Daně hromadného ničení: Jaké vám hrozí sankce a pokuty?

Od začátku roku platí nový daňový řád. Kromě jiného přináší řadu změn týkajících se sankcí za porušení povinností daňových subjektů. Stejně jako doposud můžeme sankce rozdělit do dvou skupin – za nesplnění povinností nepeněžité povahy a za pozdní úhradu nebo neuhrazení daně.

Povinnosti nepeněžité povahy

Každý daňový subjekt by měl znát všechny povinnosti, které vůči finančnímu úřadu má. K tomu bude potřebovat minimálně dva zákony ke každé dani, ke které je registrován: zákon týkající se příslušné daně (např. zákon o daních z příjmů, zákon o dani z přidané hodnoty atd.) a daňový řád. Daňový řád přitom použije tehdy, když příslušný daňový zákon určitou oblast správy daní neupravuje vůbec nebo přímo odkazuje na ustanovení daňového řádu.

K základním povinnostem nepeněžité povahy patří především včasné podání daňového přiznání, popř. dodatečného daňového přiznání, vyúčtování, hlášení atd., dále registrační povinnost, oznamovací povinnost nebo povinnost mlčenlivosti. Nesplnění těchto povinností má nepříjemné důsledky, které bohužel finanční povahu již mají.

Sankce za nesplnění povinností nepeněžité povahy

Pokuta za opožděné podání daňového přiznání vzniká přímo ze zákona, pokud daňový subjekt podá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání po zákonem stanovené lhůtě (toleruje se zpoždění do pěti pracovních dnů) nebo ho nepodá vůbec. Výše pokuty není závislá na uvážení správce daně, ale činí 0,05 % z částky daně, 0,05 % z daňového odpočtu nebo 0,01 % z daňové ztráty za každý den prodlení, nejvýše 5 %, přičemž minimální částka je 500 Kč a maximální částka je 300 000 Kč.

Penále vzniká ze zákona, pokud dojde k doměření daně ze strany finančního úřadu například po provedené daňové kontrole. Penále se počítá z částky doměřené daně ve výši 20 %, je-li daň zvyšována, rovněž 20 %, pokud je snižován daňový odpočet, a 1 %, je-li snižována daňová ztráta.

Další sankcí dle daňového řádu je takzvaná pořádková pokuta. Ta může být uložena jednak za nesplnění povinností nepeněžité povahy, které daňovému subjektu stanoví zákon nebo správce daně (např. registrační povinnost, oznamovací povinnost), ale podmínkou je, že se jedná o za závažné ztěžování či maření správy daně. Novinkou od 1. ledna 2011 je možnost uložení pořádkové pokuty při jednání se správcem daně, pokud dotyčný ruší pořádek, neuposlechne pokynů úřední osoby nebo se k ní chová urážlivě. Pokutu může správce daně uložit daňovému subjektu nebo i jiné osobě zúčastněné na správě daní. Pokud tedy půjdete se svým účetním nebo daňovým poradcem na kontrolu ke svému správci daně a správce daně vyhodnotí vaše chování nebo chování vašeho účetního nebo daňového poradce během kontroly jako urážlivé, může vám nebo vašemu doprovodu během jednání vyměřit pořádkovou pokutu až do výše 50 000 Kč, a to i opakovaně.

Za přestupek porušení povinnosti mlčenlivosti lze uložit pokutu do 500 000 Kč.

Sankce za pozdní úhradu nebo neuhrazení daně

Úrok z prodlení vzniká ze zákona za každý den prodlení platby daně počínaje pátým pracovním dnem po původním dni splatnosti daně až do dne platby včetně. Výše úroku odpovídá výši repo sazby – vyhlašované Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí – zvýšené o 14 procentních bodů. Pokud úrok z prodlení nepřesáhne u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období částku 200 Kč, finanční úřad jej nepředepíše.

Sankce od správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny

Pro úplnost ještě přidávám přehled sankcí, které ukládají instituce zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení. Za pozdní podání přehledu může správa sociálního zabezpečení uložit osobě samostatně výdělečně činné pokutu až 20 000 Kč, při opětovném porušení až 100 000 Kč. Pokutu lze uložit do dvou let ode dne, kdy se příslušná okresní správa sociálního zabezpečení dozvěděla o nesplnění nebo porušení povinnosti, nejpozději však do pěti let ode dne, kdy k nesplnění nebo porušení povinnosti došlo. Pokud OSVČ nehradí včas zálohy (tedy do 20. dne následujícího měsíce) nebo nezaplatí doplatek pojistného do osmi dnů od podání přehledu, popř. zaplatí méně, vyměří jí správa sociálního zabezpečení penále ve výši 0,05 % dlužné částky na zálohách nebo na pojistném za každý kalendářní den. Jestliže dluh na pojistném a penále ve svém úhrnu nepřesáhne částku 100 Kč ke dni podání přehledu, dluh se vymaže.

Příslušná zdravotní pojišťovna může za nesplnění oznamovací povinnosti (když se neoznámí zahájení nebo ukončení výdělečné činnosti) uložit pokutu až 10 000 Kč, při opakovaném porušení této povinnosti až 20 000 Kč. Za nepředložení dokladů ke kontrole nebo přehledu ve stanovené lhůtě, může zdravotní pojišťovna uložit pokutu do výše 50 000 Kč. Nebylo-li pojistné nebo záloha na pojistné zaplaceno ve stanovené lhůtě nebo bylo-li zaplaceno v nižší částce, než ve které zaplaceno mělo být, je OSVČ povinna platit penále ve výši 0,05 % dlužné částky za každý kalendářní den, ve kterém některá z těchto skutečností trvala. Zdravotní pojišťovny nevymáhají dlužné pojistné, které nepřesáhne v kalendářním roce 50 Kč, a penále, které nepřesáhne 100 Kč. Na webových stránkách některých zdravotních pojišťoven je možné nalézt seznamy fyzických a právnických osob, které dluží na pojistném větší částky.

Autorka vede daňovou poradnu na tomto serveru. Působí ve společnosti Harnol & Partners, s. r. o.

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem