepochybně zasloužila.
Autor je předsedou Legislativně právní komise a členem představenstva Asociace finančních zprostředkovatelů a finančních poradců České republiky (AFIZ)
