Uplynulých pár měsíců ukázalo, jak kolísavé trhyumějí být. Zatímco 27. října 2008 byl index PX mírně pod hodnotou 700 bodů, za týden překonal hranici 900 bodů, aby se o pár týdnů později vrátil pod 800 bodů a dokázal se i relativně přiblížit předchozímu minimu. Při takových pohybech je poměrně obtížné odhalit trend, kterým se trh pohybuje. Vyhladit prudké výkyvy umí klouzavé průměry, které pak umožní snadněji posoudit, jakým směrem se trh vyvíjí.
Jednoduchý klouzavý průměr (moving average) se počítá jako průměr zavíracích cen za zvolenou periodu. Průměr pak „klouže“ spolu s postupem času, jelikož další nové pozorování, tedy zavírací cena, nahradí nejstarší údaj a celý průměr se aktualizuje. Existují i další typy klouzavých průměrů (vážený, exponenciální a trojúhelníkový), které se mírně liší výpočtem, ale základní logika je stále stejná, vyhladit graf ceny například akcie.
Základní analýzou, která se na grafech, kde je cena a její klouzavý průměr, provádí, je překřížení těchto dvou čar. Pokud je hodnota klouzavého průměru po překřížení vyšší než cena instrumentu, jedná se o prodejní signál, v opačném případě analýza naznačuje nákup. Někdy se používá více klouzavých průměrů najednou. Signál na prodej od deseti- a třicetitýdenního klouzavého průměru poté přichází, pokud je kratší (tedy desetitýdenní) klouzavý průměr níže než delší, který zároveň také klesá. Pokud by třicetitýdenní klouzavý průměr stále stoupal, což se běžně stává po dosažení vrcholu, jedná se o varování, že s určitou pravděpodobností nastala změna trendu. Pro nákupní signál platí opak. Technický analytik také může sledovat více (například tři) klouzavých průměrů a očekávat pohyb ceny, pokud jsou všechny tři klouzavé průměry blízko sebe.
Důležitý je také výběr délky klouzavého průměru. Neexistuje žádná správná délka, nicméně vzhledem k tomu, jaký typ trendu (krátkodobý, střednědobý či dlouhodobý) chce investor analyzovat, dává Martin Pring, autor knihy Technical Analysis Explained, doporučené časové periody.
„Co velmi dobře fungovalo na určitém trhu v určitém časovém rozmezí, je velmi nepravděpodobné, že bude zopakováno v budoucnu,“ upozorňuje Pring. A ať je délka klouzavého průměru sebelépe zvolená, vždy tato analýzaobčas investora „napálí“, neboli dá mu špatný signál (whipsaw). Takové se dají odfiltrovat například tím, že investor počká, až protnutí bude rámovat pohyb ceny větší o více jak tři procenta. Výsledky může zlepšit posunutí klouzavého průměru o tři dny dopředu, tedy klouzavý průměr z 15. června by se do grafu zobrazil 18. června. H. M. Gartley publikoval v knize Zisky na akciových trzích modelový příklad, že posunutí pětadvacetidenního klouzavého průměru na dvacátý osmý den vylepšilo bodový ziskz indexu Dow Jones Industial Average na 677,98 ze 446,39, který tento průměr dosáhl předtím.
Kromě falešných signálů je také nevýhodou zpoždění, které je v klouzavých průměrech zabudované. Jedná se o metodu, která sleduje trend, který neumí odhalit na vrcholu a ani na dně. Jelikož jednoduchý klouzavý průměr neuspokojuje všechny analytiky, někteří raději používají exponenciální či vážený klouzavý průměr. Protože dávají víc váhy na nedávná data, poskytují signály rychleji. Nevýhodou je, že mají více špatných signálů.
V neposlední řadě je na klouzavých průměrech pozitivní, že po nastavení daných parametrů je hodnocení signálů pro prodej a nákup objektivní. Pokud se navíc investor/obchodník dokáže držet strategie, kterou si stanovil, může mu to pomoci eliminovat roli psychologiea emocí v obchodování.
Zkoušeli jste někdy používat klouzavý průměr? Podělte se o zkušenosti.
Sdílejte článek, než ho smažem