Obchodování na burze: konec snadných zisků

Mám kamaráda, říkejme mu třeba Martin, loni si koupil nový dům a velkou limuzínu. Kde na to vzal? Vydělal na burze. Je třeba přiznat, že peníze měl už dříve, ale burza mu pomohla k ještě větším penězům. Pražská burza loni vzrostla o 40 %, akcie některých firem dokonce o více než 100 %. Vložený kapitál se tak mohl i více než zdvojnásobit.

Nicméně Martinův veselý výraz ve tváři během několika týdnů trochu zkysnul. Burza šla začátkem léta silně dolů (o 20 % za měsíc) a on poprvé pořádně prodělal. Jako jedna z příčin, proč šla burza dolů, byly uváděny volby, nicméně ty možná jen trošku zesílily pád, který je způsobem propadem na všech rozvíjejících se trzích. Ačkoliv jsou propady burz z pohledu historie častou záležitostí, přesto se vždy najdou takoví (jako třeba i Martin), kteří se tomu diví.

Nahoru a dolů

Burza roste a klesá podle toho, jestli je více kupujících nebo prodávajících, neboť burza funguje na starém dobrém principu vyrovnávání nabídky a poptávky. Je-li více kupujících, pak prodávající zvyšují ceny tak dlouho dokud se nabídka nezmenší a síly nabídky a poptávky se nevyrovnají. Funguje to samozřejmě i naopak - více prodávajících znamená pokles ceny. Problém je, že tyto pohyby nahoru a dolů nenásledují rychle za sebou a tak díky tomu, že míváme krátkou paměť, se často divíme, že burza klesá (to poté co pořád rostla) nebo naopak roste (poté co šla pořád dolů).

Výše popsaná krátká paměť má ještě při růstu burzy nahoru za důsledek to, že skutečnost, kurzy akcií rostou, přiláká řadu nových (a často nezkušených) spekulantů, kteří tím, že investují další a další peníze ženou trh nahoru. I náš Martin je jedním z takových, začal investovat proto, že chtěl nastoupit do jedoucího vlaku... Přesně takto vznikla v historii řada tzv. spekulačních bublin. Výraz bublina se používá proto, že vysoké ceny už nemají žádný reálný základ (například skutečnou nabídku či poptávku dlouhodobých investorů, všichni nakupují, jen aby zítra se ziskem prodali), jde pouze o nafouknutou bublinu, která většinou praskne za doprovodu pořádné rány a hlavně velký ztrát.

Kurzy pak často padají o desítky procent během několika dní. Takové propady se nazývají burzovní krachy (o řadě z nich jsme psali např. v článcích Od burzovního krachu k Hitlerovi, Krach jako z divokého západu, Finanční šílenství aneb půl království za tulipán). Například během několika dní v říjnu 1929 se akcie propadly o několik desítek procent. Během následujících tří let ztratily ještě dalších 80 % své hodnoty, a tak ten, kdo, nakoupil na úplném vrcholu bubliny, ztratil 90 % své investice. Vzhledem k tomu, že po říjnu 1929 následovala jedna z největších hospodářských krizí moderní historie, mnoho investorů asi trápily jiné věci než nějaké burzovní ztráty. Aby nebylo všem hrůzám konec newyorské burze trvalo plná dvě desetiletí než kurzy dostaly na úroveň roku 1929.

Narozdíl od Martina z úvodu článku mají Američtí investoři propad z října 1929 na paměti stále. Občas však bohužel ke své škodě - pouhá obava, že se rok 1929 zopakuje, vedla k tomu, že mezi 16. a 19. říjnem 1987 se americká burza propadla o více než 23 procent. Narozdíl od krize v roce 1929 nebyly příčinou ekonomické problémy, ale pouze obava, že se bude opakovat velký pokles burzy jako v třicátých letech, a tak všichni bezhlavě prodávali za jakoukoliv cenu. Tentokrát se kurzy vzpamatovaly velmi rychle, a tak ten, kdo při propadu nakoupil, mohl slušně vydělat již během několika týdnů.

Pozor na úroky

Pokles kurzů z letošního května si sice nedá nazvat krachem, nicméně přesto určitě způsobil pořádný masakr v peněženkách spekulantů i řadových investorů, a pokud máte své peníze v akciových či smíšených podílových fondech, pak i vás připravil o část úspor. Nicméně mírná korekce (jak spekulanti nazývají dočasný pokles kurzů) už byla dlouho očekávána a spustila ji zdánlivá banalita - obava ze zvyšování úrokových sazeb v USA.

Možná si řeknete, co mají co úrokové sazby společného s burzou, ale spojitost je velká. Výše úrokových sazeb je důležitá pro firmy a podnikatele, kteří si půjčují v bankách na své podnikání - vyšší sazby tak znamenají vyšší náklady a menší zisky. Ty zase znamenají méně peněz pro akcionáře, a tím pádem nižší reálnou hodnotu akcií.
Vyšší úroky také znamenají, že se zdraží spotřebitelské úvěry a hypotéky a spotřebitelé si méně půjčují - tedy i méně utrácejí, což je opět špatné pro firmy a podnikatele.
Posledním propojením úroků a burzy je skutečnost, že konzervativní investoři, jako například penzijní fondy, investují na burze proto, že jim nabízí vyšší výnosy než dluhopisy či termínované vklady, pokud ale vzrostou úrokové sazby, tak tito investoři své peníze přesunou do jistějších aktiv. Aby své peníze mohli investovat jinde, musí prodat dříve nakoupené akcie, a tím srazí jejich ceny dolů.

Jak tedy na to?

Pokud vás velké burzovní vlny nezastrašily, a přesto se do nich chcete vrhnout, pak mějte na paměti, že kurzy nejdou jen nahoru. Obranou je především investujete dlouhodobě a pravidelně. Vkládejte každý měsíc (či jinak pravidelně) stejnou částku přímo do akcií nebo do podílových fondů. Tento přístup je nejlepší cestou jak nad výkyvy vyzrát - občas sice nakoupíte draho, ale také občas nakoupíte levně.

I přes všechno strašení krachy, které jste si přečetli v textu výše, vynáší burza dlouhodobě ze všech aktiv nejvíc. Průměrný roční výnos amerických akcií za posledních 50 let je 8 %. Důležité je slovo průměrný - jeden rok můžete vydělat 20 %, druhý rok 9 % ztratit. Pokud ale budete mít své peníze v akciích dostatečně rozloženy, bude se váš zisk blížit průměru, který je kladný.

Minimální doporučovaná doba na investice do akcií je 5 let. Při jejím dodržení se běžných menších propadů nemusíte bát. Nicméně opatrnosti není nikdy nazbyt, a tak když se bude blížit moment, kdy budete chtít své peníze vybrat, je dobré je stejně pravidelně jako jste je vkládali po částech přesouvat do bezpečnější fondů - dluhopisových či peněžního trhu. Jejich kurzy nelétají tak divoce nahoru a dolů, a tak se vám nemůže stát, že vás nějaký propad připraví o desítky procent vašich úspor během několika týdnů.

Psáno pro MF Plus.

Investujete na burze? Kolik jste průměrně v čase vydělali? Kolik jste ztratili letos v květnu? Věříte burzovním pověrám?