Pavel Kohout: Nevydržel jsem déle mlčet

Martin Vlnas | rubrika: Rozhovor | 1. 12. 2012 | 31 komentářů
„Lidé se chovají, jednají a přemýšlejí podle toho, v jakém systému právě žijí. Pokud se jim řekne, že nesmí brát míč do rukou, ale musí se do něj kopat, hraje se fotbal, když se s míčem může i házet, hraje se ragby. A když pravidla umožňují obchody s pořadím na kandidátních listinách, hraje se hra na politickou korupci,“ říká ekonom a spolumajitel Partners Pavel Kohout.
Pavel Kohout: Nevydržel jsem déle mlčet

Pavel Kohout objasňuje, proč se rozhodl napsat knihu Úsvit s podtitulem Kritika politického systému a návrh nové Ústavy pro Českou republiku. „Je potřeba otevřít okna a pořádně vyvětrat,“ říká.

Nestává se každý den, že se ekonom pustí do sepsání knihy, jejímž středobodem je návrh nové ústavy. Co tě k tomuhle nápadu přivedlo?

Máš pravdu, je to neobvyklá kniha. V poslední době jsem ale až příliš často docházel k názoru, že všechny problémy téhle země pramení z jediného zdroje. A když jsem si to řekl po tisící a dvou sté, rozhodl jsem se, že si vyhrnu rukávy a zkusím to. Kdybych to neudělal a dál mlčel, určitě bych toho litoval. Některé věci člověk prostě musí udělat bez ohledu na pravděpodobnost úspěchu.

Mimochodem, tenhle nápad už mi seděl v hlavě dlouho, ale neměl jsem dost drzosti. Teprve když jsem si uvědomil, že George Washington, Benjamin Franklin a někteří další z otců americké Ústavy také nebyli právníci, ztratil jsem zábrany. Můj návrh hodně vychází z americké ústavy: ať si o Spojených státech myslíme cokoli, nikdy neměly vládní krizi. Proč? Protože je to systémově vyloučeno.

Co přesně myslíš tím „jediným zdrojem problémů“?

Mám na mysli nestabilní, neproduktivní, zkorumpovanou politiku a vše, co z toho plyne. Tak jsem se dostal k úvahám o novém volebním systému a volební systém je přímo zakořeněn v ústavě. Takže kořen problému je právě tam.

Korupce začíná už při konstrukci kandidátních listin. Platí se, když chcete být v čele, platí se, abyste se dostali na volitelné místo. Nemusí se platit penězi v obálce, ale platí se loajalitou. Také se obchoduje s funkcemi. Jistý kontroverzní a podle mého názoru všeobecně škodlivý politik se původně nedostal do parlamentu. Vyhandloval ovšem místo v Poslanecké sněmovně s úspěšným kandidátem za místo náměstka na jednom ministerstvu; nebudu raději říkat, o koho šlo. Kdyby nebylo politického handlu, dotyčný by dávno vypadl z politiky a neškodil by.

O pořadí kandidátů a o tom, kdo se dostane do Sněmovny, rozhoduje všechno možné i nemožné, vůle voličů je možná někde na předposledním místě.

To se nedá obejít jinak než zrušením kandidátních listin, respektive zavedením systému, kdy voliči přímo volí kandidáty v jednomandátovém volebním obvodu – tedy zavedením většinového volebního systému při volbách do Poslanecké sněmovny.

Proto ale máme v současném volebním systému preferenční hlasy, které dokážou s kandidátkou pořádně zamávat…

Jak jsme viděli v posledních volbách, je to málo. Kandidáti, kteří se díky preferenčním hlasům dostali ze zadních pozic na volitelná místa, navíc nejsou dostatečně silní, aby se popasovali s diktátem strany. Stávají se z nich pasivní individua hlasující podle toho, co se jim řekne.

Není tím pádem chyba spíše v lidech, kteří do politiky vstupují, než v systému?

Lidé se chovají podle toho, v jakém systému žijí. Zatímco ve východním Německu se vyráběly trabanty a wartburgy, v západním Německu sjížděly z linek mercedesy a BMW. Proč? Protože tak byla nastavená pravidla hry. Pokud se lidem řekne, že nesmí brát míč do rukou, že se do něj musí kopat, hraje se fotbal, když se s míčem může i házet, hraje se ragby. A když pravidla umožňují pokoutné sestavování kandidátních listin a čachry s funkcemi, pak se hraje hra na politickou korupci.

