Zlato přetrvá prý věky. Dokáže uhranout, inspirovat k násilí a občas vydělat i další zlato. Fyzicky se žlutý kov nejčastěji prodává a kupuje v podobě mincí, medailí nebo cihel, respektive slitků. Podle numismatika a obchodníka s mincemi Pavla Trtíka jsou právě investiční zlaté mince bezpečnou investicí pro drobné střadatele i spolehlivou pojistkou pro uložení milionových hodnot pro větší investory. „Zatímco drobní střadatelé kupující pamětní mince a medaile mohou očekávat, že je po letech prodají na sběratelském trhu za mnohonásobnou hodnotu, movití klienti kupují investiční mince proto, aby jejich peníze neztratily hodnotu. Oceňují nízké náklady na pořízení vlastních zlatých rezerv a snadnou likviditu,“ vysvětluje Trtík.
Pamětní mince, které pravidelně vydávají v omezeném množství centrální banky, mají podle numismatiků význam spíše pro drobné investory. Za jednu minci zaplatí jen pár tisíc korun a za dvacet či třicet let ji mohou prodat i za desítky či stovky tisíc korun. Předpokladem je, že ji nakoupí v okamžiku emise, kdy zaplatí jen základní prodejní hodnotu (cena centrální banky pro smluvní prodejce a náklady obchodníků).
Jakmile se mince rozprodá, je možné konkrétní titul koupit už jen od jiného sběratele nebo vydražit na některé z numismatických aukcí. Cena pamětních mincí v čase narůstá. Z hlediska dlouhodobosti se jedná sice o investici v řádu několika let až desetiletí, ta se ale může později mnohonásobně vyplatit. „Pro trh je investor dobrým kupcem, ale kazí cenu, protože ho vykupuje,“ říká soudní znalec z oboru numismatiky Zdeněk Petráň. Numismatici proto nemají investory-spekulanty s mincemi příliš v lásce.
Numismatici podporují jedině ty investory, kteří svou investicí zároveň tvoří sbírky, čímž mince zhodnocují. Tvorbu kvalitní sbírky a nákup nejvhodnějších mincí je ale třeba konzultovat s odborníky, protože orientace v oboru není snadná. „Koupit mince přímo na aukci může jen člen numismatické společnosti, který v rámci členství podepíše čestné prohlášení, že nebude s mincemi spekulovat,“ doplňuje Petráň.
„Největšího zhodnocení pamětních mincí dosáhnete nákupem krátce po emisi. Dosud není znám případ, že by cena některých českých mincí časem klesala,“ potvrzuje Trtík. Pokud by takto chtěli zhodnocovat majetek třeba milionáři, asi by se jim to podle odborníků nevyplatilo. Nákup velké části emise by pravděpodobně znamenal problém s pozdějším odprodejem. Pamětní mince jsou proto podle Trtíka nejvýhodnější pro menší investice v řádu několika desítek, maximálně stovek tisíc korun.
Česká centrální banka například podle svého aktuálního emisního plánu vydává dvě zlaté mince ročně, nyní v sérii od roku 2006 do roku 2010 s tematickým zaměřením kulturní památky technického dědictví. Nominální hodnota každé mince 2500 korun (hodnota uvedená na minci) má podle Trtíka jen symbolický charakter, prodává se za zhruba pět tisíc korun. Kdokoli má zájem o nákup těchto zlatých mincí, musí se obrátit na smluvní prodejce ČNB, protože banka zájemcům přímo mince neprodává.
Bankovní rada ČNB omezila počet ražených kusů v běžné i špičkové kvalitě (proof) 14 tisíci kusy. Někteří prodejci proto již hlásí ukončení rezervací pro celou sérii. Zájemci o pamětní mince podle Petra Šimka ze sekce peněžního a platebního styku ČNB nezbývá než kontaktovat prodejce, který ještě volné rezervace má nebo se zaměřit na jiné emise, například stříbrných mincí. Nová emise zlatých mincí se začne podle Šimka připravovat nejdříve v roce 2009 a vyhlásí se v roce 2010. Do té doby by mělo už i být jasno, jak to bude s vydáváním pamětních mincí v české měně po přechodu na euro. „Česká měna se podle mých předpokladů nejspíše stane, tak jako v jiných evropských státech, spíše numismatickou a historickou měnou,“ dodává Šimek.
V pondělí si přečtete o možnostech investování do investičního zlata.
Věříte investici do zlata? Máte s ní nějaké zkušenosti?
Sdílejte článek, než ho smažem