Dávají penzijní fondy smysl?

| rubrika: Komentář | 23. 7. 2019 | 58 komentářů
Z mého pohledu jsou penzijní fondy v současnosti jediným státem podporovaným investičním nástrojem, který skutečně plní svoji roli. Naprostá většina lidí přitom ani neví, v jakém fondu své peníze mají.

Možná už jste se někdy setkali s názorem, že penzijní fondy nejsou ten správný prostředek pro ukládání úspor na důchod a že by se lidé, kteří se nechtějí spoléhat na státní důchod, měli poohlédnout někde jinde.

Je pravda, že penzijní fondy dneska nejsou zrovna v kurzu, obzvlášť u mladých lidí, kteří spíše hledají nějaké sexy fintechové řešení. Penzijní fondy mají určitě nějaké nevýhody, ale mnohem větší roli hrají nepravdivé mýty, které jejich pověst provázejí.

Mohou plnit svůj účel

Jedním z mýtů je, že výnosy v penzijních fondech jsou vždy nedostatečné pro zajištění úspor na stáří. Do konce roku 2012 to tak určitě bylo, ale ohromný krok dopředu přinesla změna v regulaci těchto fondů, která platí od roku 2013.

Ta umožnila vznik nových fondů, které nemusí každý rok garantovat takzvaný nezáporný výnos. Mohou tak poměrně masivně investovat do akciových trhů. Díky akciové složce se tak tyto nové fondy staly vhodným nástrojem pro dlouhodobé úspory.

Navíc – na rozdíl od běžných podílových fondů – neúčtují žádné vstupní poplatky a jejich roční nákladovost je zákonem omezena. Tím se stávají takřka nejlevnějšími aktivně spravovanými fondy na trhu.

Připraveni?

Jak posílit takzvaný třetí pilíř a motivovat lidi, aby si víc spořili nad rámec státního důchodu? A kde najít zdroje na výplatu penzí v budoucnu? O tom se dočtete v rozhovoru s Danuší Nerudovou, předsedkyní Komise pro spravedlivé důchody.

Spoření na penzi má být pro všechny. Ve hře je státní fond i progresivní daň


Ani jeden ze „starých“ fondů loni neporazil inflaci. Jenom jediný se dostal aspoň nad hranici jednoho procenta. Přesto poprvé v posledních pěti letech výnosy rostly.

Kolik vydělalo vaše penzijní připojištění? Známe výsledky fondů


Mají nejnižší výnos, ale je o ně největší zájem. V konzervativních penzijních fondech jsou přibližně tři pětiny všech peněz uložených do takzvaných účastnických fondů. Lidé s nimi přitom tratí.

Horší než penzijní připojištění. Proč většina lidí v nových fondech nevydělává?

Z mého pohledu jsou penzijní fondy v současnosti jediným státem podporovaným investičním nástrojem, který skutečně plní svoji roli. Největší výhoda je v daňových odpočtech zaměstnavatelů. Například pokud firma nabízí tři procenta z platu navíc do penzijního fondu, pak zaměstnanec, který žádný fond nemá a má plat třeba padesát tisíc měsíčně, může přijít za 30 let o víc než 500 tisíc korun. A to bez jakýchkoliv výnosů. Není to právě váš případ?

Špatná likvidita – nevýhoda, nebo výhoda?

Já osobně vidím největší nevýhodu penzijních fondů v jejich nedostatečné likviditě. Psala jsem o tom v článku Dlouhý horizont a likvidita. Jenže: co je pro někoho nevýhodou, může být pro jiného výhodou.

Při investování je totiž také dobré hledat cesty, jak se ochránit před svými emocemi a neuváženými rozhodnutími. Hledáním těchto cest se celý život zabývá průkopník behaviorálních financí a nositel Nobelovy ceny za ekonomii Richard Thaler. Své návrhy souhrnně prezentoval v knize Misbehaving (do češtiny přeloženo jako Neočekávané chování). Jednou z inspirací mu byl Homérův příběh: Odysseus si moc přál slyšet zpěv Sirén, ale také si dobře uvědomoval, co riskuje. Aby nedopadl jako mnozí námořníci před ním, připravil si plán. Svým námořníkům nechal zalít uši voskem, aby zpěv Sirén neslyšeli a nechal se přivázat ke stěžni, aby sám nemohl loď na skaliska navést.

V investičním světě je také dobré hledat „pouta“, která nám pomůžou vyvarovat se zbrklého a iracionálního chování, které způsobují naše emoce. Příkladem takového chování může být snaha o časování trhu nebo nakupování zbytečností za peníze určené na budoucí rentu. Špatná likvidita penzijních fondů je ukázkovým příkladem takových pout.

A kde je tedy háček?

Pokud odhlédnu od faktu, že celkové úspory na důchod jsou – bez ohledu na typ produktu – často nedostatečné, tak velký problém vidím v další časté psychologické chybě investorů: setrvačnosti. Rozhodování o penězích není zrovna zábavná záležitost a když už jednou nějaké rozhodnutí uděláme, jsme rádi, že ho máme za sebou a dál už to moc nechceme řešit.

O autorce

Michala Janatová je nezávislou investiční a majetkovou konzultantkou. Vystudovala Národohospodářskou fakultu Vysoké školy ekonomické. Je držitelkou prestižního mezinárodně uznávaného titulu CFA (Chartered Financial Analysts). Má 15 let praxe v investičním a privátním bankovnictví a 12 let osobních investičních zkušeností. „Mojí životní investicí jsou moje tři děti,“ říká. O investicích píše také na svém blogu, působí pod značkou JaMi Consulting.

Výsledkem je, že 77 procent účastníků penzijního „spoření“ stále ještě zůstává ve starých, takzvaných transformovaných fondech, jejichž výnosy kvůli garanci nezáporného výnosu v každém roce dlouhodobě zdaleka nepokryjí ani inflaci.

Naprostá většina lidí, se kterými jsem o tom v poslední době mluvila, vlastně ani neví, v jakém fondu své peníze mají. Novinky zavedené v roce 2013 buď neregistrovali vůbec, nebo jenom matně, a nikdo je nenavedl k tomu, aby udělali nějakou změnu.

Přitom změna fondu je záležitostí jedné krátké návštěvy na pobočce banky nebo u svého finančního zprostředkovatele. Hledání cest, jak „pošťouchnout“ lidi k tomu, aby dělali pro ně prospěšné finanční rozhodnutí, je dalším životním posláním Richarda Thalera (bestseller nazvaný Nudge – Šťouch).

Je pravda, že tisíc korun měsíčně do penzijka vám slušnou životní úroveň v důchodovém věku nezajistí. Penzijní fondy jsou ale pouze jednou součástí celé investiční skládačky. Důležité je využít jejich výhod na maximum a nebrat je jako všespásné řešení. Potom smysl určitě mají.

Odeslat
e-mailem

Líbil se vám článek?

+25
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 58 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

23. 7. 2019 18:27, Franta

Penzijko nebylo založeno pro lidi, aby si našetřili na stáří. Penzijko bylo založeno proto, aby generovalo zisk zakladatelům fondu. Pro ně je to byznys snů. Oni riskují cizí peníze. A když se daří vydělávají. A když se nedaří také vydělávají, protože jejich hlavní příjem je z poplatků. Je to bezrizikový zlatý důl. Kéž bych mohl také mít svůj vlastní penzijní fond.

+191
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

25. 7. 2019 7:51, Honza

Pro mě penzijko, ztrácí na významu v bodě, když vám na něj může skočit exekutor a fond, nebo banka nemá povinnost vám tento fakt zdělit.

-4
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (58 komentářů) příspěvků.
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.