Politici chystají školné, studenti upozorňují, že vzdělání není zboží

Politici chystají školné, studenti upozorňují, že vzdělání není zboží
Snahy zavést školné na veřejných vysokých školách přivedly do pražských ulic demonstranty. Prosadit platby za vysokoškolské studium zřejmě nebude lehké. Podobně tomu ostatně bylo i na Slovensku či v Rakousku, kde se za něj nakonec neplatí.

Vznikající vládní koalice počítá se zavedením školného na veřejných vysokých školách. Tento krok ale vyvolává řadu emocí, stejně tomu bylo či je v řadě jiných zemí. Na Slovensku sice v roce 2004 placení školného schválili, protože pak ale nebyl schválen zákon o studentských půjčkách, školnése zde neplatí. V Rakousku bylo zase školné kvůli protestům studentů zrušeno a platí ho jen ti, kdo studují déle než šest let.

Také v Česku se proti školnému zvedla vlna nevole. Iniciativa Vzdělání není zboží! v neděli uspořádala demonstraci proti školnému a protestní pochod k Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Účast na ní byla malá. S placením školného ale nesouhlasí i řada dalších studentů, kteří se jí nezúčastnili.

Podle představ vznikající koalice by se mělo za semestr studia na vysoké škole platit 10 tisíc korun. Šlo by zřejmě o odložené školné, které by bylo možné financovat pomocí grantů, půjček či spoření na studium, a platit ho později, a to až 20 let po dosažení průměrného platu. Vysokoškoláci, kteří by nedosáhli tohoto platu do 45 let, by neplatili nic. Školné by patrně bylo zavedeno nejdříve od vysokoškolského roku 2011/2012, tedy od října 2011 a to pro studenty, kteří začnou studovat na vysoké škole v tomto roce nebo později. Přesnou výši školného by si určily samy školy. Mohla by tak být nižší než zmiňovaných deset tisíc korun.

Školné má být jen jednou, byť velmi důležitou, součástí reformy vysokých škol a jejich financování. Nejvíce peněz by ale měly dál získávat od státu. Příznivci školného poukazují hlavně na jeho psychologický dopad - má zvýšit motivaci studujících. Ti by mohli mít díky lepším výsledkům možnost studium částečně financovat pomocí stipendií. Studijní výsledky by také měly pomoci těm nejlepším snáze najít kvalitní zaměstnání.

Příjmy ze školného by měly pomoci vysokým školám zkvalitnit výuku. Podle Bílé knihy terciárního vzdělávání, která se reformou vysokoškolského vzdělání zabývá, by také mělo školné usnadnit přístup chudších Čechů ke vzdělání. Odvolává se přitom na data OECD.

Proti školnému je levice, ale i některé iniciativy. Sociální demokracie podle vedoucího tiskového oddělení Ondřeje Macury odložené školné odmítá. Peníze na financování školství, včetně vysokoškolského, by se měly hledat jinde, nikoliv u studentů. Podle Macury navíc tato forma vybírání školného v jiných státech, například ve Velké Británii, selhala.

Stínový ministr sociální demokracie a europoslanec Jiří Havel uvedl, že ani dnes není studium na vysoké škole zdarma. Jde ale zatím o „neviditelné“ náklady ve výši 100 až 200 tisíc korun ročně, což jsou životní náklady, které platí studentovi rodina, a ztráta jeho potenciálního výdělku. Za magisterské studium jde tedy o půl až milion korun. Student tak fakticky nese dvě třetiny nákladů na své vysokoškolské studium, tvrdí Havel. Česká populace si tyto náklady příliš neuvědomuje, zatímco každou korunu viditelného školného odmítá.

Proti školnému je, jak ukazuje Facebook i část studentů. Jak sdělil serveru peníze.cz Jaroslav Odvárka z iniciativy Vzdělání není zboží!, jazyk současných reforem se nese v duchu manažerské terminologie. O studentech se mluví jako o lidských zdrojích, univerzitámje vytýkáno, že nedokážou pružně reagovat na změny na trhu prácea nepřihlížejí ke kvalifikačním potřebám zaměstnavatelů (nejsou dostatečně pružní), reformátoři mají univerzitám za zlé malé propojení vysokých škol s aplikační sférou. Jsou tedy chápány jako vyšší a nákladnější učiliště, kde nejde o osobní růst (rozvoj kritického myšlení, růst nonkonformismu se současnou odpovědností), protože není měřitelný.

Kritizuje také pohled na vzdělávání jen přes kritérium ekonomické výhodnosti. Poukazuje i na omezení autonomie univerzit v podobě menšího vlivu akademického senátu na řízení a chod univerzity.

Česko může při zavádění reforem vycházet ze zkušeností jiných zemí. Ty jsou například v případě Německa a Rakouska přinejmenším smíšené.

Pokud jde o placení školného, je přitom situace v řadě členských zemí Evropské unierozdílná. Ve skandinávských zemích, Francii, Řecku, Lucembursku, Maďarsku, Polsku, v Rakousku či na Slovensku se podle aktualizovaných dat serveru www.euroskop.cz za vysokoškolské studium neplatí. Někde vybírají poplatky za registraci na vysoké škole, nebo konzultační služby. Naproti tomu ve Velké Británii, Nizozemí, Irsku, Portugalsku, Španělsku, ale také třeba pobaltských státech se studuje za peníze. V Německu se platí školné ve spolkových zemích, které mají pravicovou vládu. Jednotný model tedy neexistuje.

