Maturita, absolutorium, obhajoba bakalářky nebo diplomky a v neposlední řadě také státnice – tyhle strašáky mají letos studenti středních, vyšších odborných a vysokých škol chvilku za sebou. Takže – gaudeamus, radujme se. Ale zas ne moc, ukončení školy pro řadu absolventů znamená také to, že se přiblížila doba, kdy bude potřeba začít krmit státní kasu. Některé absolventy nyní čeká jen několikatýdenní pauza před dalším studiem, jiní pokračují v práci, kterou dělali už během školy, další si hledají nové zaměstnání. A spousta absolventů si chce po škole naposledy užít „velké“ letní prázdniny. V takovém případě by si ale měli dát pozor na to, od kdy mají povinnost platit zdravotní a sociální pojištění. Mohlo by se totiž stát, že se jim na úřadech nahromadí zbytečné penále.
Na úvod si připomeňme, že ti, kteří studují střední, vyšší odbornou či vysokou školu a ještě nedosáhli věku 26 let, jsou považováni za nezaopatřené dítě, což mimo jiné znamená, že za ně stát platí zdravotní pojištění. A to i v měsících, kdy student zakončí jednu fázi studia a čeká na začátek fáze další. Jde například o prázdniny mezi maturitou a nástupem na vysokou školu a období před podzimním začátkem magisterského studia po dokončení bakalářského stupně. Jestliže už ale absolvent nebudete pokračovat v dalším studiu, tak má k dispozici pouze omezenou „dobu hájení“.
Jaké varianty se absolventovi po dokončení školy nabízejí, si můžeme předvést na modelovém příkladu Petra, který své studium úspěšně zakončil v květnu maturitou. Dál už ale o škole nechce ani slyšet a radši se po hlavě vrhne do vydělávání peněz. Protože za absolventy středních a vyšších odborných škol platí stát zdravotní pojištění ještě během letních prázdnin, tedy do konce srpna, nemusí Petr nijak panikařit a může si během léta hledat práci, která by ho opravdu bavila. Jestliže bude úspěšný a do práce nastoupí 1. září, začíná za něj od tohoto měsíce platit zdravotní a sociální pojištění jeho zaměstnavatel a vše je v pořádku.
Petra však nemusí během léta žádná pracovní nabídka nijak výrazně oslovit. Místo toho se mu hlava začne plnit podnikatelskými záměry a uvědomí si, že by chtěl být pánem svého času. V takovém případě je pro něj nejlepší začít podnikat, tedy zahájit samostatně výdělečnou činnost. Petra tak čeká vyřizování živnostenského listu, návštěva příslušné okresní správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny. Jelikož za něj stát platil zdravotní pojištění do konce srpna, měla by jeho samostatně výdělečná činnost zahájena k 1. září. Za tento měsíc je už potřeba zaplatit zálohu na zdravotní a sociální pojištění, která je vždy splatná od 1. do 20. dne následujícího kalendářního měsíce. V roce 2012 je výše minimálních záloh pro osoby samostatně výdělečně činné stanovena na 1836 Kč (sociální pojištění) a 1697 Kč (zdravotní pojištění).
Seriál Začínáme podnikat vám pomůže rozhodnout, zda podnikat jako osoba samostatně výdělečně činná, zda si založit eseróčko, nebo akciovku, zajde s vámi pro živnosťák, oběhne všechny úřady, podívá se, jak byste mohli získat peníze na rozjezd i investice, poradí s reklamou a marketingem... prostě bedekr, jak má být.
Může se však také stát, že naopak Petr přes veškeré úsilí během léta neosloví žádného zaměstnavatele. A podnikatelského ducha nemá. V takovém případě se může zaevidovat na úřadu práce. Evidence je dobrovolná. Protože se doba studia nepovažuje za dobu účasti na důchodovém pojištění, nevzniká absolventům nárok na podporu v nezaměstnanosti. Pokud ale student v posledních dvou letech pracoval v součtu alespoň dvanáct měsíců (úředním jazykem „vykonával činnost, která byla dobou důchodového pojištění“), má na podporu v nezaměstnanosti nárok. Její výše je v prvních dvou měsících 65 procent průměrného čistého měsíčního výdělku, další dva měsíce 50 procent a zbývající jeden měsíc pak 45 procent. Zdravotní pojištění za Petra v tomto případě platí stát. Doba evidence v databázi uchazečů o práci se rovněž započítává do důchodového pojištění (jako tzv. náhradní doba důchodového pojištění). Nejdéle však po dobu, kdy máte nárok na podporu v nezaměstnanosti plus jeden rok.
