Poslední dva roky přinášejí podílové fondy zajímavé zhodnocení, odráží se to ve zvýšeném zájmu Čechů o investování?
Před nedávnem prezentovala Asociace pro kapitálový trh výsledky za rok 2013. V trhu podílových fondů je vidět určitá změna, zejména ve struktuře trhu. Postupně roste obliba smíšených strategií, fondů fondů a obecně podíl investic s vyšším rizikem. Přesto si dovolím tvrdit, že důležitou roli v rozhodnutí koncových drobných investorů sehrávají média. Mnohem méně záleží na reálné výkonnosti trhů a mnohem více na tom, co nám o trhu, investicích a dění ve světě říká televize a internet.
Proč média šíří „blbou náladu“?
Protože to je to, co lidé chtějí slyšet. Je to trochu začarovaný kruh, ze kterého se velmi obtížně vystupuje. Já si ale myslím, že i přesto investiční apetit pomalu roste – takže tu určitě máme i pozitivní trendy.
Jaké?
Stačí se podívat na složení trhu podílových fondů dnes a před několika lety. Historicky vysoké zastoupení fondů peněžního trhu a dalších vysoce konzervativních investic postupně klesá. Obchodně se něco děje. Zatím je to patrné částečně na objemu a – jak bylo řečeno výše – zejména ve struktuře. Je to dobrý signál, že Češi svůj pohled na investování mění, že jsou stále ochotnější přijímat do svých historicky konzervativních portfolií více rizika.
Můžu to, co říkáte, shrnout tak, že Češi konečně pochopili, že spořicí účet a „garantované produkty“ nejsou jediný způsob, jak zhodnocovat volné finanční prostředky?
Spíš se to postupně učí. Ale i to je dobře. Dobře je i to, že lidé stále častěji hledají jiné alternativy než jen ty, které jim nabídnou na přepážce při návštěvě bankovní pobočky. Pomalu se zvyšuje finanční gramotnost a s ní přichází i zájem. Trh podílových fondů je navíc trhem velmi transparentním, a tím pádem i velmi důvěryhodným. Díky možnosti investovat už od velmi malých částek v řádu stokorun jsou podílové fondy ideální vstupní branou s velmi nízkým prahem.
Jste jeden z mála lidí z branže, který Čechům nedává z investování čtyři minus, ale známku mnohem lepší…
Na výbornou to ale pořád určitě není. (smích) Na jedničku to bude, až většina lidí pochopí, že odpovědnost za krytí potřeb v penzijním věku je primárně na každém z nás, nikoliv jen na státu. I když stát stále generuje a bude generovat určitou část penze, rozhodně by jen na tuto část neměl nikdo spoléhat. O tomto se pořád mluví velmi málo. Kolik lidí ví, jak opravdu funguje první pilíř? Kolik lidí by vám odpovědělo na otázku, zda jsou i jiné nástroje pro vytvoření finanční rezervy na stáří, například podílové fondy…
A jsou?
Bezpochyby. Jejich princip je jednoduše pochopitelný, jsou přísně regulované, mají jasně danou strategii, kterou si můžete kdykoliv ověřit. Podílové fondy jsou navíc velmi likvidní, investice je tedy velmi dostupná. K ničemu se nezavazujete na celý život a svou strategii můžete kdykoliv změnit, případně přestat investovat zcela.
Byla právě nemožnost vystoupit příčinou nezdaru penzijní reformy?
Jakákoliv reforma, penzijní reformu nevyjímaje, potřebuje obrovskou informační podporu státu. Tu jsem nevnímal. Podívejte se do některých jiných zemí, jakým způsobem investují do komunikace s účastníky penzijního systému. Ať už jsou parametry systému jakékoliv, ať už má dva pilíře, nebo tři, vždy je nutné, aby stát svým občanům opakovaně vysvětloval, proč je pro ně dané řešení dobré a proč by se měli rozhodnout systému zúčastnit. Stát na podobné vysvětlování podle mého názoru rezignoval. Proto to zatím vypadá tak, jak to vypadá. Restart zájmu veřejnosti bude mnohem těžší. Osobně si myslím, že další pokus o zásadní reformu penzí, který by mohl u veřejnosti opravdu uspět, přijde až s další generací. A to je promarněná příležitost, zejména pro mou generaci.
