V době ekonomické recese se častěji než tomu bylo v minulosti stává, že zaměstnavatel nevyplatí včas, nebo dokonce vůbec mzdu či plat svým zaměstnancům. Mnoho takto poškozených zaměstnanců vůbec netuší, jaké možnosti a oprávnění v takové situaci mají. V tomto článku se pokusíme shrnout veškeré možnosti, které jsou zaměstnanci dány platnými právními předpisy, a to překvapivě nejen zákoníkem práce.
Pokud zaměstnavatel nevyplácí zaměstnanci odměnu za jeho vykonanou práci, přestane pracovní poměr pro zaměstnance plnit jeden ze svých hlavních účelů, tj. zajištění přísunu finančních prostředků. Jakmile není tento účel naplňován, má zaměstnanec možnost pracovní poměr ukončit, namísto toho, aby v nejistotě vyčkával, zda a kdy bude v budoucnu mzdy či plat dostávat.
Rozvázat pracovní poměr je dle zákoníku práce možné čtyřmi způsoby, a to dohodou, výpovědí, okamžitým zrušením, popř. zrušením ve zkušební době. V případě, že zaměstnanec neobdrží plat či mzdu, nic mu nebrání dohodnout ze se zaměstnavatelem na ukončení pracovního poměru dohodou, nebo dát zaměstnavateli výpověď. Tyto dvě řešení jsou ovšem v takovém případě pro zaměstnance značně nevýhodná, neboť sice dojde k platnému ukončení pracovního poměru, ovšem bez nároku zaměstnance na jakékoli odstupné.
V situaci, kdy zaměstnanec neobdrží mzdu či plat, může být pracovní poměr zrušen z jeho strany okamžitě. Jak je již výše uvedeno, okamžité zrušení pracovního poměru je jeden ze způsobů skončení pracovního poměru. Jedná se o jednostranný právní úkon, k jehož vzniku není třeba součinnosti druhého účastníka pracovněprávního vztahu, v tomto případě zaměstnavatele. Tento právní úkon musí mít písemnou formu, musí v něm být vymezen důvod okamžitého zrušení pracovního poměru a musí být ve stanovené době doručen druhému účastníkovi.
Zaměstnanec může pracovní poměr okamžitě zrušit, jestliže mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do15 dnů po uplynutí termínu splatnosti. Základní podmínkou tedy je, že se takové plnění stalo splatným a že od termínu splatnosti uplynulo 15 dnů, přičemž zákoník práce stanoví splatnost mzdy či platu. Mzda nebo plat jsou splatné po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo plat nebo některou jejich složku, přičemž není možné v žádném případě sjednat delší lhůtu splatnosti. Zaměstnavatel má povinnost určit v rámci této zákonem stanovené lhůty splatnosti pravidelný termín výplaty či platu pro případ, že není sjednán v kolektivní smlouvě. Je dobré vědět, že zaměstnavatel nemůže bránit použití tohoto způsobu ukončení pracovního poměru zaměstnancem ani tím, že dodatečně, tj. po uplynutí 15 dnů od termínu splatnosti, všechny nároky zaměstnance uspokojí, a to třeba ještě dříve, než mu okamžité zrušení pracovního poměru doručeno. Je tomu tak proto, že důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru tímto způsobem nastal totiž již uplynutím 15 dnů od termínu splatnosti.
Nutno upozornit, že v případě, kdy je pracovní poměr skončen okamžitým zrušením, neběží zde žádná výpovědní lhůta, ale pracovní poměr končí skutečně okamžitě, resp. dnem, kdy byl tento jednostranný právní úkon doručen zaměstnavateli. Dále je nutné mít na paměti, že v zájmu zachování jistoty v pracovněprávních vztazích mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, není možné jednostranně rozvázat pracovní poměr, tedy i okamžitě zrušit, kdykoli. Zákoník práce stanoví lhůty pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem, a to tak, že zaměstnanec může okamžitě zrušit pracovní poměr pouze do 2 měsíců ode dne, kdy se o důvodu k okamžitému zrušení dověděl, nejpozději však do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl. V našem případě tedy začne jednoroční lhůta, která je objektivní, tj. není nikterak závislá na vědomosti zaměstnance, běžet po uplynutí 15 dnů od splatnosti mzdy či platu a dvouměsíční lhůta, jež závisí na vědomosti o rozhodných skutečnostech zaměstnance, začne běžet od okamžiku, kdy se zaměstnanec dozvěděl o tom, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu anebo její část do 15 dnů po uplynutí termínu její splatnosti.
V případě, že se zaměstnanec rozhodne pro okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu, že mu zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část v zákonem stanovené lhůtě, má nárok na odstupné. Výše odstupného poskytovaného zaměstnanci v tomto případě činí nejméně trojnásobek průměrného výdělku. Jen pro srovnání, v případě ukončení pracovního poměru výpovědí dané zaměstnancem zaměstnanci žádné odstupné nenáleží
V případě, že zaměstnavatel dluží zaměstnanci mzdu, plat nebo jejich část, má zaměstnanec možnost podat k příslušnému soudu žalobu o zaplacení dlužné mzdy. Takovou možnost má zaměstnanec i v případě, kdy pracovní poměr skončil okamžitým zrušením ze strany zaměstnance z důvodu nevyplacení odměny za vykonanou práci a zaměstnavatel zaměstnanci dlužnou mzdu či plat, popřípadě odstupné nevyplatil. Žalobu může podat každý zaměstnanec individuálně, nebo lze v případě, že zaměstnavatel dluží mzdu více jeho zaměstnancům, podat žalobu hromadnou.
Pokud zaměstnavatel nevyplatí zaměstnanci mzdu, plat, popřípadě jejich část v určeném termínu výplaty, je zaměstnanec oprávněn v souladu s § 517 odst. 2 občanského zákoníku požadovat vedle částky, s jejíž výplatou je zaměstnavatel v prodlení, také úroky z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády.
V situaci, kdy zaměstnavatel nevyplácí svým zaměstnancům mzdu, je nezbytné, aby se každý zaměstnanec sám rozhodl, zda má cenu v takovém pracovněprávním vztahu pokračovat či nikoli a v závislosti na tomto jeho rozhodnutí učinil další kroky. Pro poškozeného zaměstnance je asi v případě, že nemá zájem dále setrvat v tomto pracovněprávním vztahu, nejvýhodnějším řešením nejprve okamžitě zrušit pracovní poměr a když mu ani poté zaměstnavatel nevyplatí dlužnou mzdu, plat a také náležité odstupné, žalovat zaměstnavatele o zaplacení dlužné mzdy a odstupného.
Zítra: Co dělat, když se firma dostala do insolvenčního řízení
Autor pracuje v advokátní kanceláři Gürlich&Co.
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
14. 8. 2012 18:22
Ještě opravuji: Teď (nový ZP) nezáleží na výplatním termínu, ale na splatnosti - ta je definována v paragrafu 141 odst. 1 ZP. Mzda je splatná posledního dne měsíce náaledujícího po měsíci výkonu práce. Když do 15. dne dalšího měsíce zaměstnanec nedostane mzdu, má zákonný důvod k okamžitému zrušení pracovního poměru a může jej použít po dobu 2 měsíců ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejvýše však do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (54 komentářů) příspěvků.