Ruchi Midha je typická indická nevěsta příslušející ke střední třídě. Jako svatební dar dostala od rodičů, příbuzných i známých celkem čtyři náhrdelníky, osm náramků, šest párů náušnic a pět prstýnků a všechny tyto věci byly vyrobeny z 22karátového zlata. Ruchi může být symbolem vzmáhající se Indie, která spolu s tím, jak bohatne, stále více touží po kovu, který je z pohledu Indů tradičním darem, a to nejen u příležitosti svatby. Poptávka v Indii je pro světovou cenu zlata velice důležitá, je to největší trh se zlatem na světě (následovaný s odstupem USA a Čínou). Proto má na výslednou světovou cenu tohoto drahého kovu podstatný vliv. Pro Indy je navíc zlato čím dál dostupnější, protože v rupiích nezdražuje tak rychle jako na světových trzích, kde se oceňuje v dolarech. Důvodem je oslabování americké měny vůči té indické. Tradice navíc působí, že ani vyšší cena Indy od nákupů neodrazuje.
Velký meziroční nárůst vykazuje i Čína. Tam podporuje investice do zlata obava z rostoucí inflace, protože zlato inflací neztrácí svou hodnotu. „Inflace v Číně se pohybuje mezi 6 až 7 procenty,“ uvádí Boris Tomčiak z Colosseum a.s. Chuť Číňanů po zlatě navíc povzbuzují i rostoucí nominální mzdy. Za více peněz si tak mohou koupit více zlata.
Hrozba inflace navíc kombinovaná s obavami z recese americké ekonomiky povzbuzuje poptávku po žlutém kovu i ve Spojených státech amerických. Americká centrální banka se snaží s ekonomickými problémy bojovat pomocí snižování úrokových sazeb, což však zvyšuje tlak na růst cen. Reálný výnos z úspor se kvůli snižujícím se sazbám a rostoucí inflaci pohybuje kolem nuly nebo dokonce v záporných hodnotách. Proto se stále více amerických investorů obrací ke zlatu jako k bezpečnému útočišti. Nemusí přitom nutně kupovat cenný kov fyzicky, ale mohou investovat do cenných papírů, které jsou na zlato nějakým způsobem navázány. Poptávka po nich v posledních třech měsících rychle roste.
Celosvětově vzrostla poptávka po zlatě ve třetím čtvrtletí loňského roku v meziročním srovnání o pět procent.
Nabídka se tomuto růstu nepřizpůsobuje. „Nabídka stagnuje,“ říká Boris Tomčiak. „Produkce zlata dlouhodobě spíše klesá,“ myslí si naopak analytik Atlantik FT Petr Sklenář. Tento trend se dá vyčíst i ze statistik, které ukazují, že za první tři kvartály roku 2005 bylo na trh dodáno 2 857 tun zlata. Za stejné období v roce 2007 jde o 2 628 tun. Boris Tomčiak uvádí, že je to hlavně kvůli tomu, že centrální banky, které drží své rezervy částečně ve zlatě, přestaly prodávat tento cenný kov. I když vyšší cena motivuje doly ke zvýšení těžby, nabídku nelze v krátkém období rychle zvýšit. Problémy těžby pocházejí z 90. let minulého století, kdy firmy do hledání nových nalezišť investovaly málo prostředků. Proto těžba od roku 2001 stagnuje či mírně klesá.
„Je těžké odhadnout, kam až se cena zlata dostane, ale 1 000 dolarů za trojskou unci není nereálných,“ tvrdí Petr Sklenář. „Fakt, že lidé poprvé po dvou desetiletích masově zlato nakupují, mi říká, že tento býčí trh se dostává do varu a je připraven se pozdvihnout ještě výš,“ myslí si Steve Sjuggerud, provozovatel serveru Daily Wealth.
Možná se nakonec cena zlata vyšplhá až na hodnotu 1 064. Tedy na číslo, které označuje teplotu, při níž začíná tento drahý kov tát.
Kam se podle vás vyšplhá cena zlata? Investujete do tohoto kovu?
Sdílejte článek, než ho smažem