Prezidentské volby se nezadržitelně blíží. Už 11. a 12. ledna budeme zřejmě v prvním kole do volební urny hlasovací lístek se jménem našeho favorita. Nejprve to vypadalo, že si budeme moci vybírat z jedenácti kandidátů. To se ale změnilo, když po kontrole podpisových archů ministerstvo vnitra vyřadilo z voleb Janu Bobošíkovou, Vladimíra Dlouhého a Tomia Okamuru. Na ministerstvu ale mají úředníci fatální nedostatky v matematice, takže když se vyřazení kandidáti odvolali k Nejvyššímu správnímu soudu, ten rozhodl, že Jana Bobošíková potřebný počet podpisů získala, a může se tedy voleb účastnit. Zbylí dva vyřazení kandidáti ale mají smůlu. Vladimír Dlouhý se se svým údělem smířil, Tomio Okamura ale podal stížnost k Ústavnímu soudu. Podle některých odborníků je dokonce ohroženo konání voleb ve stanoveném termínu. Většina právníků, kteří se k věci vyjádřili, je však názoru, že stížnost senátora Okamury nakonec volbu neovlivní a vše proběhne podle plánu. Ovšem na přívlastek důstojný už toto vybírání prezidenta asi nárok nezíská.
Věřit průzkumům?
Podle předvolebních průzkumů je zatím největším favoritem prezidentské volby Jan Fischer. Jeho náskok ale rychle snižuje Miloš Zeman. Pokud by průzkumy odrážely skutečné preference voličů, v druhém kole se utkají právě tito dva kandidáti. Spoustě voličů ale vadí dřívější členství jednoho nebo obou z nich v komunistické straně. V krátkém klipu například herec Tomáš Hanák vyzývá k odstoupení z volby Jana Fischera.
Na třetím místě se v různých předvolebních průzkumech střídají Jiří Dienstbier a Karel Schwarzenberg. Jistě by se našla také řada těch, kteří by na Hradě rádi viděli první prezidentku. Táňa Fischerová, Zuzana Roithová ani Jana Bobošíková ale zatím nepatří k žhavým favoritům voleb. Stejně tak miláček sociálních sítí Vladimír Franz nebo politický matador Přemysl Sobotka. Z posledních krajských a senátních voleb však dobře víme, že by se předvolební průzkumy neměly příliš přeceňovat.
Kdo by se měl na Hradě nejraděj usadit podle osobností, které jsme dnes oslovili? A proč je podle nich nejlepší volbou právě jejich favorit/ka? Podotýkáme, že odpovídá jen zlomek oslovených, řada pravidelných i nepravidelných respondentů se z účasti v právě této anketě omluvila.
Cyril Höschl
psychiatr a pedagog
Karel Schwarzenberg. Má diplomatickou zkušenost, umí se hladce pohybovat v mezinárodních sférách, reprezentoval by nás jménem i rodem, je názorově dosti konzistentní, je lidský, má zaslouženou reputaci, je svým založením nadstranický, byť de iure nikoliv. Ti, co mu vyčítají, že žbrblá, zapomínají, že sice ano, ale v několika světových jazycích. Navíc se kamarádí s kdejakou hlavou státu, královnou či ministrem. A ti, kterým vadí, že všude spí, by mohli uznat, že u hlavy státu šlechtického rozměru je to snad i jedno. A jako bonus – nikdy nebyl v komunistické straně, a to ani v Rakousku.
Petr Mach
ekonom a politik
Patřím mezi občany, kteří si nedokážou svého kandidáta vybrat. V nabídce mi chybí věrohodný ekonomicky liberální kandidát bez komunistické minulosti, který by byl pro vystoupení České republiky z Evropské unie. V prvním kole tedy nejspíš nepůjdu hlasovat.
Ladislav Jakl
ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky, ucházel se rovněž o prezidentskou kandidaturu
Já. Protože jsem nejlepší.
Petr Hampl
sociolog a podnikatel
Jednoznačně Přemysl Sobotka. Je rozumný, uvážlivý, za ty roky v politice se nenamočil do žádné nepoctivosti a přitom má jasné názory. Dokázal by důstojně reprezentovat a zároveň vyčnívá z té většiny kandidátů, jejichž ambicí je být místodržícím pracujícím pro bruselskou vrchnost a kteří neskrývají, že by kašlali na místní lidi. A že nemá dostatečné charisma? Toho by se mu dostalo, jakmile by na něj dopadla důstojnost prezidentského úřadu.
