Ještě v pondělí jsem tvrdil, že i když jde o obrovskou lidskou tragédii, materiální škody po zemětřesení nejsou v porovnání s velikostí japonské ekonomiky extrémní. To ovšem bylo ještě před zhoršením situace v jaderné elektrárně Fukušima.
Rozsah havárie zatím ani zdaleka nedosahuje závažnosti Černobylu, kde šlo o jiný typ reaktoru, který navíc explodoval přímo za provozu. Moderní jaderná elektrárna nezpůsobí katastrofu ani při roztavení jádra reaktoru, panují ale určité obavy o odolnosti konstrukce zařízení ve Fukušimě. Další problém je chlazení vyhořelého paliva skladovaného v elektrárně.
Co by, kdyby?
Teprve následující dny až týdny ukážou, jak se podaří havárii zvládnout. Pokud dobře, panika na trzích může poměrně rychle odeznít. Ostatně, podpořily ji výprodeje akcií z portfolií hedge fondů. To je situace ne nepodobná akutní fázi finanční krize na podzim roku 2008. Akcie firem, ve kterých hedge fondy držely velký podíl, tehdy padaly více než jiné tituly.
V opačném případě mohou vzniklé škody, do značné míry nepojistitelné, zatížit japonský státní rozpočet a ekonomiku jako celek. Japonsko není žádným tahounem růstu ani bez podobných katastrof – sice jde o jednu z nejvyspělejších a nejsilnějších ekonomik světa, ale zároveň má vůbec největší veřejný dluh (převyšující 200 % HDP). Známý spekulant Marc Faber k tomu prohlásil: „Panika je dobrá příležitost nakupovat, ale pokud dojde k roztavení reaktoru, sázky se ruší.“
Útěk do kvantitativního bezpečí
Přímá expozice na japonské akcie v portfoliu průměrného českého investora je relativně malá. Široce globálně zaměřené akciové fondy jich mají maximálně kolem osmi procent. Vyhrocení situace ale může teoreticky vyvolat rozsáhlejší „útěk do bezpečí“, který postihne i světové trhy. (Na což centrální banky zareagují, jak je v poslední době jejich zvykem – pumpováním peněz na trhy. Ostatně Bank of Japan s tím nečekala ani na konec zemětřesení.)
Co z toho všeho plyne? Nabízí se srovnání s akciemi BP, které se propadly po výbuchu ropné plošiny v Mexickém zálivu loni v dubnu (viz např. zde, zde nebo zde). Tržní hodnota firmy je dnes o čtvrtinu nižší než před katastrofou, ale zhruba 60 % nad nejnižší hodnotou. Kolem dna byl přitom největší objem obchodů. To znamená, že řada investorů se „rozhoupala“ k prodeji až v době vrcholící paniky a prodávala za nejméně výhodnou cenu.
Platí, že pravidelný investor by neměl s investováním přestávat, protože i paniku může využít ve svůj prospěch. Jednorázový investor musí počítat s riziky – propad může skutečně být příležitostí k nákupu, ale budoucí vývoj momentálně nejde odhadnout podle žádné příručky akciové analýzy, leda podle příručky jaderné fyziky...
Dopady na ceny různých druhů energie a akcie producentů potom závisí i na krocích ustrašených evropských vlád, které už začaly vypínat zdejší elektrárny...
Pozn.: článek byl psán v úterý odpoledne, ve středu japonské akcie část ztrát vymazaly.
Autor je analytik společnosti Partners
Sdílejte článek, než ho smažem