V lednu 1966 se průměrná hodnota amerického indexu Dow Jones Industrial Averagepohybovala kolem 985 bodů. Okolo té samé hodnoty se pohybovala i v roce 1982, o více jak 16 let později. Přitom nad 1000 bodů se mezitím index dostal jenom pětkrát a na velmi krátkou dobu. Strategie „kup a drž“ v tomto období nepřinesla prakticky žádné kapitálové zhodnocení finančních prostředků. Trh však vykazoval velké výkyvy, tedy pohyboval se většinou v silném trendu. Proto bylo toto období časem nakloněným pro takzvanou technickou analýzu.
Aby mohla být technická analýza úspěšná, potřebuje trend. Pokud se ceny příliš nemění a trh jde „do strany“, technická analýza přináší množství špatných signálů, které buď nejsou vůbec ziskové, nebo malý zisk nepokryje transakční náklady, které jsou s nákupem a prodejem akcií, či jiných cenných papírů spojené. Špatné signály jsou tedy součástí technické analýzy, která není a ani nepředstírá, že umí předpovědět budoucnost. Snaží se sice dát odpověď na otázku, kdy se co stane, ale vždy jen s určitou pravděpodobností.
Její chybovost vyplývá z toho, že objektem jejího zkoumání je v podstatě člověk-investor či spekulant. Ten si akcii koupí, pokud očekává, že cena půjde nahoru, a prodává ji, když si myslí, že půjde dolů (pokud není nějak nucený akcii prodat). „Protože jsou do rozhodování zapojeni lidé, jsem si jistý, že mnoho z investičních rozhodnutí na světě je založeno na iracionálních základech,“ tvrdí Steven Achelis, autor publikace Technická analýza od A do Z, a dodává: „Naše vztahy s rodinou, sousedy, zaměstnavatelem, ale i doprava, náš příjem a naše předchozí úspěchy a neúspěchy ovlivňují sebedůvěru, očekávání a rozhodování.“
Poznat změnu chování investorů, která vyplývá z měnících se ekonomických, měnových, politických či psychologických sil, nazývá uměním Martin Pring, autor knihy Technical Analysis Explained. „Umění technické analýzy – protože to je umění – spočívá v rozpoznání změny trendu hned v počátku a v zachování investiční pozice až do doby, než váha důkazů přesvědčivě ukazuje, že se trend obrátil,“ píše Pring.
Lidská povahase mění pomalu, a proto technická analýza hledá vzory. Vychází z toho, že minulost se opakuje a lidé budou dělat stejně špatná rozhodnutí, jako dělali v minulosti. Vývoj ale není nikdy přesně stejný, na každou situaci reagují lidé trochu jinak. „Opakování podobných charakteristik je však dostatečné, aby umožnilo technickým analytikůmidentifikovat kritické body,“ tvrdí Pring.
Množství účastníků na trhu vytváří výslednou cenu podle očekávání. Její pohyb je potom dán „odrazem očekávání, strachu, znalostí, optimismu a hrabivosti,“ říká Pring. Lidé tak dávají vzniknout trendům. Podle teorie efektivních trhů jsou reakce investorů na nové zprávy okamžité a kurzy vykonávají náhodnou procházku, která se dá vysvětlit například tak, že to, co se stane s kurzemcenného papíru v úterý, není nijak závislé na tom, jestli v pondělí cena tohoto cenného papírů klesla, nebo vzrostla. Trendy jsou potom dílem náhody. Technická analýza naopak předpokládá, že přizpůsobování kurzu novým informacím je postupné a doba, než si investoři plně uvědomí novou situaci, je právě základem trendů.
Technickou analýzu představil USA a Evropě v letech 1900 až 1902 Charles Dow. Od té doby se povědomost o ní velmi rozšířila, i když dnes není tak populární jako byla v sedmdesátých letech 20. století. „Metoda funguje právě proto, že ji používá tolik lidí,“ píše Ludvík Turek, obchodník a zakladatel společnosti Czechwealth, v Semináři technické analýzy, „Úspěšní obchodníci tak na grafu rozpoznají, kde budou neúspěšní obchodníci do trhu vstupovat a vystupovat.“ Nutné je tedy myslet nejen na to, jaký signál dává technická analýza, ale také jak na signál mohou reagovat ostatní.
Používáte technickou analýzu? Co se vám nejvíce osvědčilo? Podělte se o názor.
Sdílejte článek, než ho smažem