Jan Keller
sociolog a pedagog
Domnívám se, že nejlepším kandidátem na prezidenta České republiky by byl pan Franz. V jeho tetování zřetelně převažuje barva modrá, jejíž příznivé působení na ratingové agentury bylo již mnohokrát prokázáno. Spolu s Valtrem Komárkem se domnívám, že volba té správné osoby může být rozhodující pro povznesení českého výrobního potenciálu. Na rozdíl od Valtra Komárka však věřím v tomto ohledu víc tetování pana Franze než schopnostem Miloše Zemana.
Klára Samková
advokátka, ucházela se rovněž o prezidentskou kandidaturu
V současné nabídce není nikdo, kdo by mi vyhovoval. Buď je to člověk bez jakéhokoliv filozofického přesahu, nebo je tento přesah podložen takovou dávkou naivity, nevzdělanosti a neznalosti, že bych plakala. Takže ze stávající nabídky budu vybírat negativním výběrem toho, kdo projde následujícím sítem:
- nebyl v KSČ,
- nenakrad’ si, nezrestituoval, nezprivatizoval,
- není podporován žádnou politickou stranou,
- je schopný alespoň částečně realistického pohledu na události všedního dne a drží se striktně reality,
- je pracovitý.
Jak vidíte, moc na výběr nezbývá…
Jiří Skuhrovec
ekonom, analytik EEIP
Půjdu volit Zuzanu Roithovou, protože má rozumné konkrétní názory a dá se jí věřit, že se jich bude držet. Zní to možná triviálně, ale podle mě obě tyto podmínky mezi kandidáty splňuje jediná.
Jsem zvědav, kolik z dotázaných uvede konkrétní jméno. Ve vyspělé demokracii je veřejný projev preference běžný, to jen v Česku je stále považovaný za jaksi nepatřičný.
Roman Joch
ředitel Občanského institutu
Z těch, kdo kandidují – Karel Schwarzenberg. Má rozhled, západní orientaci a smysl pro humor.
Lukáš Kovanda
ekonom a publicista
Ani jeden ze stávajících kandidátů není takový, abych si o něm řekl, že na Hrad prostě patří. U pana Zemana obdivuji jeho rétorické schopnosti a sem tam opravdu státnické vystupování, ale na druhou stranu mi vadí jeho až příliš přepálené bonmoty (viz slovenské pivo a protézy) a jeho celkový světonázor, zejména co se týká Evropské unie. Naopak bych jej nepeskoval za kratinké členství v KSČ koncem šedesátých let – svým textem o přestavbě v Technickém magazínu o dvacet let později prokázal víc antikomunistické kuráže než mnozí dnešní komunistobijci… včetně pana Fischera. U něj prostě jeho členství v KSČ přenést přes srdce neumím. Podle mého názoru pan Fischer nijak neoslnil ani coby úřednický premiér. Má-li toto být jeho kvalifikace na prezidenta, pak jsem jiného názoru. Zatímco pan Fischer kandiduje díky úřednickému premiérování, pan Dienstbier díky svému proslulému otci – a známému jménu. I to je na prezidenta málo. Uvědomme si, že ještě relativně nedávno, řekněme v roce 2008, oba pány v Česku téměř nikdo neznal. Pan Schwarzenberg byl zřejmě dobrým hradním kancléřem, má způsoby, osobitost i vystupování, ale už by se měl – při vší úctě – spíš věnovat vnoučatům či choti než vysoké politice. Je to věc názoru, uznávám, ale osmdesát let (tolik mu bude za pět let, kdy by ještě stále byl ve funkci prezidenta) je na prezidentování podle mého soudu věk až příliš vysoký. Pan Sobotka… marně si vybavuji jakýkoli jeho jasný názor. Jediný názor, jenž mi vytane na mysli, je jeho „měkké ano“ euroústavě. Je to ale vůbec názor? Dámy Bobošíková, Roithová, Fischerová postrádají byť jen špetku toho, co označuji za „faktor P“ – P jako prezident – a v tak významném úřadě si je prostě nedokážu představit. To samé platí o panu Franzovi.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
30. 12. 2012 15:39, Horac
To by mě zajímalo, která bestie mi maže moje komentáře k Fischerákovi.
Podle mě je každý bankéř parazit a živí se vymýšlením tzv. produktů s cílem co největšího okrádání lidí.
Nadnárodní banky už jsou dál, ty chtějí v rámci EU vyjebat s celými státy. Názorný příklad jak to bude probíhat je Řecko.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
28. 12. 2012 10:58, Gabriel Pleska
Samozřejmě to byl záměr :)))
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.