Cílem změny, kterou navrhuji, a důvodem, proč jsem se rozhodl napsat knihu Úsvit s podtitulem Kritika politického systému a návrh nové Ústavy pro Českou republiku, je otevřít okna a pořádně vyvětrat. Tedy umožnit vstup do vrcholné politiky každému, kdo dostane důvěru veřejnosti, včetně nestraníků.

Nikdo nesmí hlasovat proti svému přesvědčení

Pavel Kohout je autorem knih o investování, např. Peníze, výnosy a rizika a Investiční strategie pro třetí tisíciletí, a makroekonomii, např. Finance po krizi. Publikuje v řadě českých a zahraničních médií. Je členem Národní ekonomické rady vlády (NERV) a byl členem Poradního expertního sboru (PES). V roce 2007 spoluzaložil finančněporadenskou společnost Partners Financial Services, v níž působí jako ředitel pro strategii. 

Jaký volební systém do Poslanecké sněmovny tedy navrhuješ?

V každém volebním obvodu zvítězí jeden kandidát na základě jednokolového systému, podobně jako je tomu při volbách do britské Dolní sněmovny. Zároveň navrhuji zásadní snížení počtu poslanců. Dvě stě je zbytečně moc, bohatě stačí 81. A nejde jen o ekonomické úspory. Většina z oněch dvou stovek, kteří sedí ve sněmovně nyní, je pasivní. Sedí, mlčí a hlasují, jak se jim řekne. Čím míň bude poslanců, tím víc budou ti, kteří zbydou, na očích, a tím snazší pro veřejnost bude kontrolovat jejich činnost.

To všechno povede ke snížení role politických stran. V žádném případě ale nechci, aby došlo k jejich zrušení, vadí mi jen neustálé potlačování názoru jedince. Nikdo, ani strana, nesmí nutit jedince, aby hlasoval proti svému přesvědčení. Tohle dále rozvádí můj další nápad, aby kandidátní listiny nesestavovaly strany, ale aby si veřejnost sama přímo zvolila své zástupce.

Jednokolový systém s jednomandátovými obvody je oproti poměrným systémům, jako je ten náš stávající, na první pohled spravedlivější, nemusejí se používat komplikované a často nespravedlivé metody pro přepočet hlasů na mandáty…

Ano, stávající systém při volbě do Poslanecké sněmovny nahrává velkým stranám. Můžeme dokonce tvrdit, že nerespektuje ústavní právo občana na rovný hlas.

Ve tvém návrhu se takové pravidlo neobjevilo, ale přemýšlel jsi někdy o omezení volebního práva například na ty občany, kteří platí daně?

Ne, to v dnešní liberální společnosti není možné. Vracet se ke kuriím, které fungovaly v 19. století, je nemyslitelné, i když by se to někomu možná líbilo. Právo volit nemůže být nikomu upřeno.

K jakému stranickému systému by takovýto volební systém směřoval?

Jednokolový většinový systém, kterým by se volilo do Poslanecké sněmovny, vede podle takzvaného Duvergerova zákona k systému dvou stran – republikáni versus demokraté nebo labouristi versus konzervativci. Je tedy pravděpodobné, že bychom k tomu časem také došli. Šlo by však o zcela přirozený vývoj. Ani Spojené státy nebo Britové nezačínali se systémem dvou stran a vlastně ho ani dnes tak úplně nemají.

Žádná strana nemá svoji budoucnost zajištěnou na věky v demokratickém systému. Britští konzervativci jsou pod tlakem UKIP. Američtí demokraté nebo republikáni zase nejsou jedna strana: každý stát Unie má svoji vlastní stranu.

Mám trochu pocit, že tvůj návrh jednomandátových obvodů spojený s „deregulací“ kandidátních listin hodně nahrává populistickým samorostům, kteří dokážou mase lidí ve svém volebním obvodu říkat, co chtějí slyšet.

Nesouhlasím. Pokud v jednom obvodu z jedenaosmdesáti uspěje populista, pak bude z 81 poslanců jeden populista. Jestliže ale uspěje populista v čele velké politické strany, tak reálně hrozí, že populistů bude v parlamentu nesrovnatelně více. Mnohem větší nebezpečí populismu vidím v současném poměrném volebním systému.

A co partikulární zájmy voličů v daném volebním obvodu? Nemůže se stát, že někdo vyhraje volby s tématem, které se týká pouze daného obvodu – prohlásí, že postaví obchvat městem nebo vybuduje novou mateřskou školku, a pak bude celou dobu „kopat“, jen za tento svůj dějinný úkol a celostátní politika mu bude ukradená?

V tom nevidím problém. Koneckonců, poslanec má hájit zájmy svých voličů. Důležité je, aby nedošlo jen o „výdajové“ sliby, ale také o sliby úspor a zvyšování daní.

Kdekdo se dnes diví, že v krajských volbách vyhrávají levicově populističtí kandidáti. To je přece jasné: hejtmani nemají jinou možnost než soutěžit o popularitu utrácením. Kdyby kraje mohly částečně stanovit sazbu daní z příjmů, podobně jako švýcarské kantony, pak by v krajských volbách bylo pravicové téma: snižování daní. Ale v závodech v utrácení musejí nutně vítězit populisté. Krajské volby jsou „levicové“ už ze samé své konstrukce.

Celý návrh nové Ústavy České republiky najdete v knize Úsvit. Koupit si ji můžete v knihkupectví Kosmas.

Zklamal jsi, odvoláme tě

Zmínil jsi, že nestačí změnit pouze volební systém. Co je podle tebe nejdůležitější?

Zásadní je upravit odvolatelnost poslanců a zásadně omezit imunitu. Mělo by také dojít ke zrovnoprávnění Poslanecké sněmovny a Senátu, ale to bych tady mohl odrecitovat celý svůj návrh nové ústavy… Stručný přehled hlavních bodů lze najít na stránkách www.novaustava.cz.

Jak by mělo probíhat odvolávání poslanců?

Jednou za rok by voliči v daném obvodu mohli uspořádat referendum, pokud by byli vážně nespokojeni se svým poslancem nebo senátorem. Pokud by se pro odvolání vyslovilo více voličů, než kolik jich daného zákonodárce volilo, byl by odvolán.

Jak jsi na to přišel?

Stávající systém funguje tak, že volič jednou za čtyři roky hodí hlas do urny a pak už nezmůže nic. Zato z poslance se stává malý feudál – žádná odpovědnost, různé požitky, obrovská imunita. Nikdo nemusí nikomu nic vysvětlovat. Poslanec by přitom měl být do Poslanecké sněmovny poslán – od toho se mu taky říká poslanec – což v sobě obsahuje i předpoklad cesty zpět, pokud neplní očekávání.

Po změně by nad každým neustále visel Damoklův meč – vůle voličů. Možnost odvolání navíc funguje jako další pojistka proti populistům. V nějakém názorově roztříštěném volebním obvodu by mohl vyhrát populista třeba s deseti patnácti procenty hlasů. Pokud by k tomu došlo, bylo to možné korigovat. Samozřejmě pouze za předpokladu, že by byla poptávka u voličů.

Co si můžu představit pod totálním omezením imunity?

Jediné, co by poslancům zůstalo, je nedotknutelnost jejich slov pronesených na půdě parlamentu. Na jakýkoliv přečin, ať již by šlo o zaviněnou dopravní nehodu, nebo korupční skandál, by se imunita nevztahovala.

Pokračování rozhovoru, ve kterém dojde na stabilizaci veřejných rozpočtů… A samozřejmě také na Karla Janečka: Ne víc, než vybereme

Líbil se vám článek?

+264
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 31 komentářů

Chcete prodat svou nemovitost?

Nechte si zpracovat ZDARMA cenovou nabídku!

Stačit nám bude pár základních informací o vašem bytě nebo domě a kontakt.

Cenu zjistíte OBRATEM.

