Očima expertů: Zlato, pojď na to

Od srpna 2011, kdy se zlato pohybovalo na historických maximech (kolem 1900 dolarů za unci), klesla jeho cena zhruba o třetinu. Jedni mluví o tom, že bublina definitivně splaskla a že se blyštivý kov k podobným hodnotám v dohledné době rozhodně nevrátí, druzí naopak tvrdí, že se zlato v poklidu rozdýchává, aby se už brzy odrazilo k dalšímu výraznému růstu. Výhledy většiny analytiků zatím nenaznačují, že by byla druhá varianta příliš pravděpodobná. Ale na druhou stranu, sami víte, jak to s podobnými „zaručenými“ předpověďmi bývá…

Zlatá pojistka

Zlato se obvykle nepovažuje za běžnou investici, ale spíš za pojistku na horší časy. Jeho cena jde proto nahoru především v době, kdy se finanční trhy potýkají s vážnými problémy. Stačí se podívat na raketový růst jeho hodnoty od konce roku 2008, kdy se svět ponořil do globální hospodářské krize. O krizi se s oblibou mluví i dnes – především v souvislosti s obchodními válkami, politikami centrálních bank a nasteroidovanými akciovými trhy. Diverzifikace portfolia – částečně klidně i za pomoci zlata – tedy není na škodu. Jak ale na to?

Co si myslí osobnosti ze světa peněz? Vyplatí se podle nich dnes investovat do zlata? A pokud ano, tak jakým způsobem?  

Michal Brožka

hlavní ekonom Cyrrus

Přiznám se, že můj favorit zlato pro období nejbližších dvou let není. Nespekuluji na výrazné vzedmutí inflace ani na eskalaci geopolitického napětí. A protože něco takového nečeká v tuto chvíli většina analytiků, jsou prognózy vývoje cen zlata velmi ploché. Medián Bloombergu ukazuje cenu zlata na rok 2021 stejnou jako dnes. Ani v reálném vyjádření není současná cena zlata právě nízko. Navíc je třeba u takové investice ošetřit devizové riziko, protože je tu značná šance, že dolar oslabí. Nicméně nejnižší analytický odhad na horizont dvou let ukazuje pokles o 11 procent, zatímco nejvyšší vidí růst o 60 procent. Takže šance na růst je pravděpodobně větší než na pokles. Pokud chce někdo jen například spekulovat na vyšší inflaci či větší objemy nákupů ze strany centrálních bank, může zlato koupit jen elektronicky například formou ETF. Ale pokud někdo chce zlato, protože má nějakou katastrofickou vizi, dává smysl koupit zlato fyzicky a dát ho do trezoru.

---

Martin Mašát

portfolio manažer Partners investiční společnosti

Samozřejmě, že se vyplatí investovat. Zlaté řetízky, prsteny či náušnice ženám sluší a co radosti jejich darování způsobí! Jinak samo o sobě zlato investice ani není. Je to určitý způsob nákupu pojištění vůči celosvětové katastrofě, kde potenciální investoři věří, že se stane něco strašného a vrátíme se ke směně zlata za sůl. Samotná pravděpodobnost takové události je nepatrná (nehledě na to, jestli se zlato vůbec bude používat) a podobně by měly vypadat investice do zlata. Když k tomu přidáme i záporný výnos (zlato nemá úroky, ale za skladování a puncování se platit musí), tak zde kromě diverzifikace není žádný důvod fyzické zlato kupovat. Proti hovoří také vysoké poplatky (deset procent je často málo), minimální likvidita a nutnost věřit, že cena poroste, což je už po dobu deseti let slepá víra.

---

Jaroslav Šura

investor a podnikatel

Zlato je investičním aktivem jako cokoli jiného. Vždycky mě pobaví často omílaná teze, že je uchovatelem hodnoty. Zlato se hodí na spekulaci i k dlouhodobé investici. Spekulace je vhodná přes nějaké ETF, které zlato fyzicky vlastní, používal jsem GLD (bez páky). Tahle možnost nákupu „papírového“ zlata je pohodlná, s minimálními poplatky a vysokou likviditou. Jsou možnosti nákupu i na páku přes jiné ETF. Zlato je vhodné i k dlouhodobé investici, tady bych preferoval fyzickou formu. Nelze doporučit zlaté medaile, které jsou zatížené DPH. Klasické investiční mince typu jihoafrický Krugerrand, americký Eagle, mexická Libertad atd. víceméně kopírují cenu zlata na burze, vhodnější je spíš nákup čínské Pandy. Zajímavou příležitostí jsou zlaté mince vydávané ČNB, které vycházejí v limitovaných sérií a lze očekávat, že stářím bude narůstat i numismatická hodnota (jsou nádherné). Můj tip je čínský lunární kalendář vydávaný v australské mincovně v Perthu. Zlaté slitky a cihličky bych nekupoval.

