Ilustrační foto: Shutterstock
Obchodní řetězce nedostanou nařízeno, aby prodávaly určitý podíl potravin z Česka. Definitivně o tom rozhodli poslanci, když jasnou většinou 146 z 188 přítomných odmítli novelu, která měla kvóty zavést.
Poslanci tak „opravili“ své hlasování z letošního ledna, kdy jich pro povinný podíl tuzemských potravin hlasovalo 66 ze 103 přítomných. Návrh SPD tehdy podpořily i všechny tři strany spojené s vládní koalicí (ANO, ČSSD a KSČM) a tři nezařazení poslanci, mimo jiné i dřívější zastánce volného trhu Václav Klaus mladší. Hned několik hodin po lednovém hlasování se však od hlasování svých poslanců distancoval premiér Andrej Babiš (ANO). V březnu pak senátoři vrátili novelu poslancům a ti ji dnes odmítli. Jedním z pěti poslanců, kteří i tentokrát hlasovali pro jejich zavedení, byl Jaroslav Faltýnek z ANO.
Od příštího roku měla povinná minimální kvóta činit 55 procent a postupně pak stoupnout až na 73 procent v roce 2028. Týkat se měla obchodů s prodejní plochou nad 400 metrů čtverečních, tedy hlavně supermarketů a hypermarketů. S kvótami se počítalo hlavně u potravin, které se dají v Česku vyprodukovat. Zákon přitom nehovořil o nabídce na pultech, ale o výsledném prodeji – autoři z SPD neřešili, jak má obchodník zajistit, aby lidé takové zboží skutečně kupovali a pomohli mu tak splnit zmíněný podíl prodaných potravin z Česka.
Jak zhodnotili návrh na kvóty experti? Ptali jsme se v červnu, kdy ještě na stole ležel dokonce ambicóznější návrh s finálním 85% podílem českých potravin.
Podle SPD je zákon potřeba, aby řetězce do Česka nedovážely ze zemí Evropské unie místo potravin biologický odpad. Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) vyzval poslance před hlasováním, aby byli trochu nacionalisty, pokud jde o české potraviny. Toman podniká v zemědělství, vedl Agrární i Potravinářskou komoru.
Naopak kritici návrhu upozorňovali, že jde proti pravidlům Evropské unie a může zdražit potraviny v obchodech, aniž by zaručil jejich vyšší kvalitu. Nedořešená je podle nich také spousta praktických otázek.
Také podle ekonoma Davida Navrátila z České spořitelny bychom s podobným ochranářstvím riskovali. Když ne s pověstí, tak určitě s možným růstem cen. „Zemědělská výroba je u nás hodně koncentrovaná: 70 % půdy obhospodařuje 10 % subjektů, což jsou velké agrokomplexy. Máme oligopolní strukturu a snížení zahraniční konkurence povede ke zvýšení cen potravin,“ vysvětluje.
Upozorňuje také, že s potravinovou soběstačností, kterou podle zastánců schváleného návrhu Česko potřebuje, to už dnes není tak špatné. „S výjimkou prasat (50 %), drůbeže (72 %), vajec (90 %), ovoce (jablka 63 %), zeleniny (32 %), kukuřice (95 %) a brambor (70 %) u ostatních hlavních komodit míra potravinové soběstačnosti převyšovala 100 %. Například obilí, hovězího, mléka nebo cukru vyrobíme více, než spotřebujeme,“ říká Navrátil.
Odmítnutí povinných podílů přivítal i šéf Svazu obchodu Tomáš Prouza. „Přijetí potravinových kvót by mělo za následek zvýšení ceny, snížení výběru a pokles motivace tuzemských zemědělců zlepšovat svou kvalitu a konkurenceschopnost. Ve výsledku by se to obrátilo proti nim, protože lidé by si odmítli nechat vnutit předražené potraviny pochybné kvality. Místo nesplnitelných kvót se konečně můžeme soustředit na to, jak zvyšovat nabídku takových českých potravin, o které zákazníci stojí,“ zdůrazňuje. Kvóty podle něj tlačili agrobaroni, kteří se chtěli uměle zbavit konkurence, s níž si neumí poradit.
Poslanci dnes schválili zbývající část novely, která mimo jiné zavádí pokutu až 50 milionů korun za prodej potravin. Má jít o výrobek, který se prodává v Česku a má přitom podstatně odlišné složení nebo vlastnosti než zaměnitelný výrobek prodávaný v jiné zemi Evropské unie. Výjimky budou muset být odůvodněny a spotřebitel o nich musí být informován.
Petr Kučera
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