Reforma je u ledu. Na obzoru nic nového. Kolik si tedy mám odkládat sám, abych se v penzi měl relativně slušně?
Pravidelně investovat se dá už od velmi nízkých částek v řádu stokorun, to ale není správná odpověď na vaši otázku. Vše se odvíjí od cíle, kterého chcete dosáhnout. Ve střední Evropě se průměrná výše pravidelné investice pohybuje mezi třiceti a čtyřiceti eury měsíčně, to je zhruba tisíc korun. Podobná čísla vykazují i penzijní fondy. Minimálně bych tedy doporučil tuto částku, pokud ale můžete odkládat víc, samozřejmě je to lepší. Stejně také platí, čím dříve začnete, tím méně musíte odkládat.
Když si spočítám, že budu v penzi třicet let (asi spíš dvacet?) a že státní důchody budou v době, kdy budu v penzi já, třeba jen šedesátiprocentní v porovnání s těmi dnešními, tisícovka mi rozhodně nestačí. A to i přesto, že začnu s investováním velmi brzy…
To máte pravdu…
Kde na to vzít a nekrást?
A také kde vzít včas motivaci, když máte před sebou ještě čtyřicet let práce… Jenže karty jsou rozdané právě takhle. A myslet bychom na to měli všichni.
V tom případě mi poraďte, jak si mám vybrat správnou investici?
Ze všeho nejdřív se musíte rozhodnout, jestli si necháte poradit, nebo se do investování vrhnete sám. Můžete se seznámit s nabídkou dostupných produktů a rozhodnout se pro ten pravý. Můžete také vyhledat odborníka. Každý správný investiční poradce si vás vždy otestuje – zjistí řadu parametrů. Následně vám pak sestaví investiční strategii, která odpovídá vašim potřebám. Na vás je, abyste si ověřil kvalifikaci jak daného poradce, tak kvalitu produktů, které vám doporučuje. Na smlouvě je nakonec vždy váš podpis.
Jak?
Kvalitní produkt rozhodně nepoznáte jen podle historických výnosů, vždycky si podrobně prostudujte celý KID, tedy klíčovou informaci pro investory, která obsahuje všechny důležité informace o daném podílovém fondu, včetně poplatků či investiční strategie. KID je přístupný na internetu, případně na vyžádání. Informace o podílových fondech jsou také velmi jednoduše dostupné na internetových prezentacích jednotlivých společností. Investor má možnost se do detailu seznámit s vývojem investice, strukturou portfolia a tak dál.
Vliv na výši výnosů u investic mají také daně. Od ledna letošního roku došlo k prodloužení časového testu ze šesti měsíců na tři roky. Znamená to, že teprve po třech letech je vaše investice osvobozena od 19procentní daně z příjmů. Jak hodnotíte tuto změnu?
Prodloužení daňového testu nepovažuji za velký problém. Investování do podílových fondů by mělo být prakticky vždy střednědobé nebo dlouhodobé. A spekulantům je jedno, jestli jsou v zákoně tři roky nebo šest měsíců, jejich investiční horizont je mnohem kratší. A je tu ještě jeden benefit, prodloužení časového testu zvyšuje disciplínu investorů, kteří občas mají tendenci zbytečně portfolia upravovat.
Jak se českých investorů dotkla intervence České národní banky?
Investor, který investuje v cizí měně, musí počítat s výkyvy hodnoty své investice v souvislosti s vývojem kurzu české koruny. Jako důsledek intervence z konce loňského roku je možné očekávat tendenci rozkládat portfolio do více měn a tak portfolio diverzifikovat.
Jedna aktuální otázka na závěr. Jaké důsledky bude mít pro investory krize na Ukrajině?
To je asi ještě stále předčasné hodnotit, ale rozhodně bude třeba počítat se zvýšenou volatilitou.
Sdílejte článek, než ho smažem