Situace se v posledních měsících jen přiostřuje, výraznější posun k vyřešení celého problému je v nedohlednu. Na majitelku zkrachovalé cestovní kanceláře BG Travel Marcelu Pavelkovou podalo trestní oznámení ministerstvo pro místní rozvoj i pojišťovna Generali. Ministerstvo zároveň zaslalo České národní bance žádost o kontrolu v pojišťovně Generali nad dodržováním předpisů v oblasti zákonného pojištění cestovních kanceláří. A výsledek? „ČNB v rámci své dohledové činnosti v oblasti pojišťovnictví zjistila, že při výplatě pojistného plnění v případě úpadků CK Parkam Holidays a BG Travel nedošlo ze strany pojišťovny Generali ke krácení pojistného plnění a toto bylo vyplaceno v plné výši limitu sjednaného v pojistné smlouvě CK. Dle názoru České národní banky nebyl postup pojišťovny v rozporu se zákonem. Co se týká soukromoprávní roviny případu, není Česká národní banka oprávněna do této věci jakkoliv zasahovat,“ vysvětluje Petra Hájková z oboru komunikace centrální banky.
Jan Papež (Asociace cestovních kanceláří ČR):
Ochrana spotřebitele je uskutečněna pouze a jedině v případě, že spotřebitel dostane vše. Pokud by tomu tak nebylo, neměl by zákon 159 žádný smysl, protože vše ostatní je řešeno občanským zákoníkem a je vymahatelné u soudu.
Jiří Cívka (Generali):
V médiích se objevují tvrzení, že zákon, který upravuje některé podmínky podnikání v cestovním ruchu, funguje dvanáct let v pořádku. S podobnými názory nelze souhlasit. Během uplynulých dvanácti let platnosti stávajícího zákona došlo minimálně k dvanácti úpadkům cestovních kanceláří, kdy jejich klienti dostali zpět pouze poměrnou část prostředků, které investovali do své dovolené, přestože pojišťovny postupovaly podle zákona a vyplatily plnou výší sjednaného pojistného plnění.
Kateřina Petříčková (Asociace českých cestovních kanceláří a agentur):
Pokud by všechny pojišťovny dodržovaly své zákonné povinnosti a důsledně plnily svou roli odborného garanta pojistné smlouvy pro případ úpadku, pak by se klienti cestovních kanceláří nedostávali do nesnází při krachu cestovní kanceláře. Naštěstí se jedná o problém nedostatečného plnění pouze u některých pojišťoven, nikoliv u všech, které mají na českém trhu licenci k pojišťování proti úpadku.
Eva Svobodová (Uniqa):
Je-li v pojistné smlouvě sjednána pojistná částka, představuje v praxi pojišťovnictví neprolomitelnou zásadu, na kterou jsou navázány zajistné smlouvy, zákonná tvorba rezerv a tak dále. Pokud by pojišťovny byly nějak nuceny plnit nad rámec sjednaných pojistných částek, pak by celý systém zcela postrádal smysl.
I když se dřív hovořilo o tom, že ministerstvo zvažuje právní kroky vůči Generali, která se naopak cítila být poškozena vzniklou mediální kampaní a hrozila žalobou státu, nakonec ani k jednomu nedošlo. „Ze strany ministerstva nebylo podáno trestní oznámení na pojišťovnu Generali, jelikož zde nebyl důvod se domnívat, že by z její strany mohlo dojít ke spáchání nějakého trestného činu - pouze případně k porušení předpisů na úseku pojišťovnictví. Jediným kompetentním orgánem pro rozhodnutí o určení výše pojistného plnění je příslušný soud v rámci občanskoprávního řízení,“ uvádí Aleš Hozdecký, ředitel odboru cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj. Soudní řízení mezi klienty loni zkrachovalé cestovní kanceláře Parkam Holidays a pojišťovnou Generali sice začalo na konci listopadu, rozhodně však nemůžeme čekat, že dojde k rychlému a definitivnímu rozhodnutí. Soudní proces se podle odborníků naopak s největší pravděpodobností potáhne dlouhou dobu.
ASTERI TOUR
Redgreentours
CK Filip
GLOBALTOUR
BG Travel
Majestic Travel
CK DOLCE VITA
PRADOK
WORLD TRAVEL
Mnohem podstatnější než výsledky jednoho soudního řízení by pro segment cestovního ruchu i klienty cestovních kanceláří mohla být již několikrát odložená novelizace problematického zákona číslo 159/1999. Na tom se dokonce shodují i zástupci obou znesvářených stran. Opět to má ale jeden háček, každý od novely čeká něco jiného. „Jedinou přínosnou systémovou změnou je novela zákona, která bude plně implementovat Evropskou směrnici na ochranu spotřebitele. Jednou z cest by mohlo být například stanovení exaktní minimální pojistné částky. Například ve výši pět milionů korun. Pojistná částka stanovená pouze procentní sazbou se dlouhodobě ukazuje jako nedostatečná,“ tvrdí Jiří Cívka z pojišťovny Generali. „Novela zákona by měla především jednoznačněji vymezit povinnosti pojišťoven, aby nedošlo k dvojímu výkladu, a měla by zpřesnit vztah cestovní kanceláře s pojišťovnou, tak aby měla pojišťovna jednodušší kontrolu nad údaji cestovky,“ kontruje Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří ČR.
Aby došlo k tolik potřebnému uklidnění situace, měla by novela, na které již několik měsíců pracují ministerští úředníci, zahrnovat oba zmiňované aspekty. A jak to vlastně s novelou vypadá? „Ministerstvo vnitra předkládá v souladu s Plánem legislativních prací vlády ČR na rok 2012 novelu zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání a o výkonu některých činností v oblasti cestovního ruchu. Dne 17. 10. 2012 byl materiál předložen do vnějšího připomínkového řízení a dne 31. 10. 2012 bylo vnější připomínkové řízení ukončeno. Předpokladem je předložení materiálu na jednání vlády do konce roku. Maximální snaha předkladatele je zajistit ochranu spotřebitele pro letní sezónu 2013,“ říká Aleš Hozdecký z Ministerstva pro místní rozvoj. Námi oslovení majitelé cestovních kanceláří a další odborníci ze segmentu cestovního ruchu se však obávají, že kýženou jistotu nebudou mít turisté ani příští léto.
Až dosud bylo zvykem, že se klienti zkrachovalé cestovní kanceláře přeli o peníze za zpackanou či neuskutečněnou dovolenou výhradně s majiteli cestovky nebo s pojišťovnou, která jim nechtěla vyplatit zpět plnou cenu zájezdu. Nyní se objevují první případy, kdy poškození klienti žádají náhradu škody po státu. Na ministerstvo pro místní rozvoj již dorazily výzvy o náhradu škody od právníků klientů cestovní kanceláře Parkam Holidays, která zkrachovala v loňském roce. Prostřednictvím občanské iniciativy Stop krachům cestovek! své peníze od státu chtějí také klienti zkrachovalých cestovních kanceláří Vivamonde a BG Travel. Advokáti poškozených turistů upozorňují na to, že do zákona č. 159/1999 Sb., o některých podmínkách podnikání v cestovním ruchu, nebyla správně implementována evropská směrnice 314/90/EHS. Podle nich je tedy za současnou situaci odpovědný především stát, který nedokázal spotřebitele dostatečně ochránit.
Jedním z podstatných přínosů novely bude povinnost cestovních kanceláří předkládat pojišťovně podrobnější účetnictví než dosud. Přísnější metr by měl platit zejména pro nové subjekty, které za sebou ještě nemají patřičnou historii, podle které by se mohly pojišťovny orientovat. V zásadě jde o to, aby cestovka pojišťovně nemohla tvrdit, že pořádá zájezdy k Máchovu jezeru, a zároveň posílat turisty do Turecka – že v každém případě jde o jiné náklady a jiné pojištění, je asi zřejmé.
Na druhou stranu je však potřeba zmínit, že i když bude novela zákona alarmující situaci alespoň částečně řešit, pro jednoznačné vymezení mantinelů, které by bez větších výhrad respektovaly pojišťovny stejně jako cestovní kanceláře, stačit nebude. K tomu by totiž bylo potřeba celý zákon proměnit výraznějším způsobem. A na to nemá ministerstvo kapacity ani čas. „O určení minimálního limitu se uvažuje a podle mého názoru je to správné, alespoň u nových cestovních kanceláří. Ani garanční fond není mimo diskusi, ale určitě to není záležitost této novely, protože by to vyžadovalo hlubší diskusi a nový zákon,“ říká Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří. Podobný názor zastávají i jeho kolegové z konkurenční Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. „Souhlasíme s podstatou stanovení minimálního pojistného plnění zákonem. Naše asociace navrhovala částku tři miliony Kč, aby daná výše nebyla zásadním omezením v podnikání, a přesto aby nedocházelo k případům, kdy cestovní kancelář byla pojištěna na velmi nízkou částku a realizovala v průběhu roku znatelně větší obrat, než uvedla do podnikatelského záměru při sjednávání pojištění,“ vysvětluje Kateřina Petříčková z Asociace českých cestovních kanceláří a agentur. Podle ní by ale vysoká ochrana klientů, kterou u nás zatím postrádáme, mohla spočívat spíš v zavedení více forem zajištění cestovní kanceláře a vytvoření chybějícího konkurenčního prostředí. Česká republika je totiž jednou z mála zemí Evropské unie, které zákonem stanovují jen jednu formu záruky, a to povinné pojištění proti úpadku. V členských zemích Unie je běžné využití více zákonných forem zajištění, souběžně jsou s pojištěním umožněny například bankovní garance či profesní garanční fondy. „Bankovní garance jsou běžně využívány třeba v Rakousku, zákonem jsou umožněny spolu s pojištěním i na Slovensku. V některých zemích je zákonem zaveden pouze garanční fond – Nizozemsko, Itálie a Dánsko. Přitom dánský model profesního garančního fondu jsme již navrhovali ministerstvu,“ dodává Kateřina Petříčková, která zároveň zdůrazňuje, že zavedení garančního fondu jako další formy zajištění záruky se nevztahuje na „podpojištěné“ cestovní kanceláře, s (pod)pojištěním totiž podle ní nemá nic společného.
A jak se k této možnosti staví zástupci ministerstva? Aleš Hozdecký sice připouští, že by podobná opatření mohla sféře cestovního ruchu pomoci, zároveň ale připomíná, že něco takového není na pořadu dne: „Ministerstvo pro místní rozvoj se do budoucna nebrání zavedení jiné alternativní formy zajištění, jako jsou garanční fond či bankovní záruka, ale tato varianta například předpokládá, že by musel některý z bankovních domů tento produkt umět poskytnout, což v současné době není.“ Nekonečný příběh s přehazováním odpovědnosti za větší bezpečnost na trhu cestovních kanceláří tak bude s největší pravděpodobností pokračovat i příští rok. Turistům nezbývá než doufat, že nenatrefí na krachující cestovku, která podváděla pojišťovnu při sjednávání smlouvy o pojištění úpadku. Ochrana spotřebitele by ovšem loterii asi připomínat neměla...
Psáno pro COT Business
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
