Vláda v pondělí schválila dva nové kompenzační programy pro podnikatele. Nazvala je Covid 2021 a Covid Nepokryté náklady. Zájemci si mezi nimi mohou vybrat ten, který je pro ně výhodnější – nelze čerpat oba současně.
Cílem je zjednodušení dosavadního systému mnoha podpor s různými pravidly, říká ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Dva nové programy mají nahradit dosavadní pomoc pro jednotlivé sektory, tedy dotace nazvané Covid Ubytování, Covid Sport a podobně. Skončí však také dosavadní podpora Covid Nájemné, s jejím pokračováním už ministerstvo nepočítá.
Vedle jednoho ze dvou nových programů – tedy Covid 2021 nebo Covid Nepokryté náklady – mohou podnikatelé dál čerpat kompenzační bonus (přímou pomoc pro OSVČ a společníky menších firem), který má od února nová pravidla. Pokračuje také program Antivirus na udržení pracovních míst.
Program Covid 2021
První program nazvaný Covid 2021 staví na základech dosavadní podpory nazvané Covid Gastro Uzavřené provozovny. Nově půjde o dotaci na provozní náklady ve výši 500 korun na den za každého zaměstnance v pracovním poměru. Minimální částka podpory je 1500 korun, což má zvýhodnit firmy s nejvýše třemi zaměstnanci.
Základní podmínkou pro přiznání podpory je alespoň padesátiprocentní pokles tržeb. V takzvané první výzvě se budou porovnávat tržby za leden a únor 2021 se stejnými měsíci roku 2019 nebo 2020 (podle toho, co je pro žadatele výhodnější). Příspěvek bude možné dostat zpětně za období od 11. ledna 2021.
Oproti dosavadnímu programu pro uzavřené provozovny už tedy nebude rozhodující, zda podnik přímo postihly vládní opatření nebo zákazy – například jestli musel úplně zavřít, nebo „jenom“ přišel o většinu tržeb. Nezáleží ani na oboru podnikání. Na druhou stranu se zvyšuje limit pro pokles příjmů z dosavadních 30 na 50 procent.
Program Covid Nepokryté náklady
Alternativou je druhý program, který se místo počtu zaměstnanců soustředí na část nákladů, které kvůli dopadům koronaviru nejsou pokryté příjmy. Konkrétně může jít až o 60 procent z fixních nákladů, a to zpětně od 1. ledna.
Také u programu Covid Nepokryté náklady je základní podmínkou pokles tržeb o alespoň 50 procent vůči stejnému období loňského nebo předloňského roku. Zároveň musí být podnikatel za rozhodné období (v první fázi jde o letošní leden až únor) ve ztrátě.
Od nákladů, které zájemce musí prokázat, se odečte už poskytnutá podpora z dalších programů. Maximální výše dotace bude 40 milionů korun. Na oboru podnikání, formě vlastnictví nebo počtu zaměstnanců nezáleží.
Poslední hřebík?
Zástupci podnikatelů vítají, že vláda konečně připravila jednodušší systém a nabízí i alternativu k podpoře závislé na počtu zaměstnanců. Nová pomoc však podle nich přichází pozdě – mnoho postižených podnikatelů totiž od ledna žádnou podporu nedostalo a nevědělo, co ji nahradí. Někteří podnikatelé podle nových pravidel dostanou méně než dosud. Limit aspoň 50% poklesu tržeb u programu Covid Nepokryté náklady je navíc přísnější, než se vláda s podnikateli dohodla.
„Vedli jsme řadu týdnů tvrdých vyjednávání se členy vlády a ve snaze nalézt kompromis jsme provedli významné ústupky v parametru ztrát za podmínky, že na kompenzaci dosáhne více postižených podnikatelů. Kompromisem pro nás bylo, že nárok na kompenzaci vznikne těm, kterým se propadl obrat alespoň o 40 %. Vláda ale na poslední chvíli rozhodla tak, aby na kompenzaci dosáhlo méně podniků,“ říká prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
„Na jedné straně oceňujeme, že se vláda rozhodla vyhovět podnikatelům v požadavku, aby vznikl jeden univerzální program. Na druhou stranu ale kvůli přísnější podmínce pro vznik nároku na kompenzaci, tedy polovičního propadu obratu, máme vážnou obavu, že program nebude dostatečně účinný k tomu, aby pomohl všem podnikům, kteří pomoc potřebují,“ dodává Dlouhý. Věří, že vláda bude program ještě upravovat.
S vládním rozhodnutím není spokojený Tomáš Prouza, šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu. „Především nejde o žádné férové kompenzace, ale o poslední hřebík do rakve řady firem. Vláda se vědomě rozhodla nechat tisíce firem padnout poté, co rok bojovaly o přežití. Nepochopitelné,“ reagoval.
„Velká část podnikatelů za uplynulý rok utratila všechny své úspory, řada prodala svůj majetek, dodavatelé prodlužují splatnost faktur. Stačilo, aby vláda také ještě dva až tři měsíce pomohla a většina firem by přežila. I jejich zaměstnanci,“ připomíná Prouza.
„Hlavním argumentem ministryně financí Aleny Schillerové bylo, že v rozpočtu nemá peníze. Ale to ona si naplánovala, že ze schodku 500 miliard půjde na pomoc ohroženým firmám pouhých 34 miliard. Zbytek budou volební úplatky,“ připomíná šéf Svazu obchodu a cestovního ruchu.
„Velmi proto všechny prosím: nenechte padnout svou oblíbenou restauraci, fitko, penzion. Ukažme, že jsme lepší a solidárnější než tahle vláda. Teď už ji musíme jen přetrpět. A nezapomenout,“ vzkázal Prouza na Twitteru pod hastagem VládaNárodníPohromy.
Ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda upozorňuje, že kompenzace podle aspoň 50% propadu tržeb bude znevýhodňovat ty podnikatele, kteří na situaci pružně zareagovali třeba otevřením výdejních okének s pokrmy. „Často kvůli tomu jejich tržby klesají třeba o třetinu, což by na podporu v rámci nového programu ještě nestačilo. Zato by na ni dosáhl konkurent, který se výdejní okénko nenamáhal otevřít, takže mu tržby klesly o mnohem více,“ říká.
Petr Kučera
Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem