Bankovní poplatky jsou složité, těžko se v nich orientuje i Evropská komise

Podle nedávného průzkumu Evropské komise jsou v ČR sedmé nejvyšší poplatky v rámci Evropské unie, respektive sedmé nejvyšší náklady na správu bankovního účtu. Sama EK ovšem přiznává, že orientovat se ve složitém systému poplatků (a někdy i podmínek, jak je získat), je velmi obtížné, natož je navzájem porovnat. A co teprve pro běžného zákazníka, který prakticky nemá šanci předem zjistit, kolik bude na poplatcích tratit.

V Evropě nejvíce na poplatcích zaplatí Italové, a to přibližně 253 eur ročně. Naopak na chvostu žebříčku jsou Bulhaři s 27 eury. V Česku zaplatí průměrný klient asi 95 eur. Daleko za námi, a tím pádem i bankovně levnější jsou Nizozemsko, Belgie, Dánsko či Švédsko, o něco laciněji než u nás vyjde správa účtu i ve Velké Británii nebo v Německu.

Bankovní poplatky jsou významným zdrojem příjmů českých bank. Jen v roce 2009 dosáhly 36,4 miliardy korun, o 300 milionů korun více než v roce 2008. Letos to bude ještě více, neboť klienti vybírali prostředky z podílových fondů , hlavně peněžního trhu , ale i akciových . Peníze z těchto fondů obvykle končily na spořících či běžných účtech . Banky tak znovu vydělaly na poplatcích.

Na jaře změnily své sazebníky Komerční banka a Raiffeisenbank , dílčí změny provedla i Poštovní spořitelna . Jako další ohlásily změny Česká spořitelna a ČSOB . Překvapivě zavedla poplatky také mBank , která dosud platila díky nulovým poplatkům za jakýsi vzor ve vstřícnosti ke klientům. Všechny instituce musí podle zákona informovat o svých změnách klienty ve dvouměsíčním předstihu.

Banky se změnou poplatků snaží dohnat výpadky výnosů, které klesají kvůli tvrdším podmínkám půjček, jimiž reagují na recesi. Jedním z argumentů finančních institucí pro zvyšování poplatků je, že klienti příliš nevyužívají sofistikovanějších služeb, které bankám přinášejí vyšší výnosy, a proto jsou poplatky, na rozdíl od situace běžné v západní Evropě, vyšší.

Většině majitelů bankovních účtů  poplatky v českých bankách, patřící mezi nejvyšší ve střední Evropě, vadí. Zůstávají však věrni bance, i když jim zvyšuje poplatky. Typický rozhovor s nespokojeným bankovním klientem vypadá asi takto: „Nesnáším svou banku, na poplatcích mě odírá z kůže.“ – „Tak ji změň.“ – „To nemá cenu, je to všude stejný.“ – „To není pravda! Stačí pár kliků na internetu, ověř si to.“ – „Ale s tím by stejně bylo tolik lítání, že se to raději nechám, jak to je.“

Klientský index

Kdo chce porovnat, jak si banky stojí v nepřehledné spleti bankovních poplatků, může využít tzv. klientský index serveru www.bankovnipoplatky.com , který porovnává průměrné poplatky bank. Kalkulátor sleduje podrobně chování klientů, resp. zachycuje užívání retailových bankovních služeb respondentů. Nejde jen o to, jaké banky jsou, ale hlavně kolikrát danou službu užijí. Pokud je někdo velmi aktivní, bude i v průměrně drahé bance platit měsíčně stokoruny. Když někdo banku prakticky neužívá, může se i v drahé bance dostat pod 100 korun měsíčně. Výpočty přesně sledují, jaký účet daný klient užívá. Z tohoto důvodu však existuje nemalé procento účtů, kde nemůže být výpočet proveden.

Tyto výpočty zahrnují kromě výše poplatků a provizí na jednotlivých účtech výraznou složku, spojenou právě s chováním klienta. To je pravděpodobně jeden z hlavních důvodů výborného výsledku mBank. Vyhledávají ji klienti, kteří nepotřebují celou paletu služeb a stačí jim základní vnitrostátní elektronické nízkonákladové bankovnictví. Přes výborný výsledek tedy nelze její první místo brát automaticky jako plošné doporučení pro přechod všech klientů na mKonto. Velmi dobrého výsledku opět dosáhlo Fio a Poštovní spořitelna, přičemž obě banky nabízejí širší paletu služeb než mKonto, a lze je, především Fio, stále označit za nízkonákladový účet.

Stejně jako Fio i Poštovní spořitelna se svým relativně nedávno zavedeným účtem Era zadarmo dokáže cenově konkurovat prémiovým účtům velkých bank. Ovšem poté, co na prémiových účtech klienti splní často nemalé nároky na obrat, případně průměrný měsíční zůstatek (viz např. úspěch prémiového účtu GE genius gold). Každý by měl ale zvážit, zda je pro něj výhodnější držet na účtu nemalou sumu peněz, aby mu byly odpuštěny určité poplatky nebo je raději přesunout na spořicí účty.