Designéra Scotta Wilsona napadlo, že by mohl začít vyrábět a prodávat pásek na zápěstí, který by z malého MP3 přehrávače iPod Nano udělal pěkné hodinky. Nešel si na to půjčit do banky ani nehledal investora – namísto toho přes server Kickstarter požádal neznámé lidi o milodary. Potřeboval celkem 15 tisíc dolarů. Dostal skoro milion, a to od 13 512 investorů.
Několika programátorům stále více lezlo krkem, jakou moc získává Facebook nad lidským soukromím, a na Kickstarteru loni v dubnu poprosili podobně naladěné o deset tisíc dolarů na start vývoje alternativní sociální sítě Diaspora. Přispělo jim šest a půl tisíce lidí – včetně Marka Zuckerberga, tvůrce Facebooku.
Tohle není Den D
Služby jako Kickstarter, RocketHub a Sellaband spojuje několik rysů:
● Po registraci máte možnost svými příspěvky (obvykle minimálně pěti- až desetidolarovými) dotovat projekty, které vás zaujmou. Podnikatelé tu mohou požadovat dotaci na rozjezd výroby svého zboží, kapely na nahrání CD v profesionálním studiu, filmoví dokumentaristé na cestovné a pronájem techniky.
● Žadatelé dostanou peníze na účet až ve chvíli, kdy dárci poskládají celou požadovanou částku. V opačném případě se donátorům jejich investice vrátí zpět.
● I kvůli americké legislativě výrazně regulující prodej podílů ve firmách po internetu se nestáváte spolumajiteli firem, kterým posíláte peníze – na rozdíl třeba od klasických investorů, které znáte z televizního Dne D. Odměnou vám bude obvykle nějaká maličkost, podle výše dotace – za deset dolarů dostanete vlastní titulek na konci filmu, za tisíc čestné místo na premiéře.
● Služba se zaručuje za to, že peníze půjdou skutečně tam, kam mají – a na oplátku si bere několik procent z každé dotace.
Slevové servery naruby
„Nejde tu o filantropii ani o charitu. Mluvíme o podpoře obchodu,” vysvětlil stanici BBC Perry Chen, spoluzakladatel Kickstarteru, když se trend dostal do nechápajících mainstreamových médií.
Skupinové investování je reálný byznys točící se kolem reálných peněz, stejně jako populární skupinové nakupování. Zatímco slevové weby přispívají hlavně k tomu, aby se toho víc sežralo, skupinové investování napomáhá vytváření nových věcí a služeb. Možná jsem staromódní, ale u obou dvou věcí vidím odlišné hodnotové znamínko.
Občas dá Kickstarter vzniknout jen trochu hezčímu smetí, jako jsou ty hodinky z iPodu a řemínku. Často ale jde o odvážné občanské počiny. Tak například účastníci jedné sbírky poslali svého „vlastního” reportéra do Afghanistánu.
Podpoř svého lokálního snaživce
Pro americkou společnost nejsou sbírky na umělecké a podnikatelské projekty novinkou – řada rozhlasových stanic žije z dobrovolných příspěvků posluchačů, byť ne bůhvíjak pohodlně. V Česku jsme byli doteď zvyklí na to, že kulturu a „společensky prospěšné” akce dělá stát – to se ale vzhledem ke škrtům jeho výdajů může velice snadno změnit. Naštěstí se lidé naučili „skupinově investovat” například do oblastí poničených přírodními katastrofami. Kultura a drobné podnikatelské projekty mohou být další na řadě.
V Brně se už rodí zřejmě první česká služba usnadňující skupinové investování. U jejího vývoje stojí i Jan Boček, novinář publikující i na sesterském webu Peněz.cz – Finmagu „Nápad udělat český Kickstarter původně vznikl proto, abychom sami mohli realizovat některé náročnější akce ve veřejném prostoru. Pronajmout si billboardy v centru a nechat je napospas umělcům, například. Ale už teď se domlouváme s několika dalšími vzorovými projekty, které mají nemalý náboj a praktičtější výsledky. Třeba Carsharing, služba na sdílení aut,” říká Jan.
První betaverze webu, naplánovaná na konec března, bude omezena jen na Brno: „Na lokální úrovni začínáme z jediného důvodu: jsme tak schopni omezit rizika spojená s důvěrou v projekty, které se u nás objeví. Ale jak už jsem napsal, během pár týdnů zkusíme zapojit zajímavé komunity napříč ČR.”
Skupinové nakupování se před rokem v Česku chytlo prakticky okamžitě. Jsem tedy zvědavý, jestli srovnatelný úspěch zaznamená i investování. Bylo by osvěžující od kolegů a lidí v tramvaji slýchávat nejenom „měl jsem v sobotu táááákhle tlustej stejk, jen za stovku”, ale taky „pomohl jsem teď jedný sympatický lokální začínající firmě – a jen za stovku!”
Sdílejte článek, než ho smažem