Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

První hospodářská krize v USA (1819/1820)

První hospodářská krize v USA (1819/1820)
Zatímco Evropa v letech 1815 a 1816 strádala pod vládou deprese, prožívaly Spojené státy mohutný hospodářský rozkvět. Zvolna se však na finančním nebi objevovaly mraky, které ohlašovaly první vážnou hospodářskou krizi za velkou louží.

Třináct starých anglických osad v Americe vytvořilo Unii a 4. července 1776 vyhlásilo nezávislost na Velké Británii. Vypukla válka, která se táhla celých osm let. Nakonec rozhodla francouzská vojenská pomoc mladému státu. 3. srpna 1783 byl v Paříži podepsán mír, kterým Velká Británie uznala nezávislost Spojených států a postoupila jim území na západ až k řece Mississippi. V následujících letech se území USA dále rozšířilo. V roce 1803 koupily Spojené státy od Napoleona, který nutně potřeboval peníze pro své vojenské plány, Louisianu a New Orleans za 15 miliónů dolarů. Tím zvětšily své území téměř na dvojnásobek. Nezbytnou finanční půjčku pro koupi poskytly Spojeným státům dvě britské banky, Barings a Hopes. Tyto dlouhodobé úvěry měly být splaceny v rozmezí let 1818 až 1820.

V letech 1812 až 1814 vedli Američané další válku proti britské říši. Tato tzv. "druhá válka za nezávislost" skončila prakticky bez vítěze. Mírová smlouva v belgickém Gentu však znamenala definitivní mezinárodní uznání Spojených států a upevnila americké národní uvědomění. Mezi mírou svobody jednotlivce a veřejným pořádkem panovala rovnováha. Veřejné finance byly zdravé a státní dluh nepatrný. Dosud neprozkoumaná západní teritoria slibovala zisk a bohatství. Vyhlídky na stálý mír, blahobyt a sociální pokrok vedly k občanské aktivitě a "dobré náladě" ve společnosti.

Strádání a nedostatek ve válečných časech ukázaly, jak důležitý je stav amerického hospodářství. Po vybojování politické nezávislosti bylo potřeba získat i nezávislost hospodářskou. Vznikajícímu průmyslu hrozil stejný osud s jakým se potýkalo mnoho evropských států, totiž zaplavení místního trhu levným anglickým zbožím, které ve stále větším množství přicházelo do přístavů na východním pobřeží. To podnítilo hnutí na ochranu mladého domácího průmyslu a zemědělství. Chovatelé ovcí ve Vermontu a Ohiu požadovali snížení dovozu anglické vlny. Manufaktury na pytlovinu v Kentucky, které zpracovávaly domácí konopí pro potřebu bavlníkových plantáží, žádaly ochranu před skotskou konkurencí. Pittsburgh, v té době již centrum amerického železářského průmyslu, žádal státní podporu při získávání dalších trhů, patřících dosud britským a švédským ocelářským společnostem. Rostoucí požadavky domácích výrobců na zvýšenou ochranu amerického hospodářství a obavy z evropského scénáře, přiměly Kongres k zásadnímu rozhodnutí. V roce 1816 bylo odhlasováno drastické zvýšení cel pro dovážené zahraniční zboží. Federální vláda začala rovněž podporovat veřejně prospěšné práce, zejména výstavbu silnic a plavebních kanálů.

Následný raketový vzestup amerického hospodářství, vedl k založení "New York Stock Exchange" (NYSE), dnes nejznámější světové burzy cenných papírů. Dne 17. května 1792 se v New Yorku dohodlo 24 obchodníků na vzájemném obchodování s cennými papíry. Hospodářský boom v roce 1816 si brzy vynutil přísnější regulaci obchodování a tak byla 8. března 1817 založena "New York Stock & Exchange Board". Ve stejném roce se NYSE nastěhovala do pronajatých prostor na Wall Street.

Razantní nárůst obchodování však sebou nesl zárodek budoucí těžké krize. V roce 1811 vypršel dvacetiletý statut americké národní banky. Tato první "Bank of the United States" byla založena 25. února 1791, když prezident George Washington podepsal návrh zákona o zřízení národní banky. K úkolům banky patřilo mj. pomocí nových bankovek zavést jednotnou měnu, být zdrojem úvěrového kapitálu pro rozvoj amerického hospodářství, provádět finanční operace vlády a opatrně zvyšovat stávající množství peněz v oběhu. I když banka do roku 1811 měla, kromě svého hlavního sídla ve Filadelfii, dalších osm poboček, nenašla se v americkém Kongresu potřebná většina k prodloužení její koncese. Po válce s Británií tak chyběl finanční regulátor, který by vhodnou peněžní politikou držel klíčící boom ve správných kolejích. Místo toho se země dostala do finančních zmatků. Vzrostl počet bank jednotlivých států, které svými bankovkami zaplavily trh. Protože byl po válce nedostatek mincí i zlata, nebyly tyto bankovky patřičně kryty. Mnohé banky přestaly vyplácet pohledávky ve zlatě a výplatu prováděly jen ve svých bankovkách, čímž dále zpochybňovaly jejich hodnotu. Rostoucí hospodářství zatím udržovalo tento systém při životě.

Mohutný nárůst oběživa a hrozící inflace přiměly nakonec roku 1816 Kongres k vytvoření nové národní banky. Tato "Second Bank of the United States" sídlila opět ve Filadelfii, znovu měla statut na dvacet let a opět sloužila jako vládní banka. Měla za povinnost zdarma spravovat vládní finance a poskytovat státu půjčky. Když 7. ledna 1817 zahájila nová národní banka svou činnost, očekávala vláda, že brzy dojde na finančním trhu ke zlepšení. To se však bohužel nestalo. Místo odpovědné regulace trhu, začala banka sama provádět riskantní operace. Poválečný hospodářský růst v USA postrádal do značné míry stabilní fundament. Podnikatelé, obchodníci, farmáři i spekulanti, ti všichni požadovali stále více úvěrů a vidina snadných zisků ovládla severoamerický kontinent. Bohužel to byla i sama "Second Bank", která bezstarostně úvěrovala banky jednotlivých amerických států a spekulovala s cennými papíry i nemovitostmi. Podvody, úplatky a korupce byly na denním pořádku. Dlužní úpisy byly akceptovány jako záruka při nákupu akcií. Aby se obešel zákon, omezující koncentraci cenných papírů, byly tyto registrovány na různá jména. Úvěry se zajišťovaly bankovními podíly nebo se dokonce poskytovaly bez jakéhokoliv krytí. Také přečerpání peněžních kont bylo tehdy velkoryse tolerováno.

Tento chaos na finančním trhu však nebyl jedinou příčinou budoucí krize. V roce 1817 schválil Kongres zákonný dodatek, kterým nařizoval hradit veškeré platby z půdy pouze zlatem nebo kovovými penězi. Tvrdé měny byl však nedostatek, což vedlo k velkému poklesu poptávky po půdě. Pomalu se začaly lámat také vysoké ceny ostatních produktů, např. potravin nebo bavlny. Americké hospodářství, které bylo postaveno především na úvěrech, pocítilo brzy vážné problémy. Jak klesaly podnikatelské výnosy, tak narůstal počet dlužníků, kteří nebyli schopni dostát svým závazkům. Nová národní banka se navíc, v rámci boje s inflací, rozhodla omezit poskytování dalších úvěrů. Také ostatní věřitelé přestali být ochotni dále půjčovat, naopak požadovali včasné splacení stávajících úvěrů. Následkem toho se hospodářský růst, založený na liberální úvěrové politice, zhroutil jako domeček z karet.

V roce 1818 měla být také splacena první část dluhu za koupi Louisiany. Protože platba měla být ve zlatě a kovové měně, dala "Second Bank" příkaz svým filiálkám, aby si nechaly proplatit pohledávky a směnky vlastněné národní bankou u bank jednotlivých států. Pro první splátku bylo potřeba získat celkem 4 milióny dolarů. Když byla první část dluhu zaplacena a zlato odplulo do Evropy, krytí bankovek ve Spojených státech dále pokleslo. Některé americké státy se pokusily peníze získat zpět a chtěly zatížit místní pobočky "Second Bank" novými daněmi. Národní banka tyto platby odmítla a následný proces u Nejvyššího soudu vyhrála.

Všechny tyto skutečnosti rozšířily ve společnosti nejistotu a v konečném důsledku vedly na konci roku 1818 ke krachu. Každý se nyní obával investovat do nových zemí na západě Spojených států. Téměř všechna hospodářská odvětví byla postižena obrovským cenovým propadem. Klesající poptávka zostřovala domácí konkurenci a brzy přišly – navzdory vysokým ochranným clům – první vlny krachujících firem. Armáda nezaměstnaných neustále rostla. Na přelomu let 1819/1820 – což byl vrchol krize – klesly ceny agrárních produktů na polovinu, oproti roku 1810. Ve státu New York poklesla celková cena nemovitostí z 315 miliónů $ (rok 1818) na 256 miliónů dolarů (rok 1820). V Richmondu se ceny nemovitostí propadly dokonce na polovinu. V Pensylvánii se zřítila cena půdy mezi roky 1815 až 1819 na pouhou třetinu! Ve Filadelfii bylo vsazeno 1.808 osob do vězení pro dlužníky, v Bostonu dokonce 3.500. Také kursy akciových společností obchodovaných na NYSE padly ke dnu. V roce 1819 spočítala "Society for the Prevention of Pauperism" ("Společnost pro prevenci chudoby"), že v New Yorku, z celkového počtu 120.000 obyvatel, žije 8.000 osob pod hranicí bídy. O rok později vzrostl počet potřebných na 13.000. Jen v New Yorku, Filadelfii a Baltimore bylo asi 50.000 lidí bez práce. Celkový počet nezaměstnaných ve Spojených státech přesáhl půl miliónu. Matthew Carey, hospodářský expert z Filadelfie, dokonce odhadoval, že 3 milióny lidí, tedy celá třetina obyvatel USA, byly krizí trvale postiženy.

Ve společnosti rozpoutala krize bouři nespokojenosti a rozhořčení. Krátká "éra dobré nálady" byla pryč. Dlužníci chtěli změny v zákonech, aby dosáhli odkladu splácení svých úvěrů nebo žádali zrušení trestu vězení pro dlužníky. Zájmové skupiny továrníků požadovaly ještě větší ochranu před levným zahraničním dovozem. Naopak jižní státy, které živilo převážně zemědělství, žádaly odstranění ochranných cel, protože byly, na rozdíl od průmyslového severu, závislé na importu zboží a otroků. Podle jejich názoru byly právě vysoké výdaje za dovážené zboží, způsobující pokles mezinárodního obchodu, vlastní příčinou zhoubné a dlouhé krize, do které se nyní Spojené státy ponořily.

V roce 1819 byla v baltimorské pobočce národní banky odhalena korupce a zpronevěra. Ředitel "Second Bank" odstoupil a nové vedení zahájilo ozdravný program. Byly sníženy výdaje, pozastaveno vyplácení dividend a prosazeno další omezení úvěrů. Bankovky jiných bank, které získala, předkládala "Second Bank" ihned k proplacení. Tím donutila ostatní banky udržovat potřebné rezervy. Tlakem na tyto banky zachránilo nové vedení národní banku před bankrotem. Banky jednotlivých států a další regionální finanční ústavy, ve snaze zachránit samy sebe, pak tlačily na své dlužníky, čímž dále rostl počet krachujících podniků.

Krize trvala další tři roky a teprve v roce 1823 nastalo uvolnění. Přesto hluboká recese zanechala trvalé stopy v americké společnosti, hospodářství i politice. Byla požadována demokratičtější ústava, zrušení volebních restrikcí a rovnoprávnost při obsazování úřadů. Zároveň vzrostla nenávist vůči velkým monopolům, bankám (veřejnost vinila z krize zejména národní banku) a finančnímu sektoru vůbec. Krize názorově rozdělila celou vládu a vrazila klín mezi severní a jižní státy. Přesto trvalo celých dlouhých patnáct let než Spojenými státy opět otřásla finanční krize.

Fascinuje vás historie Spojených států? Myslíte, že zdvojnásobení rozlohy USA v roce 1803 koupí Lousiany a New Orleans připomíná budoucí razantní rozšíření EU? Může rozšíření EU způsobit podobné problémy jako před 200 lety v USA? Podělte se s námi o své názory a zkušenosti!

Přeloženo a upraveno ze serveru www.boerse.de.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+3
Ano
Ne

Diskuze

29. 4. 2002 | 18:43 | vlk šedý

Také si myslím, že rozšíření EU nelze srovnávat s tehdejším růstem Spojených států. V Americe vznikal nový národ vycházející převážně ze společných anglosaských kořenů, kdežto v Evropě jde o účelové spojení mnoha suverénních...více

26. 4. 2002 | 13:20 | sysel

Koupě nových států Lousiany a New Orleans počátkem devatenáctého století přeci srovnávat s rozšířením EU nelze. Rovněž nelze očekávat po razantním rozšíření krizi typu krize v USA v těch letech. Domnívám se, že nás čekají...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Neplánované investice do zásob, Cenné papíry kapitálového trhu, Kvitance, brno, mobilní operátoři, operátoři, architektura, tarify, bezcenné akcie, mezinárodní den piva, fragmentace, Petr Kellner, ctp, nejlevnější účet, svobodná volba, sociální právo. sociální funkce, datový tarif, Occupy Wall Street Media

7T79873, 7T79891, 1SX1767, 7T79891, 1AZ4077

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK