Zdroj: Shutterstock
Minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění, které platí většina živnostníků a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), v roce 2021 stoupnou dohromady o 85 korun měsíčně. Jde o nejnižší růst od roku 2016.
Minimální záloha na sociální pojištění při hlavní činnosti se pro rok 2021 zvyšuje na 2588 korun měsíčně (o 44 korun víc než v předchozím roce), minimální záloha na zdravotní pojištění roste na 2393 korun (o 41 korun víc).
Nezapomeňte, že u zdravotního pojištění se záloha mění hned od platby za leden. U sociálního pojištění se mění až v měsíci, kdy odevzdáte přehled za rok 2020, tedy nejčastěji v dubnu. Pokud už teď platíte víc než minimum, nemusíte nic řešit.
Pro OSVČ, které vykonávají vedlejší činnost, roste v roce 2021 minimální záloha na sociální pojištění na 1036 korun (o 18 korun víc než doteď). Neplatí se pouze v prvním roce výkonu vedlejší činnosti. U zdravotního pojištění se při vedlejší činnosti minimální zálohy neplatí.
Hned na začátku ještě vypíchněme novinku roku 2021: Podnikatelé se mohou nově přihlásit k paušální dani a platit jediný odvod měsíčně. Ten zahrnuje minimální zálohu na zdravotní pojištění, minimální zálohu na sociální pojištění navýšenou o 15 procent a k tomu 100 korun na daň z příjmů – celkem tedy 5469 korun za měsíc.
Základní údaje pro rok 2021 | ||
| Sociální pojištění | Zdravotní pojištění | |
| Minimální měsíční záloha – hlavní činnost | 2588 Kč | 2393 Kč |
| Minimální měsíční záloha – vedlejší činnost | 1036 Kč | Neplatí se |
Sociální pojištění aspoň v minimální výši musí povinně platit každý podnikatel, tedy všichni živnostníci i další OSVČ. V praxi jde vlastně o státní důchodové pojištění.
Pro stanovení minimální zálohy záleží na tom, jestli jde o podnikání v rámci hlavní, nebo vedlejší činnosti.
Jak vysoké zálohy na sociální pojištění podnikatel platí, závisí na jeho zisku v předchozím kalendářním roce. Rozhodující je vyměřovací základ, který se počítá jako polovina příjmů ze samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů. Zároveň však platí: vyměřovací základ nemůže být nižší než státem určené minimum. Respektive: komu vyjde vyměřovací základ nižší, musí vždycky počítat aspoň se stanoveným minimem. Vše si vypočtete v přehledu, který budete po podání daňového přiznání odevzdávat správě sociálního zabezpečení.
Minimální vyměřovací základ pro rok 2021 vychází na 8861 korun. Roční minimální vyměřovací základ potom dělá dvanáctinásobek základu měsíčního – 106 332 korun. Kdo loni nepodnikal celých dvanáct měsíců, vynásobí měsíční vyměřovací základ pouze počtem měsíců, během nichž se podnikání věnoval.
Minimální měsíční záloha se následně vypočítá jako 29,2 procenta z vyměřovacího základu. V roce 2021 je tedy potřeba platit na sociální pojištění aspoň 2588 korun, což je o 44 korun víc než v předchozím roce.
Kdo má podnikání jenom jako vedlejší činnost – při zaměstnání, studiu, v důchodu, na mateřské nebo během pobírání rodičovského příspěvku, platí minimální zálohu ve snížené výši.
Minimální vyměřovací základ u vedlejší činnosti totiž odpovídá jenom desetině průměrné mzdy (při hlavní činnosti jde o čtvrtinu), pro rok 2021 je to tedy 3545 korun. Roční minimální základ pak opět dělá dvanáctinásobek, tedy 42 540 korun. Kdo loni nepodnikal celých dvanáct měsíců, vynásobí měsíční vyměřovací základ pouze počtem měsíců, během nichž se podnikání věnoval.
Minimální záloha pak vychází na 1036 korun měsíčně (29,2 % z 3545), což je o 18 korun víc než v předchozím roce.
Důležité údaje k sociálnímu pojištění | ||
| Rok 2021 | Rok 2020 | |
| Minimální měsíční záloha – hlavní činnost | 2588 Kč | 2544 Kč |
| Minimální měsíční záloha – vedlejší činnost | 1036 Kč | 1018 Kč |
| Rozhodná částka pro vedlejší činnost | 85 058 Kč | 83 604 Kč |
| Minimální roční vyměřovací základ – hlavní činnost | 106 332 Kč | 104 508 Kč |
| Minimální měsíční vyměřovací základ – hlavní činnost | 8861 Kč | 8709 Kč |
| Minimální roční vyměřovací základ – vedlejší činnost | 42 540 Kč | 41 808 Kč |
| Minimální měsíční vyměřovací základ – vedlejší činnost | 3545 Kč | 3484 Kč |
V prvním roce podnikání formou vedlejší činnosti se zálohy neplatí. Sociální pojištění doplatí podnikatel teprve po podání přehledu o příjmech a výdajích, tedy podle skutečných zisků za první kalendářní rok podnikání. Přehled musí odevzdat správě sociálního zabezpečení nejpozději měsíc po termínu odevzdání daňového přiznání za předešlý rok.
A je tu ještě jedna výhoda. Pokud zisk z podnikání při vedlejší činnosti (příjmy po odečtení výdajů) nepřesáhne takzvanou rozhodnou částku, nemusí se z něj sociální pojištění za daný rok platit vůbec. Pro zisk z podnikání za rok 2020 dosahuje rozhodná částka 83 604 korun, za rok 2021 se zvyšuje na 85 058 korun.
Kdo rozhodnou částku převýší, musí kromě platby pojistného za předchozí rok dál (v aktuálním roce) platit i zálohy, které mu vyšly v přehledu. Zálohy přitom nesmí být nižší než minimum pro vedlejší činnost – v roce 2021 tedy 1036 korun měsíčně. Jestliže rozhodnou částku nepřevýšil, nemusí hradit zálohy.
Ačkoli nová výše minimální zálohy platí od ledna, poprvé se hradí v měsíci, v němž podnikatel odevzdá přehled o příjmech a výdajích za předešlý rok. Obvykle tedy za duben, protože přehled se odevzdává nejpozději do jednoho měsíce po daňovém přiznání. Výjimka platí pro toho, kdo v roce 2021 s podnikáním v rámci hlavní činnosti začíná – nováčci hradí od začátku zálohu v minimální výši.
Záloha se platí v kalendářním měsíci, na který je určena. Lhůta běží vždycky od prvního do posledního dne daného měsíce. Například zálohu za červen je tedy potřeba zaplatit od 1. do 30. června. Kdo v daném měsíci zálohu nepošle, musí ji uhradit nejpozději do konce měsíce dalšího – za červen nejpozději do konce července. V opačném případě si sociálka napočítá 0,05 procenta z dlužného pojistného za každý den prodlení. Kdo s podnikáním začne v průběhu měsíce, musí první zálohu zaplatit do konce měsíce následujícího.
Na předchozích řádcích jsme psali hlavně o zálohách. Pro hlavní i vedlejší činnost pak po skončení kalendářního roku platí: Jestliže odvedené zálohy neodpovídají pojistnému, které nakonec musí podnikatel zaplatit podle zisku v daném roce, je potřeba sociální pojištění po podání přehledu doplatit.
Kdo naopak na zálohách odvedl víc (zjednodušeně řečeno měl předloni vyšší zisk než loni), dostane předplatek od státu zpátky.
Nemocenské pojištění je pro živnostníky a další podnikatele dobrovolné. Pokud se pro něj rozhodnou, měli by opět platit aspoň minimální pojistné. To se odvíjí od minimálního vyměřovacího základu, který se od roku 2021 zvyšuje na 7000 korun (dosud to bylo 6000).
Minimální pojistné na nemocenské pojištění se pak vypočte jako 2,1 procenta. Pro rok 2021 jde tedy o částku 147 korun. Připomeňme, že do června 2019 se minimální záloha počítala jako 2,3 procenta z vyměřovacího základu. Po zrušení takzvané karenční doby klesla sazba na 2,1 procenta.
Zároveň jsou platby na nemocenské pojištění omezené shora – vyměřovacím základem pro sociální pojištění, k němuž se podnikatel dopočte v přehledu pro sociálku, rozpočteným na měsíce.
Také platby na nemocenské pojištění se hradí v měsíci, na který se vztahují. Například pojistné za červen 2021 je tedy splatné 30. června.
Jiří Hovorka
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