---

Jaroslav Brychta

šéf analytického týmu X-Trade Brokers

Čtyřicet let zpátky se index Dow Jones a unce zlata prodávaly za přibližně 700 dolarů. Dnes je zlato na 1300 a Dow Jones na 26 000 dolarech. Například za posledních dvacet let ale zlato zhodnotilo o 350 procent a Dow Jones jen o 160 procent, takže jako u všeho ostatního, i zde záleží na délce a načasování investičního horizontu. Já osobně nějaké zlato vlastním, ale nedělám si o něm iluze. Akcie budou zlato dlouhodobě překonávat, pokud se zrovna netrefíme do časového horizontu, který bude pro zlato příznivý. Zlato je ale celkem dobrý hedge pro případ, že by se někdy v budoucnu politici rozhodli řešit současné vysoké zadlužení inflací. Zatím se to nezdá pravděpodobné, ale kdo ví, co bude za dalších dvacet let. I proto dle mého názoru dává smysl spíš fyzická držba například v mincích.

---

Vladimír Brůna

předseda představenstva Golden Gate CZ

Zlato (a také stříbro) je jednou z mála investic, které lze v současnosti pořídit za příznivé ceny. Nemovitosti vyhnaly nahoru levné hypotéky, akcie se vloni vyšplhaly na historická maxima. Drahé kovy však mají svůj růst teprve před sebou, jde tedy o mimořádně zajímavou investiční příležitost. Platí přitom pravidlo, že na své zlato bychom měli mít možnost si skutečně sáhnout, to znamená nakupovat fyzické zlato a mít ho u sebe nebo v bankovní schránce. Velkou výhodou zlata je, že ho lze nakupovat postupně, už od 500 korun měsíčně. Na rozdíl od nemovitostí, na které jsou potřeba podstatně větší sumy.

---

Tomáš Krejčí

hlavní analytik eTrader

Pokud se díváme na investiční horizont dvou a více let, tak zlato může představovat dobrou investici. Ekonomika roste už téměř nejdéle v historii, a proto by mohlo být dobrým řešením portfolio diverzifikovat. Asi nejlepší možnou formou investování do zlata pro drobné investory představují cenné papíry ETF. Jedná se o formu investování se skutečně minimálními poplatky. Tento druh investování kopíruje cenu podkladového aktiva, v tomto případě zlata. Pokud není cílem rychlá spekulace na pohyb zlata s výnosem násobeným pákou, pak nedoporučuji investovat prostřednictvím CFD derivátů u brokera, protože se zpravidla účtuje denní poplatek za správu. Alternativou k ETF je nákup fyzického zlata, ale to je obvykle dražší, protože z toho musí profitovat i obchodník. Navíc ne vždy je výkup garantovaný, a pokud je, tak opět pod tržní cenou.

---

Jan Traxler

privátní investiční poradce FINEZ Investment Management

Z mého pohledu zlato vůbec není investice. Nenese totiž žádný úrok, nájem, podíl na zisku ani jinou formu kapitálového příjmu. Nevytváří žádné hodnoty.

Na zlato se dívám čistě jako na spekulaci, že levně koupím a draze prodám. Nejsem fandou podobných spekulací. Ale ptáte-li se na názor na vývoj ceny, tak ano, věřím, že cena zlata během pár let stoupne a že by to mohla být povedená spekulace. Pokud si chci takto zaspekulovat, můžu koupit akcie SPDR Gold Shares (GLD) či jiné ETF kopírující cenu zlata nebo rovnou akcie těžařů zlata, které se chovají tak trochu jako páková spekulace.

Vedle toho vnímám zlato jako prostředek směny v krizových situacích, jako tradiční formu peněz, když jiné peníze přestávají plnit svou úlohu. Za tímto účelem má smysl fyzicky držet doma pár zlatých mincí či slitků, čistě jako pojistku pro případ třetí světové. Ale skutečně jen nezbytnou rezervu, jinak je to totiž zbytečně zabitý kapitál, který by mohl raději pracovat a vytvářet nějaké hodnoty.

---

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Pokud zlato kupují centrální banky, včetně třeba polské nebo maďarské, pokud ho drží ta švédská nebo opravdu ve velkém ta německá, jistě nebude úplný nerozum mít v něm (nebo mixu drahých kovů) také část investičního portfolia. Třeba jen tak do jeho pěti procent.

Od investic do zlata odrazují hlavně tři druhy lidí. Keynesovští ekonomové, kteří ve zlatě vidí – tak jako sám jejich guru John Maynard Keynes – „barbarský relikt“. Dále pak finančníci, makléři a investiční poradci, kteří potřebují, aby si jejich klient kupoval spíš akcie než kov, protože na tom víc vydělají. A za třetí centrální bankéři. U nich jde mnohdy o pokrytectví až neuvěřitelné, jelikož sami mají ve svých sejfech leckdy i stovky, ba dokonce tisíce tun zlata. Bohužel ne ti čeští, Česká národní banka se podstatné části zásob zlata zbavila koncem 90. let, když byla cena kovu na dně. Keynesovští ekonomové, různí finanční kejklíři a centrální bankéři se v minulosti tolikrát mýlili a tolikrát se ještě zmýlí, že je opravdu není třeba brát až moc vážně. Ano, zlato nenese úrok, ani dividendu, a skladování něco stojí, protože ideální je zlato fyzické. Ale každý jednotlivý investor by měl používat svoji vlastní hlavu – a to právě a zejména v případě zlata. 

Sdílejte článek, než ho smažem