Čas na podání daňového přiznání za rok 2010 se krátí. Pokud jste již přiznání odevzdali, musíte do měsíce ode dne, kdy je měl dostat finanční úřad, podat přehledy o příjmech a výdajích za loňský rok pro zdravotní pojišťovnu a správu sociálního zabezpečení. Letos je to do 2. května, kdo využije služeb daňového poradce, má na odevzdání přehledů tři měsíce navíc.
Případný nedoplatek zdravotního pojištění je však třeba zaplatit do osmi dnů od data podání daňového přiznání. Přehled příjmů a výdajů pro zdravotní pojišťovnu se tedy vyplatí odevzdat hned po daňovém přiznání. V případě přehledu pro správu sociálního zabezpečení máte čas do zmiňovaného druhého května. A potom zas osm dnů na zaplacení případného nedoplatku.
Výše zdravotního i sociálního pojistného se počítá z daňového základu uvedeného v daňovém přiznání. Vychází ze záloh, které měla osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) loni platit na obojí pojistné, a ze skutečné výše těchto pojištění za rok 2010. V přehledu o příjmech a výdajích si tedy OSVČ (podnikatel) na základě zaplacených záloh a skutečného pojistného spočítá, zda má na uvedených pojištěních přeplatek nebo nedoplatek, a zjistí výši záloh na další rok.
Zálohy na pojistné
Když si podnikatel loni vydělal méně než 15 tisíc korun a není ve ztrátě, nemusí podávat daňové přiznání. „Přehledy pro zdravotní pojišťovnu nebo správu sociálního zabezpečení musí ovšem vyplnit i tehdy, pokud toto pojištění platit nemusí a vyjde mu nula,“ upozorňuje Veronika Najmanová ze společnosti Harnol & Partners, zabývající se daňovým a účetním poradenstvím.
Pokud jde o zdravotní pojištění, musí OSVČ při zahájení činnosti začít platit alespoň minimální výši záloh. V prvním roce činnosti se to ale netýká OSVČ – studentů, důchodců nebo třeba žen na mateřské, za něž platí pojistné stát, a osob samostatně výdělečně činných, které jsou zároveň zaměstnány. V dalším období pak platí zálohy vypočtené v přehledu.
U důchodového pojištění záleží na tom, zda jde o OSVČ vykonávající tuto činnost jako hlavní, nebo vedlejší. V prvém případě musí platit na toto pojistné alespoň minimální zálohy. Kdo podniká „na vedlejšák“, nemusí platit v roce zahájení činnosti žádné zálohy na sociálku, pokud se sám dobrovolně nepřihlásí k důchodovému pojištění.
Pro povinné zapojení do důchodového pojištění musí totiž roční příjmy OSVČ po odpočtu výdajů přesáhnout rozhodnou částku, která v roce 2010 činila 56 901 korun, a nikdo nemůže předem vědět, zda tuto částku skutečně převýší.
„Když OSVČ, která má podnikání jako vedlejší náplň činnosti, nedosáhla rozhodného příjmu po odpočtu výdajů (loni zmíněných 56 901 korun), v přehledu nezaškrtne možnost přihlásit se dobrovolně k důchodovému pojištění a vyplní do řádku ‚určený vyměřovací základ‘ nulu, má nulové pojistné i zálohy na důchodové pojištění,“ říká Najmanová.
Obecně ale musí zálohy, které OSVČ odvádějí, činit alespoň stanovené minimum – pro hlavní nebo vedlejší činnost podle toho, kam patří.
Minimální pojistné šlo nahoru!
Většina českých podnikatelů platí na zdravotní a sociální pojištění právě minimální zálohy. Jejich výše vychází z průměrné mzdy. Loni šla nahoru, zmíněné zálohy tedy rovněž – psali jsme o tom v článku OSVČ: Zdravotní a sociální pojištění opět podražilo.
