Za zpožděné daňové přiznání penále. Až tři sta tisíc

Když jde o to vymyslet nové lejstro a povinnost, jsou politici i úřady pohotoví. Větší potíž mají s tím být nám trochu k užitku. Většina z nás nemá sílu klást byrokratické mašinérii odpor. Naštěstí se ale najdou i lidé, kteří se nevzdali. Jedním z nich je podnikatel Michal Chleboun, který se vrhnul do boje, i když ví, že naděje na úspěch je mizivá. „Tady jde o princip,“ vysvětluje svou motivaci Michal.

„Loni v červenci jsem finančnímu úřadu zapomněl poslat přiznání k dani z přidané hodnoty, kterou jsem řádně zaplatil v termínu. Chyběl jen papír – všehovšudy dvojstrana formátu A4,“ vypráví Michal Chleboun. Zapomínat je lidské a čas od času se to stane každému z nás. Připomeňme, že daňové předpisy vznikají především proto, aby se vybraly peníze na chod státu, nikoli aby se vybraly papíry. „Rozhodně to není o tom, že bych nechtěl platit daně (tedy moc nechci, ale taky to nechci obcházet, i když by možnosti byly) – peníze posílám včas,“ vysvětluje podnikatel.

Jak na nedostatek zareagoval příslušný finanční úřad (konkrétně ten v Praze 6)? Nijak. Což ovšem neznamená, že nad formálním nedostatkem velkoryse mávnul rukou. On totiž „nijak“ nereagoval tři měsíce, během kterých Michalu Chlebounovi za každý den naskakovala pokuta. A pak se ozval se vší parádou. Poslal Michalovi platební výměr na pokutu za opožděné tvrzení daně. Za tři měsíce se stihla vyšplhat na dva a půl tisíce korun.

Největší úřednické pitomosti roku 2011

Už popáté se loni hlasovalo o Absurditu roku...

Nejvíc prý podle hlasování loni české podnikatele rozčiloval fakt, že dřív, než s podnikáním začnou, musí přinést rejstříkovému soudu vytištěný výpis z rejstříku trestů, i když ho má soud běžně k dispozici on-line.

Druhou příčku v soutěži o největší absurditu obsadilo povinné porno pro poslance. Tiskový zákon totiž vydavatelům periodického tisku nařizuje, aby zasílali povinné výtisky do poslanecké knihovny. Zákonodárci tak mají zdarma k dispozici periodika všeho druhu, včetně těch pornografických.

Třetí příčka připadla identifikačnímu číslu provozovny, které loni v létě zavedla novela živnostenského zákona. Termín jeho povinného zavedení se ale posunul o rok a nyní už se zvažuje, že se zruší úplně. Nemá totiž žádný smysl.

„Co by jim to udělalo, kdyby mi zavolali, napsali nebo poslali e-mail a upozornili mě, že jim chybí mé daňové přiznání?Úředníci si myslí, že jsou tu proto, aby nás sankcionovali. Neměli by ale spíše fungovat jako služebníci, když je platíme ze svých peněz?“ ptá se podnikatel.

S absurdní pokutou se Michal nechtěl smířit. Kdyby ho na nedopatření úředníci včas upozornili, nemusela vůbec vzniknout, natož takhle nabobtnat. „Poslal jsem proto na finanční úřad žádost o odpuštění pokuty z důvodu rizika ztráty motivace k podnikání a přiložil jsem text, kde jsem celou záležitost popisoval,“ říká. Úřad však jeho žádost smetl ze stolu. „Správci daně prý nepřísluší mi pokutu prominout,“ vysvětluje Michal. Redakce Peníze.cz má vyjádření Finančního úřadu Prahy 6 k dispozici.

Opožděné daňové přiznání? Penále. Až tři sta tisíc!

Úřad se opírá o daňový řád. A tak jsme si na něj trochu posvítili. Najde se v něm spousta zajímavostí. Pravidla se přitom nevztahují pouze na daň z přidané hodnoty, ale na veškerá daňová přiznání, která podáváte. Předně nás zaujalo, že se pokuta za opožděné daňové přiznání vypočítává podle výše daně – čím více odvádíte na daních, tím větší sankci dostanete. Nabíhat začne, jakmile se s daňovým přiznáním opozdíte o víc než pět pracovních dní. Každý den se pak zvyšuje o 0,05 procenta daně.

Další zajímavostí je, že daňový řád stanovuje minimální výši pokuty na pět set korun. Takže hypoteticky – když se dostanete do prodlení jediného dne a vypočtené penále by dělalo třeba dvě koruny, úředníci vám stejně naúčtují pětistovku. Maximální částka pokuty je stanovena na tři sta tisíc korun – velkorysá sumička za opožděné lejstro, nemyslíte? Povinnost upozornit podnikatele, že daňové přiznání nedodal, úředníci podle daňového řádu nemají. A tak záleží jen na jejich libovůli, jak dlouho nechají pokutu nabíhat. Státní kasa je sice prázdná, ale je zrovna tenhle způsob jejího naplňování ten pravý? Nebo je to jen zbytečná buzerace občanů bez elementární slušnosti a vstřícnosti ze strany úředníků – placených z našich daní?

Michal Chleboun boj o princip přesto nevzdal. Nelenil a rozeslal dopisy se svým příběhem premiérovi, ministrovi financí, ombudsmanovi i členům Národní ekonomické rady vlády. „Odpověděl mi jen sekretář NERVu, že to nespadá do jejich kompetence, což jsem věděl. Jen jsem chtěl, aby o tom věděli. Od ombudsmana se mi ozvali s tím, že dopis přijali, ale a že mají moc práce, tak mám čekat, až přijdu na řadu.Zbytek mi zatím neodpověděl vůbec a ani si nemyslím, že jim budu za odpověď stát,“ shrnuje podnikatel.

My jsme se zkusili obrátit přímo na Generální finanční ředitelství, které má správu daní na starosti. „Pokud daňový subjekt zašle v termínu splatnosti daně na příslušný osobní daňový účet vedený místně příslušným finančním úřadem příslušnou platbu, aniž by podal správci daně zároveň ve stanoveném termínu daňové tvrzení, tzn. že správce daně prozatím nemohl vyměřit za příslušné zdaňovací období daň, neboť k tomu neměl podklady, zůstává tato platba na osobním daňovém účtu ve formě přeplatku,“ sdělila nám mluvčí Generálního finančního ředitelství Jaroslava Musilová. Sankce za opožděné daňové přiznání jsou podle ní jednoznačně stanoveny zákonem. „Správce daně nemá žádnou možnost tuto sankci nějak ovlivnit,“ doplnila Musilová. Možnost odpuštění pokuty finančním úřadem tedy nepřichází v úvahu. A co skutečnost, že úřad Michala Chlebouna kontaktoval až po třech měsících? „Správce daně není vázán žádnou lhůtou, ve které je povinen vyzvat daňový subjekt k podání daňového tvrzení. Primární povinnost podat daňové tvrzení řádně a včas má daňový subjekt,“ zopakovala nám Musilová, co už víme. Paragrafy zkrátka slouží úředníkům jako neprůstřelný štít.

Emigrovat, nebo bojovat?

Zajímá vás, jak to všechno dopadlo? Bledě. „Pokutu jsem zaplatil, jelikož mi finanční úřad hrozil obstavením účtu exekutorem. Státní vydřiduch je zkrátka mocný. A já si nemůžu dovolit fungovat bez peněz,“ říká Michal. A dodává, že upřímně zvažuje emigraci. „Ale bohužel mám tři děti (budoucí daňové poplatníky). Budu je aspoň vychovávat tak, aby se z nich stali dobře placení státní úředníci bez stresu,“ uzavírá své vyprávění.

Anketa

Dá se vyhrát válka s byrokratem?

Ano, už dávno to není tak strašnéAno. Když se seznámíte s jeho nadbyrokratemAno, kdo uteče, vyhrajeNe

A jak to uzavřeme my? Nad paragrafem ani nad úředníkem zkrátka nevyhrajete. I když to odporuje zdravému rozumu. Ale naděje pořád žije. Když se v naší zemi najde dost Michalů Chlebounů, kteří nad úřednickou blbostí nemávnou rukou, ale ozvou se a budou za svá práva aktivně bojovat, třeba nám z toho (prozatím nenápadného) podhoubí občanské společnosti přece jen něco vyraší. A za sto let se tady možná bude lidem žít o poznání veseleji a svobodněji než nám dnes.

A ještě jedna perlička na konec: Nedlouho potom, co Michal Chleboun zaslal panu premiérovi dopis, ve kterém ho upozornil, že odmítá být otrokem absurdního systému a ztrácí motivaci v naší zemi podnikat, svolal Petr Nečas tiskovou konferenci na téma snižování byrokracie v Česku. „Naším cílem je, abychom motivovali k podnikatelské aktivitě, protože jenom ta pomáhá vytvářet nová pracovní místa, respektive pomáhá vytvářet prostředí pro to, aby živnostníci dokázali uživit sami sebe,“ zdůraznil Nečas. Souvislost vtipná a (přirozeně) čistě náhodná.

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem