Zlato je zase v kurzu a míří k historickému rekordu

Zlato je zase v kurzu a míří k historickému rekordu
Ceny zlata vzrostly na sedmadvacetileté maximum. Skoro se opakuje situace z doby, kdy zlato dosáhlo rekordu: politická nestabilita ve světě se potkala s ekonomickou nejistotou ohledně budoucího vývoje amerického hospodářství.

Když se schyluje k válce, když americký dolar (profil, názory) klesá, úrokové sazby jsou nízko a kapitálové trhy ovládnou medvědi, začnou se investoři i soukromé osoby shánět po zlatu. Jeho cena pak stoupá do výšin, jejichž hranicí je snad jen historické maximum z roku 1980, které činí 850 dolarů za trojskou unci, což by dnes dělalo 16 535 korun za 31,103 gramu.

Tento týden se cena zlata vyšplhala nad 770 dolarů za trojskou unci a je nejvýše od onoho ledna 1980. Důvod je jednoduchý: investoři se opět obracejí k "bezpečnému přístavu", jak se zlatu také říká.

Dnes má zlato řadu jiných uplatnění, než jen tradiční funkce pokladu, oběživa, či suroviny ve šperkařství. Stalo se také průmyslovým kovem. Využívá se v elektronice, optice, ve výrobě porcelánu nebo při dobývání vesmíru. Přesto je ho na světě relativně málo. Odhaduje se, že v lidské historii se nevytěžilo více než 170 tisíc tun zlata. Roční produkce všech dolů na světě nepřekračuje 2 700 tun.

Na světových burzách se obchoduje s tzv. měnovým zlatem. Jsou to slitky (nesprávně někdy nazývané "pruty"), které ve svých trezorech uchovávají centrální banky a investoři. Jeden známý finančník o zlatých slitcích říká: "Na každém z nich by mělo být vyraženo varování: Toto aktivum nenese žádné úroky. Lze s ním zbohatnout i přijít o všechno."

Není to tak úplně pravda. Zlato si banky nebo investoři mezi sebou půjčují zpravidla za velmi nízký úrok, který se splácí opět ve zlatě. V dlouhodobém horizontu výnosy ze zapůjčování zlata ovšem zdaleka nedosahují strmosti výnosových křivek třeba dolarových aktiv či akcií. John Maynard Keynes, držitel Nobelovy ceny za ekonomii, proto nazýval zlato "barbarským reliktem".

Sám se ale podílel na stabilizaci světového měnového systému právě pomocí zlata. V roce 1934 americký Kongres devalvoval dolar, který se tak začal obchodovat za pevnou cenu 35 dolarů za trojskou unci zlata. Keynes osobně se později, v roce 1944, účastnil jednání, která vyústila v tzv. Brettonwoodské dohody, jimiž byly založeny Mezinárodní měnový fond a Světová banka. Zlato se v rámci těchto dohod stalo měřítkem vzájemné hodnoty měn členských zemí, které byly povinny určitou část svých devizových rezerv přechovávat ve zlatě. Pod dohodu se podepsala i tehdejší Československá republika. Směnitelnost dolaru za zlato, tedy základ zlatého dolarového standardu, byla zrušena až v roce 1971. Cena měnového zlata se od té doby odvíjí podle nabídky a poptávky na trhu.

Velmi záhy stoupla cena zlata z 35 na 120 dolarů za trojskou unci. U této ceny ovšem nemělo zůstat. Spojené státy americké se na začátku 70. let vzpamatovávaly z prohrané války ve Vietnamu. Státní rozpočet USA se propadal do hlubokého deficitu a svět zachvátil první ropný šok. Akciové trhy klesly téměř o polovinu. Míra inflace v USA se vyšplhala na 14 procent a úrokové sazby skoro na 20 procent. Na konci dekády se odehrál druhý ropný šok, americká ekonomika spadla do recese a přiostřila se i politická situace. Studená válka hrozila přerůst v "horkou", když Sovětský svaz provedl invazi do Afghánistánu. Nejbezpečnější investicí se za těchto okolností stalo zlato. Jeho cena se 21. ledna 1980 zastavila na dosavadním historickém maximu 850 dolarů za unci.

Následujících dvacet let cena zlata postupně klesala. V 90. letech byl tento pokles podpořen prodeji zlata z devizových rezerv centrálních bank, včetně České národní banky (profil, názory). Bylo to období globální hospodářské prosperity a nízké inflace. V tomto ekonomicky "bezpečném" klimatu považovaly banky za zbytečné držet zlato, které nevynáší, a měnily ho za jiná aktiva, která mohou plnit funkci státního pokladu a ještě vydělávat. V letech 1995 a 1996 prodala nizozemská státní banka zlato za 400 dolarů za unci. O dva roky později se ČNB zbavila 56 tun ze 70 tun zlata ze svých rezerv za 323 dolarů za unci. Prodávaly i asijské centrální banky, prodeje ohlásily Bank of England, Rakouská národní banka, prodávali Švýcaři a záměr prodat zlato ze svých devizových rezerv oznámili Francouzi.

