Kašlete na „národní pověst“, netrapte se „ostudami“. Prostě braňte své peníze a svá práva

Michal Kašpárek | rubrika: Komentář | 7. 12. 2012 | 12 komentářů
Češi nikdy nebyli ve světě moc oblíbení, a pokud jde o ostudy, mají tvrdou konkurenci. Proto se kvůli politickým průšvihům bojte spíš o kvalitu vlastního života než o fiktivní národní pověst.
Kašlete na „národní pověst“, netrapte se „ostudami“. Prostě braňte své peníze a svá práva

Zpackané počítání podpisů pod kandidátními peticemi, metanolová aféra nebo starší rozpad vlády uprostřed evropského předsednictví… Luboš Palata si po letech psaní pro zahraniční média všimnul, že mu práci „zajišťují jen české průšvihy, trapasy a skandály, které v konečném důsledku nedělají nic menšího, než že ničí pověst českého státu a dělají z něj jakýsi podivný útvar, neschopný zvládat i ty nejzákladnější věci.“

Průšvihů je tu spousta a bugr si zaslouží. Než se ale nad příštím trapasem praštíte do čela a taky si pomyslíte něco o „celosvětové ostudě“, vzpomeňte si nejdřív na tři věci:

Stejně jsme nikdy nebyli moc oblíbení

„Češi jsou bez nejmenší pochyby nejméně populárním národem ve střední Evropě a není vlastně nikdo, kdo by chápal, proč… Ale i daleko za hranicemi střední Evropy je nepopulárnost Čechů faktem,“ napsal švédský deník Nya Dagligt Allehanda už v roce 1931. Antonín Klimek ve svých Velkých dějinách zemí koruny České i Erik Tabery v Respektu 12/2004 to doplnili informacemi o nenávistných reakcích publika na prvorepublikové sportovce i ve spřátelené Francii a neutrálním Švýcarsku.

Důvod neznají historici ani já. Není důležitý. Podstatné je, že se dlouho nestalo nic, co by nám pomohlo sympatie získat. Lidice a osmašedesátý se nedají dojit věčně.

Pokud jde o ostudy, máme silnou konkurenci

Jednou z českých ostud formátu „jediní v Unii“ bylo, že uprchlíkům, kteří jsou doma pronásledování kvůli své homosexuální orientaci, měříme průtok krve penisem při sledování gay porna. Je to ponižující, pavědecké a odhalí to spíše homofoba než homosexuála, srovnejte to ale s jinou členskou zemí: Litvou. V té od roku 2009 zákon zakazuje propagaci homosexuálních a bisexuálních vztahů. To znamená, že ačkoliv se kdokoliv ze sta tisíc litevských gayů a leseb může veřejně přihlásit ke své orientaci, pod hrozbou desetitisícové pokuty nesmí dodat, že si takový připadá být normální a šťastný.

Konkurence je zkrátka tvrdá. V Unii je 27 států, v Evropě 51 a na celé planetě 240. Trapasy představitelů jsou rozšířenější sport než fotbal, takže si vyberte libovolnou formu ostudy – a skoro určitě nás někdo porazí. Na každého Václava Henycha, který zaníceně hájí idiotský systém odečítání neplatných podpisů z petic, připadá dvě stě padesát dalších mašíblů. Podle některých amerických konzervativců nemůže žena ze znásilnění otěhotnět, pročež nemá právo na interrupci. Jihoafrický prezident Thabo Mbeki odmítal souvislost mezi virem HIV a nemocí AIDS a omezil distribuci život zachraňujících antivirotik. Tony Blair vehnal britskou armádu do Iráku kvůli zbraním hromadného ničení, které se nikdy nenašly – a možná věděl, že neexistují. Tohle jsou tragické projevy zaslepenosti, ne špatně zapsaný vzorec a případný odklad prezidentské volby o pár týdnů.

Anketa

Stydím se...

Korupcí a amatérismem si ničíme své vlastní životy, ne (fiktivní) pověst

Právě na naši konkurenci je dobré podívat se před tím, než kvůli „rozkrádání“ vytáhnete důtky a zmastíte si záda. Brusel má plné ruce práce se zachraňováním zemí, které hrály úplně jinou ligu defraudace. Evropská média nemají pro řecké, italské a španělské účetní bizárie prostor na zkoumání toho, do jak ohyzdných a zbytečných květináčů se na Praze 5 sází stromky. Těžko se kvůli něčemu takovému bude navyšovat euroval, těžko se nenávist evropských daňových poplatníků a strach investorů rozleje i po březích Vltavy.

Nejde ale jen o veřejné rozpočty. Odkládání platnosti služebního zákona není „evropskou ostudou“. Ve francouzské taverně se vám kvůli něčemu takovému smát nebudou. Je jenom k naší škodě, že o zemi rozhodují úředníci vybraní podle kávové sedliny.

Palata píše, že nás české trapasy „budou stát spoustu peněz“. Nemá docela pravdu: platíme za ně už dvacet let. Nejdráž pak od chvíle, kdy přišlo první dotační euro. Neschopnost postarat se o důstojné fungování státu a rozumné nakládání s veřejnými penězi by nás měla mrzet stejně jako dávná neúčast v Marshallově plánu. Následky obojího poznáváme na své životní úrovni, vymahatelnosti práva i na tom, jak vypadají ulice. A ještě desetiletí budeme, i kdyby se nakrásně ze dne na den „přestalo krást“.

„Jsme ti, na které čekáme,“ mudrovali indiáni. V českém podání by to mohlo znít: „My sami jsme ti, před kterými bychom se měli stydět.“ Zbytku světa jsou naše trapasy v dobrém i ve zlém ukradené.

Redakce radí: Každý týden Kašpárka

Michal Kašpárek

Líbil se vám článek?

+27
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 12 komentářů

Prodáváte nemovitost?

Prodáváte nemovitost? Využijte profesionální služby realitních makléřů NEXT REALITY.

Mám zájem prodat:

Prodej bytuByt
Prodej domuDům
Prodej pozemkuPozemek
Ostatní prodej nemovitostiJiné
Zpět

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

7. 12. 2012 8:31, Fredy

Řekl bych, že je to sice úsměvné, ale trochu jinak, než si autor myslí.

To, jak nás vidí svět, má dvě roviny. Jednak tu "reálnou", podle Vás špatnou, kterou silně napomáháte, vy novináři a komentátoři, sami tvořit a pak tu "netečnou", kdy si myslíte, že svět nedělá nic jiného, než že sleduje, co je nového v té úžasné České republice.

Pravda, jako vždy, je někde uprostřed. Pokud budete procházet třeba nějaká významnější zahraniční periodika, tak toho, k velkému překvapení, o ČR moc nenajdete. A když už, tak je to většinou citace vás, novinářů, jak je tu vše špatné, jaká je tu bída, jak materiální, tak politická ....... no prostě, že by od nás ani pes kůrku nevzal. Oni v té cizině mají skoro stejné problémy, tak proč by se měli ještě starat o nějakou malou zemičku uprostřed Evropy?

Příčinu této negativní propagaci naší republiky vidím jednak v tom, že naši novináři (média všeobecně) neumí psát pozitivně, ale vyhledávají jen ta negativa. Prostě bulvár, nebo prodejné PR články, vítězí. Na druhou stranu chápu to, že po bulváru je větší poptávka, než po seriozních zprávách. Co se týče politiky, tak tady bych to chápal do té roviny, když se jedná o investigativní záležitosti. Nebo-li skutečné hlídání demokracie a dotahování kauz do zdárných konců. To se, bohužel, také nedaří. Lepší je o nějaké špíně rychle něco napsat, abychom byli první, ale pak už to nechat být. Mezi tím je velká část politické nepravdy a pomluv, mnohdy cílené a dobře zaplacené. Jak kdysi prohlásil jeden starý novinář - v ČR je asi tak 5% skutečných novinářů, ten zbytek jsou nosiči vody.

Dokud se tohle nezmění, tak je jakákoliv polemika o "národní pověsti" jen mlácením prázdné slámy.

+30
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

7. 12. 2012 8:38, Olda

Nestydím se, protože se mne to netýká. Jsem z Moravy!

-24
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (12 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Pavel Kohout: Nevydržel jsem déle mlčet

1. 12. 2012 | Martin Vlnas | 31 komentářů

Pavel Kohout: Nevydržel jsem déle mlčet

„Lidé se chovají, jednají a přemýšlejí podle toho, v jakém systému právě žijí. Pokud se jim řekne, že nesmí brát míč do rukou, ale musí se do něj kopat, hraje se fotbal, když se s míčem... celý článek

Očima expertů: Od gerontokracie ke kleptokracii. Naše cesta od roku ’89

16. 11. 2012 | Ondřej Tůma | 8 komentářů

Očima expertů: Od gerontokracie ke kleptokracii. Naše cesta od roku ’89

Lukáš Kovanda, Jan Keller, Aleš Tůma a další. Den před 17. listopadem žádáme několik výrazných osobností, aby se ohlédly a ve zkratce popsaly, co se od revoluce podařilo, co ne. Lovili... celý článek

Demento

4. 11. 2012 | redakce Peníze.CZ | 1 komentář

Demento

Prázdné sudy nejvíc duní, říká se a potvrzují to vinaři, bednáři i fyzikové.

Jeden obrázek řekne za tisíc Švorcových. Cesta do hlubin komunistovy duše

26. 10. 2012 | Michal Kašpárek | 27 komentářů

Jeden obrázek řekne za tisíc Švorcových. Cesta do hlubin komunistovy duše

Připomínat si doby reálného socialismu je v pořádku. Omezit se přitom jen na fronty na banány ale nadělá víc škody než užitku. Paměť navíc potřebují osvěžit nejen příznivci extrémní... celý článek

Jsme v prdeli. Klus, Xindl X, Koller a Poláková veršují o politice

7. 6. 2012 | Michal Kašpárek | 10 komentářů

Jsme v prdeli. Klus, Xindl X, Koller a Poláková veršují o politice

Zpráva o prorůstání Mimibazaru do politické písně.

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.