Mám zájem prodat:

Prodej bytuByt
Prodej domuDům
Prodej pozemkuPozemek
Ostatní prodej nemovitostiJiné
Zpět

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

2. 12. 2012 12:28, J.Bubla

Systém není možno změnit. Jeden teoreticky schopný a spravedlivější systém po sedmdesáti letech ztroskotal. Proto, že nevycházel ze základního lidského chování, chcete-li pudů. Pouze ze zbožných přání, ovšem stále nabouráván oněmi základními pudy.
Současný, převážně provozovaný systém vychází z lidských základů, ovšem omezován pravidly abychom se nepožrali jak nám velí příroda. A v tom je to čertovo kopýtko. Ona vyvážená pravidla vytvářejí a do života vzácní jedinci rodící se jednou za století s vrozenou autoritou, případně osvícená skupina nehledící jen na svůj prospěch ovšem mající na paměti, že prospěch všeobecný bude prospěchem především nejschopnějších.
Teze pana Kohouta by opravě námi dosud provozovanému velmi prospěla. Ale jde o praktické provedení. Že současná žraločí praxe vezme za své, možná i u nás, nějakým více či méně násilným způsobem je dost pravděpodobné. Bude však skupina osvícenců jako je p. Kohout natolik připravena, aby v revolučním kvasu byla schopna nový systém společné správy prosadit? Obávám se, že ne. Je to totiž spíše poslání s během na dlouhou trať. S nezaručeným výsledkem.
Ovšem z podobnou pohnutkou jako měl autor článku by se lidé, kteří na to opravdu mají a jsou morálně pevní, měli o úpravu provozování systému pokusit. Po dobrém to zřejmě nepůjde. Ale být připraven pro případ očekávané "revoluce".

Zobrazit celé vlákno

+24
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

1. 12. 2012 21:14, Johny

Zcela s vámi souhlasím! Pan Janeček a jemu podobný pan Kohout si myslí, že přímá volba všechno spasí. Kde berou jistotu, že lidi budou volit ty, kteří to s nimi myslí dobře. Jsem proti přímé volbě - přesně z důvodu toho, že u senátu je to o ničem. Především nezměníte to, že lidé k volbám nechodí - viz opět senát. U mě tito pánové nejsou ani trochu důvěryhodní, jenom z toho, jak konali a konají (a k nim ještě patří pánové Okamura a Babiš). Mám vždycky rád spasitele a slovy Babuly ze seriálu Hospoda: Mě byli ti, co to se mnou mysleli dobře, vždycky podezřelí. A navíc: změna ústavy problémy naší ekonomiky nevyléčí - to musí být jasné i panu Kohoutovi. Nu což, půjdeme zase o dům dál...

Zobrazit celé vlákno

-16
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (31 komentářů) příspěvků.

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

A tohle už jste četli?

Bezpečná karta na internet. mBank má virtuální předplacenku

15. 10. 2021 | Jiří Hovorka | 3 komentáře

Bezpečná karta na internet. mBank má virtuální předplacenku

Klienti mBank si nově mohou v mobilní aplikaci nebo internetovém bankovnictví sjednat eKartu – virtuální kartu určenou pro platby na internetu. Jde o dobíjecí kartu, která není přímo... celý článek

Co dělat, když končí dodavatel energie. Zaplatíte násobně víc

14. 10. 2021 | Petr Kučera | 26 komentářů

Co dělat, když končí dodavatel energie. Zaplatíte násobně víc

Krach skupiny Bohemia Energy je zatím největším, jaký Česko v tomto oboru zažilo. Týká se víc než 900 tisíc odběrných míst. Skončit mohou i někteří menší dodavatelé. Tady je návod pro... celý článek

Kompenzace za zdražení energií. Takhle má vypadat státní podpora

13. 10. 2021 | Petr Kučera | 27 komentářů

Kompenzace za zdražení energií. Takhle má vypadat státní podpora

Po čtyřech týdnech příprav přichází ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček s konkrétnějším návrhem, jak českým domácnostem aspoň částečně kompenzovat nečekaně prudké zdražení energií. celý článek

Bohemia Energy končí, lidé přejdou pod dodavatele poslední instance

13. 10. 2021 | Jiří Hovorka | 21 komentářů

Bohemia Energy končí, lidé přejdou pod dodavatele poslední instance

Největší alternativní dodavatel energií končí. Podle vicepremiéra jde o selhání v důsledku nepovedených spekulací. Stovky tisíc lidí čeká přechod k novému dodavateli. Vláda chystá kompenzace... celý článek

Největší dodavatel plynu zdražuje, nové fixace i násobně

13. 10. 2021 | Jiří Hovorka | 9 komentářů

Největší dodavatel plynu zdražuje, nové fixace i násobně

Největší tuzemský dodavatel plynu Innogy zdraží od 20. listopadu ceny zemního plynu těm svým zákazníkům, kteří nemají z dřívější doby zafixované ceny. Celková roční platba za dodávku... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.