U zdravotního pojištění vzrostla minimální záloha z 1601 na 1670 korun měsíčně, maximální činí 20 040 korun. Záloha na sociální pojištění OSVČ se u hlavní samostatné výdělečné činnosti zvedla z 1731 na 1807 korun, u vedlejší samostatné výdělečné činnosti z 693 na 723 korun.
Minimální výše zálohy na sociální pojištění se v roce 2011 stanoví z vyměřovacího základu, který činí polovinu průměrného daňového základu, dosaženého v předchozím kalendářním roce. Pokud takto stanovený měsíční vyměřovací základ letos přesáhne dvanáctinu maximálního vyměřovacího základu ve výši 148 440 Kč, rovná se této částce. Záloha na pojistné činí 29,2 % měsíčního vyměřovacího základu, maximální záloha na sociální pojistné tak činí 43 345 Kč.
Zálohy si změňte včas!
Výše minimálních záloh na obě pojištění se tedy letos zvýšila, pokud je podnikatel platí trvalým příkazem (a takových je většina), musí včas trvalé příkazy pozměnit. U zdravotního pojištění již bylo třeba tuto změnu udělat do 8. února. Pokud ale při vyplňování přehledu OSVČ zjistí, že má letos platit na zálohách více než minimum 1670 korun, musí si zálohu na zdravotní pojištění znovu zvednout, v nové výši by mělo být na účtu pojišťovny do osmého dne měsíce, následujícího po měsíci, v němž vyplnil přehled pro zdravotní pojišťovnu.
Stejně tak si případně musí zvýšit minimální či jiné v přehledu vypočtené sociální pojistné, ovšem až do 20. dne měsíce, který následuje po vyplnění přehledu pro sociálku.
Pokuty a penále
Za pozdní podání přehledu může správa sociálního zabezpečení podnikatele pokutovat až 20 tisíci korunami, když opět nesplní svou povinnost až stem tisíc. Pokud neuhradí OSVČ doplatek pojistného do osmi dnů od podání přehledu, nebo zaplatí méně, hradí za každý kalendářní den, kdy dluží na pojistném, penále ve výši 0,05 %.
Příslušná zdravotní pojišťovna může za nesplnění oznamovací povinnosti (neoznámí zahájení, nebo ukončení výdělečné činnosti) uložit pokutu až 10 000 Kč, při opakovaném porušení této povinnosti až 20 000 Kč. Za nepředložení dokladů ke kontrole nebo přehledu ve stanovené lhůtě, může zdravotní pojišťovna uložit pokutu do výše 50 000 Kč.
Pojistné si lze kvůli důchodu zvýšit
Podnikatelé si díky paušálním výdajům, které činí 40, někdy i více procent, snižují daňový základ pro daný rok. Klesá tak ale i vyměřovací základ pro výpočet jejich důchodu. Kdo chce brát větší penzi, může si na ni ale, jako pan Vratislav, připlatit.
Loni platil minimální sociální pojištění. Celkem tak uhradil 20 772 korun, což odpovídá vyměřovacímu základu 71 137 korun. Každý si ale může v přehledu pro správu sociálního zabezpečení částku, kterou za daný rok zaplatí na sociální pojištění zvýšit. Až do maximální výše pojistného, která za rok 2010 činí 498 458 Kč.
Když si tedy Vratislav připlatí 25 000 korun, což uvede v řádku 29 přehledu pro sociálku, zaplatí na sociálním pojištění 45 772 korun, které odpovídají vyměřovacímu základu 156 753 korun.
Částka, z níž se mu počítá důchod, pak vychází z této sumy, nikoliv z jeho faktického příjmu.
Každý by měl ale posoudit, kdy pro něj připlácení má smysl. Na zadní kolečka budou asi myslet hlavně lidé blížící se důchodovému věku. I ti by ale měli zvážit, zda oněch 25 tisíc raději neinvestovat a nenaspořit si na důchod jinou cestou třeba i více.
Sdílejte článek, než ho smažem