Těžební společnosti se obávaly obrovských ztrát a sociálních nepokojů v producentských oblastech, zejména v rozvojových zemích. V roce 1999, kdy cena zlata spadla k 290 dolarům za unci, proto uzavřely Evropská centrální banka a centrální banky Británie, Švýcarska a Švédska tzv. Washingtonskou dohodu, která omezila prodej a půjčování zlata na příštích pět let. Kurz žlutého kovu okamžitě vylétly na 320 dolarů, nicméně oživení na trhu trvalo sotva jeden rok.

Zájem o zlato se však zanedlouho vrátil. Probudila ho poptávka z asijských zemí, a to jak po zlatu jako komoditě, tak po zlatu měnovém, tj. jako investici. Na postupný růst jeho ceny měly vliv i extrémně nízké úroky a očekávání jejich vzestupu. V poslední době se téměř opakují okolnosti z konce 70. let: politické napětí v Perském zálivu a v Afghánistánu, prodlužující se válka v Iráku, úvěrová krize v USA, šířící se do západní Evropy a z ní vyplývající oslabení kupní síly obyvatel, hrozba poklesu akciových trhů i oslabení globálního hospodářského růstu, ne-li rovnou stagnace. Americký dolar je extrémně slabý a zadlužení USA příliš vysoké.

Na přelomu let 2005 a 2006 se tak zlato prodávalo za ceny kolem 550 dolarů za unci, o rok později už o sto dolarů dráž. Hranici 700 dolarů otestovalo letos v dubnu, aby po mírném zklidnění nabralo v srpnu strmý růst, když co americká centrální banka Fed snížila základní úrokovou sazbu o 50 bazických bodů. Podle burzovních obchodníků může jeho cena ještě v tomto roce dosáhnout 840 dolarů za unci. To by se mohlo stát, pokud centrální banky znovu sníží úrokové sazby a napětí ve světě nepoleví.

Je zlato skutečně bezpečným přístavem v době ekonomické nestability?

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+34
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 21 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

22. 10. 2007 10:34, AgS

Kto ma USD oplati se investovat do zlata. Do 3 let zhodnoti min o 50%. Globalni inflace narusta. Mark my words!
FTS
g-vision .sk

+88
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

19. 10. 2007 13:59, Jarin

A to jsme dopadli jeste dobre. Takovy Gordon Brown, kdyz byl jeste ministrem financi, prodal v letech 1999 az 2002 vice nez polovinu zasob zlata UK za prumernou cenu $265 za unci! A to presto, ze ho od toho vsichni odrazovali. Navic to prodaval po 25 tunach, cimz si sam vyrazne snizoval cenu a jeste vytvarel turbulence na trhu zlata... Nejen, ze za to nebyl nijak potrestan, ale dokonce je z nej dnes 'prime minister'.

Zobrazit celé vlákno

-20
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (21 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Snadná cesta za spekulací

3. 10. 2007 | Michal Stupavský

Snadná cesta za spekulací

Moderní finanční trhy nabízejí těm, kdo chtějí spekulovat na růst či pokles kurzu celé řady aktiv, různé nástroje. Jedním z nich jsou kontrakty na vyrovnání rozdílu. Obchoduje se s... celý článek

Ekonomické dějiny britského pití čaje: Soupeření s Amerikou

2. 8. 2007 | Michal Špaček

Ekonomické dějiny britského pití čaje: Soupeření s Amerikou

Britské lodě dostaly při přepravě čaje z Číny silnou konkurenci. Parlament zrušil omezení pro vstup cizích lodí do britských vod. Toho využili Američané, jejichž lodě byly rychlejší.... celý článek

Kvůli kukuřici roste cena sóji, pšenice či bavlny

20. 7. 2007 | Robert Šíbl

Kvůli kukuřici roste cena sóji, pšenice či bavlny

Situace na trhu s komoditami zůstává napjatá. Na vysokých úrovních se kvůli nízkým zásobám a vysoké poptávce nadále udržují ceny průmyslových kovů.

Investice do komodit: Niklu je málo a Čína ho chce hodně

1. 6. 2007 | Robert Šíbl

Investice do komodit: Niklu je málo a Čína ho chce hodně

Hospodářský růst v Číně zatím stále žene vzhůru ceny průmyslových kovů. Přechod k alternativním motorovým palivům mohou zase popohnat vzhůru ceny kukuřice. Investoři na komoditních... celý článek

Komodity: zemědělský sektor je zajímavou příležitostí k investicím

26. 4. 2007 | Robert Šíbl

Komodity: zemědělský sektor je zajímavou příležitostí k investicím

V uplynulém měsíci se ropa stala hlavním aktérem na komoditních trzích. Růst politických rizik podpořený napjetím mezi Íránem a Velkou Británií zvedl cenu ropy až k 69 dolarům za barel.... celý článek

Partners Financial Services