Na konci roku 2016 bylo v Česku registrovaných víc než pět milionů osobních automobilů, z toho necelá tisícovka elektromobilů. Důvodů, proč tuzemští řidiči spoléhají především na auta na benzin či naftu, přitom může být hned několik: nedostatečná dobíjecí síť, krátká dojezdová vzdálenost nebo vyšší pořizovací cena elektroaut – nejlevnější elektromobil, čínský ZD D1 s maximálním dojezdem 120 kilometrů, pořídíte za 449 tisíc korun, druhý v pořadí je Volkswagen e-Up! s dojezdem 160 kilometrů, který aktuálně přijde zhruba na 640 tisíc korun.
Řada států proto nákup elektromobilů dotuje – například Německo přispívá na pořízení elektroautomobilů čtyřmi tisíci eur (zhruba 104 tisíc korun). Tři tisíce eur (zhruba 78 tisíc korun) dostanou němečtí řidiči na hybrid se zástrčkou. S přímou podporou nákupu elektroaut počítá i vládní Akční plán. Další návrhy přitom vychází z Národního akčního plánu čisté mobility, na kterém spolupracovalo Ministerstvo dopravy, Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Vedle dotací na pořízení vidí stát jako nejúčinnější formu podpory dlouhodobé daňové úlevy. Aktuálně stát zvýhodňuje pouze firmy a podnikatele, kteří využívají auta na alternativní pohon k výdělečné činnosti – odpouští jim silniční daň. Podle Akčního plánu jde ovšem o slabou motivaci – odpuštěná částka totiž není nijak závratná.
Do budoucna se proto nabízí možnost odpočtu DPH nebo zrychlené odepisování elektromobilů. Podle dokumentu navíc Ministerstvo dopravy zpracovává analýzu zpoplatnění dopravy. „Česko v současnosti, na rozdíl od řady jiných evropských zemí včetně například Bulharska, nemá plošně zavedenou silniční daň nebo registrační poplatek v dostatečné výši. Tedy nástroje, kterými by se (v ČR stárnoucí) vozový park dal regulovat (a kde by elektromobil mohl být zvýhodněn),“ píše se v dokumentu.
Na rozšíření počtu elektromobilů chtějí zákonodárci spolupracovat také s městy. Vedle zavedení nízkoemisních zón má jít například o budování vyhrazených parkovacích míst. Návrh počítá i s tím, že elektroauta dostanou povolení jezdit v pruzích vymezených pro městskou hromadnou dopravu a taxíky. Zatím jde pouze o návrhy, konkrétní opatření mají ministerstva zavést ve spolupráci s kraji a obcemi během příštího roku.
Zavedení nízkoemisních zón ovšem záleží především na vůli jednotlivých měst.
S výše uvedenými návrhy souvisí také potřeba elektroauta v provozu jednoznačně rozeznat. Do konce roku proto stát nachystá barevně odlišné registrační značky.
Motivaci k pořízení elektroauta má tuzemským řidičům přinést také odpuštění některých poplatků, promíjet se přitom začnou už od příštího roku. Majitelé elektroaut tak ušetří za dálniční známku, která letos řidiče osobních aut přišla na patnáct set korun za rok. Podle dokumentu jde o opatření s omezeným dopadem na veřejné rozpočty, ale významnou symbolickou hodnotou vůči veřejnosti.
Vedle dálničních poplatků ušetří majitelé elektromobilů také při registraci auta. Stát jim odpustí poplatek za zápis do registru vozidel, který aktuálně dělá 800 korun. Poplatky za zápis do registru vozidel vybírají obce. Vláda proto uvažuje, že bude jejich ztrátu obcím kompenzovat.
Loni na podzim rozdávalo Ministerstvo životního prostředí celkem 100 milionů na nákup vozidel s alternativním pohonem – elektroaut, plug-in hybridů a vozů na stlačený zemní plyn. O příspěvek ovšem mohly žádat pouze kraje, obce a jimi zřízené organizace. „U elektromobilů bude podpora pro osobní auta do 3,5 tuny činit 220 000 korun, u plug-in hybridů 200 000 korun a u vozů na CNG 50 000 korun. Vyhrazených 100 milionů plánujeme rozdělit v poměru 80 ku 20. Větší část prostředků by měla směřovat na elektromobily a plug-in hybridy, druhá část na auta s pohonem na CNG,“ popisoval loni ministr Brabec systém rozdělování peněz. Peníze z Národního programu Životní prostředí mohly kraje a obce čerpat do konce letošního března. Ministerstvo má v plánu ještě další dvě kola dotací – na podzim 2017 a 2018.
S rozšířením počtu dobíjecích stanic pomůže Česku Evropská unie. Evropská komise před pár týdny schválila dotaci 45 milionů eur, tedy něco přes miliardu korun na výstavbu čerpacích a dobíjecích stanic pro nízkoemisní vozidla – auta na elektřinu, CNG, LNG či vodík. Peníze by mělo Česko vyčerpat během příštích šesti let.
Akční plán o budoucnosti automobilového průmyslu přitom počítá s kombinací dotace a operativního leasingu. To dosud nebylo možné. „V posledních letech stoupá podíl využití operativního leasingu u flotil firemních zákazníků. Podíl operativního leasingu postupně roste i u subjektů státní správy (města, obce, státní/městské společnosti) a fyzických osob. Umožněním kombinovatelnosti přímé dotace pro nákup elektromobilů s operativním leasingem lze předpokládat vyšší zájem municipalit o tuto podporu,“ stojí v materiálu.
Stejný přístup mají zajistit i další ministerstva, která budou napříště podpůrné programy vypisovat. Sedmdesát až 217 tisíc korun na pořízení elektromobilů rozdávalo například také Ministerstvo průmyslu a obchodu. O dotaci mohly žádat malé, střední i velké podniky. V prvním kole Výzvy bylo připravených osmdesát milionů korun, v druhém pak sto padesát milionů.
Výhledově by mohlo dojít také k rozšíření okruhu subjektů, které budou moct dotaci čerpat – vedle krajů, obcí a jimi zřízených organizací například i místní akční skupiny (společenství občanů, lokálních neziskových organizací, podniků a veřejné správy.)
Co si o státní podpoře vozů na alternativní pohon myslí zástupci automobilek, ekonomové a další odborníci?
Sdílejte článek, než ho smažem