Školné a jiné studijní poplatky ve vybraných státech EU

Stát Školné Registrační poplatkyPoplatky za služby pro studenty (poradna, informace o studiu) Poplatky za reprezentaci zájmů (studentské asociace)
Velká Británie2740-4820 eur/rokněkde anoanone
Belgie400-700 eur/rokněkde anonene
Dánskonenenene
Finskoneneneano
Francieneněkde anoanone
Řeckonenenene
Nizozemsko1450-2300 eur/rokněkde anonene
Irsko3000-5000 eur/rokněkde anoanoano
Lucemburskonenenene
Německoasi 1000 eur/rok 1) většinou neanoano
Portugalsko300 eur/rok, magisterské studium 1000-2500 eur, doktorandské 2500-5000 eur/rokněkde anoneano
Rakouskone 2)anoneano
Španělskoanoněkde anonene
Švédskoneneneano
Itálie450 eur -několik tisíc eurněkde anonene
Bulharsko50 eur/semestr, magisterské studium 250 eur/semestr, soukromé univerzity 450 eur/semestr, magisterské studium 600 eur/semestrněkde anonene
Estonsko2000-3000 eur/rokneneněkde ano
Kyprneanoneněkde ano
Litva1000-2500 eurneneněkde ano
Lotyšsko2000-4000 USD/rokneneněkde ano
Maďarsko ne 2)někde anonene
Maltavětšinou neneneněkde ano
Polskonenenene
Rumunskonenenene
Slovenskonenenene
Slovinskoneneneněkde ano
Lichtenštejnsko400 eur/semestrněkde anoneano
Poznámka: 1) jen ve spolkových zemích, kde vládne pravice 2) existovalo, ale bylo zrušeno, v Rakousku je platí ti, kdo studují déle než šest let
Pramen: Eurydice, čerenec 2007, aktualizováno

Jaký názor na školné máte vy? Jste pro jeho zavedení nebo proti němu? Existuje země, kterou by se mohla Česká republika inspirovat?

Líbil se vám článek?

+2
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 15 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

29. 6. 2010 8:29, comment

Z praktického hlediska máte pravdu, ale nesouhlasím s vámi v jedné věci: pokud říkáte, že vysokoškoláků je zbytečně moc, myslíte tím "víc než dřív". Neberete ale v úvahu, že vzdělanost obyvatelstva se prostě průběžně zvyšuje. Začala s tím už Marie Terezie, když (vašimi slovy) odklidla děti do škol a začala plýtvat práce schopnou populací. Dnešní nároky na znalosti a dovednosti pro prosté přežití ve společnosti se všemi technickými vymoženostmi jsou daleko vyšší než třeba před padesáti lety. Vysokoškoláků tedy není "zbytečně" moc - je jich prostě jen více než dřív a je to tak správně. Není to nějaké plýtvání, ale rozvoj a zlepšování životní úrovně.

Zobrazit celé vlákno

+7
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

13. 7. 2010 13:23, Franta

Jsem jasně pro zavedení školného. Ono to donutí studenty opravdu studovat a pomůže to odstranit ony "věčné" studenty. A navrhovaná politika splatnosti se mi rozhodně nezdá likvidační. Argumenty europoslance čSSd o tom, jak student nese 2 třetiny nákladů na studium už teď........... Jíst, bydlet a oblékat se musí i ti co nestudují, tohle je prostě populistická demagogie.
Vybrané peníze můžou poct ke zkvalitnění výuky na universitách, nebo je ušetří stát a může je použít třeba na podporu zaměstnanosti.......
Držím nové vládě palce, aby se jejich reformy uchytily a přinesly kýžený efekt, na kterém bychom měli nakonec vydělat všichni.

-4
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Vláda chce zavést školné. Souhlasíte s tím?

10. 6. 2010 | redakce Peníze.CZ | 77 komentářů

Vláda chce zavést školné. Souhlasíte s tím?

Čeští vysokoškoláci by mohli za rok studia platit až dvacet tisíc korun. S tímto plánem přišla rodící se vládní koalice. Je to podle vás cesta, jak zlepšit české vysoké školství, nebo... celý článek

Rakouské důchody: spoření od mládí nese ovoce

14. 4. 2010 | František Mašek | 3 komentáře

Rakouské důchody: spoření od mládí nese ovoce

Rakušané preferují konzervativní investice na penzi. Jejich důchod přesto podle OECD činí 80 procent platu. Stát je totiž štědrý, Rakušané si navíc na penzi šetří od mládí a víc než... celý článek

Daně 2009: Jak podávají daňové přiznání studenti

23. 2. 2010 | Věra Tůmová | 28 komentářů

Daně 2009: Jak podávají daňové přiznání studenti

Řada studentů, kteří si přivydělávají, nemusí podávat daňové přiznání. Jenže, kdyby to udělali, stát by jim mohl vrátit díky daňovým slevám a odečitatelným položkám slušné částky.

Jak chytře naspořit dítěti na studia

5. 9. 2008 | Eva Sovová, Petr Čermák | 19 komentářů

Jak chytře naspořit dítěti na studia

Naspořit v průběhu příštích 15 let na vysokoškolská studia dnešního tříletého potomka znamená měsíčně odkládat do fondů 1400 korun, na spořicí účty 1800 korun. Při tříprocentní inflaci... celý článek

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.