Pokud se Petr nechce evidovat na pracovním úřadě, bude od září považován za „osobu bez zdanitelných příjmů“. Ta má povinnost měsíčně platit zdravotní pojištění ve výši 1080 Kč. To samé se například týká studentů, kterým již bylo šestadvacet let.
Petr má však ještě jednu možnost, kterou po zakončení studia využívá řada jeho vrstevníků. Jde o delší pobyt v zahraničí, při kterém si absolvent může kromě poznávání památek a přírody rovněž slušně přivydělat. Případně naopak: vedle vydělávání peněz může vidět i kus světa. Při pobytu v zahraničí, který je kratší než šest měsíců musí nadále platit veřejné zdravotní pojištění v Česku. Vyvázat se z něj může až při pobytu delším než šest měsíců, musí ale ještě před odjezdem odevzdat ve své zdravotní pojišťovně formulář s prohlášením, že v cizině bude pobývat dlouhodobě, tedy déle než půl roku, a doložit začátek plateb zdravotního pojištění v zahraničí.
Pro absolventy vysokoškolského studia platí v podstatě to samé, co jsme si předvedli na modelovém příkladu maturanta Petra. Rozdíl je však v tom, že zatímco po střední či vyšší odborné škole má student čas až do konce srpna, bývalým vysokoškolákům platí stát zdravotní pojištění jen následující měsíc po ukončení studia. A dobré je asi připomenout, že dnem ukončení studia je den, kdy byla vykonána předepsaná závěrečná státní zkouška případně její poslední část. Někdo totiž za ukončení studia mylně považuje až promoci, která následuje zpravidla s několikatýdenním časovým odstupem od státnic.
Doba studia na střední, vyšší odborné nebo vysoké škole se od 1. ledna 2010 nezapočítává do doby pojištění potřebné pro důchod a nehodnotí se již ani jako náhradní doba pojištění. Studentům ani absolventům však nevzniká povinnost hradit pojistné na sociální zabezpečení. Jen se musí smířit s tím, že se jim toto období nezohlední při pozdějším určování výše starobního důchodu. Účast na důchodovém pojištění si studenti, kteří dosáhli věku 18 let, mohou zajistit prostřednictvím dobrovolného důchodového pojištění. Nejnižší dobrovolné pojistné hrazené v roce 2012 ale činí 1760 Kč měsíčně – a to si většina studentů nepochybně pořádně rozmyslí.
Studenti, kteří podnikají a jsou mladší 26 let, se považují za osoby samostatně výdělečně činné vykonávající vedlejší činnost. Při té se platí pojistné na důchodové pojištění, pouze pokud se k tomu sami přihlásí, nebo v případě, kdy daňový základ ze samostatné výdělečné činnosti dosáhl výše zakládající povinnou účast na důchodovém pojištění. Přeloženo do srozumitelného jazyka: Pokud jejich příjem z podnikání letos dosáhne částky 60 329 Kč (pokud nepodnikali celý rok, odečtěte se od této částky 5028 Kč za každý měsíc „nepodnikání“), platí důchodové pojištění.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
18. 7. 2012 10:12, Iva
A jak to má s pojištěnim v září student střední školy, který při květnové maturitě nebyl úspěšný, opravnou maturitu má 13.9.2012, zároveň úspěšně vykonal příjíčky na vysokou školu a děkan této vysoké školy mu vyjímečně povolil zápis 17.9.2012. Ode dne zápisu bude opět studentem, ale jak se řeší období od 1.9 - 16.9.2012. je potřeba evidovat se na úřadě práce?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
26. 1. 2015 22:54
Doporucuji precist clanek, je to srozumitelne popsano. Pokud to Tereza nedokaze, coz je mozne vzhledem k jejimu skore na VŠ, doporucuji se zvednout od pocitace a zeptat se na ÚP.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (20 komentářů) příspěvků.