Fondy: Procházka údolím smrti nekončí

Situace na trzích i ve fondech je špatná. I když zažili jsme i mnohem horší časy, takže buďme rádi za každé kladné číslo. Trendově nenajdeme nic nového: 90 milionů do fondů peněžního trhu opět ani nenahradilo 100 milionů uprchlých z dluhopisových fondů. Ve zbylých třech segmentech se hraje betl s 25 až 30 miliony, dva kladné však nakonec přehrály záporné míšence. Analyzovat prakticky není co, snad jen zopakovat údiv, že lidé nekupují ani zajištěné fondy.

Smuteční náladu potvrdilo i vedení retailového segmentu jedné velké největší banky : klienti mají zájem nejvýš o barevná konta. Na druhou stranu si ale klienty můžeme pochválit – žádná panika se nekoná, dokonce dlouhodobě vidíme zejména v akciových fondech , že jasně převažuje správná strategie, tedy neprodávat, naopak „ředit“ (= dokupovat).

Tak či onak pololetí dopadlo bídně nejen u nás – akciové trhy si prý odnášejí nejhorší vysvědčení za posledních šestnáct let. Proti nim jsou fondy vlastně premianti, i když výnos 1,5 miliardy od začátku roku bude tak akorát na poplatky, oblíbené management fee, takzvané fíčko. Nikdo se jím sice moc nechlubí, ale ani klient ho většinou nehledá ve snížené výkonnosti svého miláčka.

Medvědi svoji sílu čerpají z rizika rostoucí americké inflace , nízkého tempa růstu ekonomiky a rostoucí ceny ropy. Po děsivém předminulém pátku, kdy americké akcie v závěru týdne spadly na tříměsíční minima, sice přišlo několik povzbudivějších makročísel, ale na medvědy to jaksi nezabralo.

Evropu si dali k obědu a na moučník přišli i do pražské Rybné ulice. Praha vystřihla osm poklesů v řadě za sebou, což nepředvedla ani při lednovém volném pádu. Index PX zatím přistál na hodnotě, na níž byl už 4. října 2005, tedy před více než 2,5 lety. Za týden ztratil 5,2 procenta a za měsíc 12,3 procenta.

Řeč čísel