Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Svět bez daní III: pojišťovna místo policie a velký výběr soudů

| rubrika: Analýza | 6. 6. 2008 | 10 komentářů
Svět bez daní III: pojišťovna místo policie a velký výběr soudů
I když se zdá, že bezpečnost a spravedlnost může zajišťovat pouze stát, existuje řada příkladů, že to jde i bez něj. Někteří ekonomové navíc hovoří i o alternativách, jak nahradit policii systémem, kdy na bezpečnost ve vlastním zájmu dohlížejí pojišťovny.

Kde nejsou daně, tam není stát a jeho aparát. Kde není stát, tam vládne anarchie, protože nikdo nevydává zákony a nikdo právo nevymáhá. Vše je povoleno a vládne právo silnějšího. Tak by mohl na první pohled fungovat svět, v němž se neplatí daně. Jenže s největší pravděpodobností by to tak nebylo. Existují příklady z historie i nynější praxe, že právo a soudy mohou fungovat i bez státu, a tedy bez daní. Řada ekonomů rovněž vymyslela scénář, jak by ve světě bez daní či státu mohla fungovat policie či jiná forma zajištění bezpečnosti obyvatel a majetku.

Typickým příkladem fungujících pravidel a jejich vynucování, který vznikl nezávisle na státní autoritě je obchodní právo, tzv. lex mercatoria. To vzniklo z potřeby obchodníků vnést do obchodních vztahů určitou míru jistoty a předvídatelnosti. Jeho normy se vyvíjely z obchodní praxe tak, aby odpovídaly potřebám obchodníků. Šlo o soubor obecně přijímaných zvyklostí a obvyklých řešení v obchodní činnosti. Tento právní systém navíc umožňoval volbu soudu, před kterým obchodníci řešili případné spory.

Nezávislé obchodní soudy fungují i dnes v podobě rozhodčích tribunálů. „Většina smluv v mezinárodním obchodě má dnes rozhodčí doložku. Jednotlivé strany se nespoléhají na státní soudy, které jsou „zadarmo“, ale případné spory chtějí řešit před specializovanými arbitrážními orgány, za jejichž rozhodnutí si zaplatí,“ říká David Lipka z Liberálního institutu. Obchodníci si přitom volí takový rozhodčí orgán, o němž ví, že funguje rychle, relativně levně a jeho rozhodnutí jsou spravedlivá a uznávaná. „Častá námitka proti tomuto čistě soukromému řešení je, že většina států se zavázala, že bude rozhodnutí těchto mezinárodních arbitrážních orgánů vynucovat svým aparátem. Některé státy ovšem firmy usazené na svém území k respektování rozhodčích nálezů nenutí. A přesto i s nimi firmy z jiných zemí obchodují,“ vysvětluje Lipka.

Ve středověku existoval takzvaný polycentrický systém práva. Vedle sebe žilo právo církevní, městské, státní. Každé mělo své soudy. Většinu činů bylo možné kvalifikovat tak, aby je mohl soudit zvolený typ soudu. Ve Velké Británii bylo v minulosti běžné, že si soudy konkurovaly. Podle slavného ekonoma Adama Smithe to byl jeden z důvodů, proč byly britské soudy levné a zároveň rychlé. V knize Pojednání o podstatě a původu bohatství národů píše, že „každý soudce se snažil, aby každé bezpráví bylo u jeho soudu napraveno, pokud to zákon dovoloval, co nejrychleji a co nejúčinněji.“ Tyto soudy přitom rozhodovaly nejen o obchodních či jiných soukromoprávních přích, ale také v trestních kauzách.

Problém státu je ten, že vymýšlí takové řešení, které bude platné a použitelné ve všech případech. Zatímco systém vytvořený přirozeně soukromými subjekty se snaží vyhovět potřebám jen určité skupiny. „Například soukromí rozhodci v některých případech nepřipouštějí odvolání. V případě odvolání sice máte větší šanci nalézt spravedlivé řešení, ale spor to prodlužuje, a tedy i prodražuje,“ dodává Lipka. Je proto pravděpodobné, že kdyby neexistoval stát, patrně by vznikla celá škála různých typů soudů či rozhodců pro různé druhy sporů.

Ekonomové většinou připouštějí, že minimálně v oblasti zajišťování bezpečnosti je existence státu, a tedy i daní nezbytná. Nicméně se objevují i opačné názory s poměrně detailní představou, jak by i bezpečnost mohl zajišťovat trh. Ty lze najít například v esejích francouzského ekonoma Gustava de Molinariho, Američna Murrayho Rothbarda či v USA působícího Hanse-Hermanna Hoppeho.

Hoppe například hovoří o možnosti, že bezpečnost by poskytovaly pojišťovny. Ty podle něj mají zájem, aby se nekradlo či neútočilo na lidi. Pokud by taková anarchie vládla, musely by hradit mnohem více vzniklých škod. Naopak, když zajistí bezpečnost a omezí tak vznik škodních událostí, budou vydělávat. Kdo by zjistil, že si není schopen zajistit bezpečnost vlastními prostředky, proti agresi by se pojistil. Zároveň by však musel dodržovat podmínky dané pojišťovnou. Především by se nesměl sám chovat agresivně. Kdyby tyto podmínky porušoval, žádná pojišťovna by ho nepojistila, a tedy nechránila. Tím by se ve společnosti mohl nastolit řád a bezpečí. Jednotlivé pojišťovny by se zároveň snažily přesvědčit potenciální zákazníky, že jsou schopny jejich bezpečnost zajistit nejlépe za nejlepší cenu.

Určitou nevýhodou čistě soukromého řešení při vytváření pravidel, která by byla schopná řešit problémy ve společnosti, je jeho pomalost. Od okamžiku, kdy se problém objeví, do doby, kdy trh najde fungující a efektivní řešení, může uplynout měsíc, rok, ale také třeba pět let. Naopak stát je schopný nová pravidla připravit rychleji díky jeho moci přijímat zákony. „Stát problém vyřeší třeba za dva roky, trhu by to trvalo možná pět let. Takže tři roky, kdy bude fungovat státní řešení, se může zásah státu jevit jako velmi efektivní. Jenže je vysoce pravděpodobné, že systém, který zavede stát, bude v dlouhém období o dost dražší, než systém, který by vymyslel trh,“ říká David Lipka. Vtip je v tom, že tato hypotéza se nedá ověřit v praxi. Soukromé řešení nějakého problému ve společnosti totiž většiou nevznikne. Právě proto, že kvůli státnímu zásahu subjekty na trhu nemají důvod své řešení najít.

Vyhovoval by vám život ve světě, kde by si soudy konkurovaly či pojišťovny suplovaly policii? Podělte se o názor.
  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+5
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

6. 6. 2008 6:21, Rodič

Když se vrátím k prvnímu článku, k panu Čechovi... V diskuzi byl názor, že by byl problém stavět dálnice či silnice s ohledem na výkup soukromých pozemků. Je fakt, že by proběhla nejdříve privatizace půdy a lidé by získaly pozemky do svého vlastnictví. Ale firma stavící dálnici by si mohla tyto pozemky od lidí pronajímat (třeba na 100 let dopředu). Domnívám se, že soukromá firma by byla upřímnější ve svých slibech než stát, tedy slibovala by jen to, co může splnit (ne jako stát v případě paní Havránkové a D11 u Hradce). Platby firmy za pronájem by byly jistě vítaným příjmem do rodinného rozpočtu pana Čecha :-)

Reagovat

 

+50
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (10 komentářů)

9. 6. 2008 | 8:57 | Michal Janůtka

Pane Adámku naprostu s Vámi souhlasím a myslím, že trh je opravdu pružnější, než stát....O světě kde by neexistoval stát jsem přesvědčen, že je možný, nicméně ALE zde budou vždy..... více

7. 6. 2008 | 18:58 | Jaromír Adámek

"Vyhovoval by vám život ve světě, kde by si soudy konkurovaly či pojišťovny suplovaly policii?"
Z mého soukromého pohledu soudy u nás v ČR neexistují. Jít totiž s jakýmkoliv problémem k soudu, je časová a finanční sebevražda...
více

7. 6. 2008 | 18:55 | Jaromír Adámek

„Stát problém vyřeší třeba za dva roky, trhu by to trvalo možná pět let."
Z mého pozorování stát řeší problémy (které se netýkají přímo jeho, speciálně výběru daní, a jiných témat, které ho trápí), tak kolem deseti a...
více

6. 6. 2008 | 11:24 | Jahoda František

Obávám se, že normální tržní chování pojišťoven není něco pojistit a pak vyhazovat peníze za ochranu tohoto majetku. Normální tržní chování je příliš vysoké riziko nepojistit anebo napařit tak vysoké pojistné, aby se to pojišťovně...více

6. 6. 2008 | 9:43 | Deinator

No, když se zamyslím, tak se s nadsázkou dá říci, že systém bez daní fungoval na územích, kde byla/je velmi silná mafie, tedy tam, kde odvody státu nahradilo výpalné. Dle úrovně a inteligence vedení pak tyto odvody byly tak...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Ex post, Platební bilance, Demokracie, vodafone, start-up, brno, daň z příjmů, fayn, padělání, rok 2011, nemovitá zástava, výběrové řízení, portály, hmotná odpovědnost, bolestné, bankovní domy, zvyšování nájemného, kolaudace

2P67598, 4P65678, 3AE3677, 8T32021, 5M33339

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK