Obstavení účtu u peněžního ústavu

Klienti se na nás často obracejí v okamžiku, kdy s překvapením zjistili, že jim byl exekutorem "zablokován" jejich běžný účet u banky. Přitom jim na tento účet zaměstnavatel poukazuje mzdu, popřípadě úřady posílají například dávky státní sociální podpory. Dlužník se tak ze dne na den bez jakéhokoli varování může ocitnout úplně bez prostředků.

Jde  tu o exekuci takzvaně přikázáním pohledávky z účtu povinného u peněžního ústavu (§ 303  a násl. občanského soudního řádu - dále "OSŘ"), kdy povinný (tj. dlužník) ztrácí okamžikem, kdy je peněžnímu ústavu doručeno usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí, právo vybrat peněžní prostředky z účtu, použít tyto prostředky k platbám nebo s nimi jinak nakládat, a to až do výše vymáhané pohledávky a jejího příslušenství.

Dlužník je zpravidla šokován, že mu bylo "obstaveno" konto bez jakéhokoli předchozího vyrozumění. Usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí (respektive v případě exekutora exekuční příkaz) se sice samozřejmě doručuje i dlužníkovi, ovšem podle zákona nesmí být povinnému toto usnesení doručeno dříve než peněžnímu ústavu. V praxi to znamená, že nejprve je dlužníkovi "zablokován" účet, a až poté je mu dotyčné usnesení doručeno.

V takovém případě lze doporučit, aby klient co nejrychleji zaplatil dluh a doložil exekutorovi (popř. soudu) tuto skutečnost, nebo aby alespoň urychleně začal jednat s exekutorem o plnění dluhu ve splátkách. V některých případech lze uvažovat i o podání návrhu na odklad provedení exekuce podle § 266 odst.1 OSŘ (soud může na návrh povinného odložit provedení výkonu rozhodnutí, jestliže se povinný "bez své viny ocitl přechodně v takovém postavení, že by neprodlený výkon rozhodnutí mohl mít pro něho nebo pro příslušníky jeho rodiny zvláště nepříznivé následky a oprávněný by nebyl odkladem výkonu rozhodnutí vážně poškozen.").

Je tu třeba upozornit na jednu skutečnost, která je příznačná pro tento způsob provedení exekuce.  V případě exekuce srážkami ze mzdy nelze mzdu, popřípadě jiné příjmy, které povinnému nahrazují odměnu za práci, exekučně postihnout v plné výši, ale pouze částečně. Při výpočtu výše srážek se vychází z občanského soudního řádu a nařízení vlády č. 63/1998 Sb., o nezabavitelných částkách.

Avšak u exekuce přikázáním pohledávky podobnou ochranu zákon neposkytuje. Zde naopak zásadně platí, že jsou tímto způsobem postižitelné jakékoli peněžité prostředky na účtu povinného, s určitými výjimkami, které jsou uvedené v ustanovení § 317 a  násl. OSŘ. Tak například podle § 317 odst. 2 OSŘ nepodléhají výkonu rozhodnutí "peněžité dávky sociální péče" (např. dávky sociální péče z důvodu sociální potřebnosti - tzv. "doplatek do životního minima") a jednorázově vyplácené dávky státní sociální podpory (tj. porodné a pohřebné). Toto se ovšem netýká ostatních dávek státní sociální podpory (například přídavek na dítě, sociální příplatek, rodičovský příspěvek, příspěvek na bydlení...) – zde totiž nejde o jednorázové dávky, a proto nic nebrání tomu, aby tyto dávky byly exekučně postiženy formou přikázání pohledávky.

Dlužno dodat, že odlišný názor zastává veřejný ochránce práv (ombudsman), soudě podle textu "Výkon rozhodnutí a nejčastější dotazy na toto téma", viz odpověď na otázku: "Je možné se bránit, pokud exekutor obstaví účet, na který je zasílána mzda?" Veřejný ochránce práv má za to, že pokud příslušné dávky státní sociální podpory nahrazují příjem z pracovní činnosti, pak by měly být postihovány jen formou srážek ze mzdy při respektování nezabavitelných částek podle výše citovaného vládního nařízení.