Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (UHOS) zahájil 2. dubna 2004 se všemi stavebními spořitelnami správní řízení. Stalo se tak na základě podezření, že porušují zákon o ochraně hospodářské soutěže (resp. paragraf 11 odstavec 1 zákona 143/2001 Sb.). Výsledky svého šetření pak antimonopolní úřad stavebním spořitelnám odeslal 24. srpna 2004 a konstatoval, že v roce 1997 mezi sebou uzavřely zakázanou a neplatnou dohodu o výměně informací, která vedla k narušení hospodářské soutěže na trhu stavebního spoření. Zákon prý porušily tím, že nejméně od 1. dubna 1999 až do současnosti "jednaly ve vzájemné shodě při stanovování poplatků souvisejících se stavebním spořením" (jde o poplatky za vedení účtu a poplatky za tzv. úrokové zvýhodnění).
Neustále rostoucí náklady...?
Na prvních stranách svého Rozhodnutí úřad poukazuje na to, že všechny stavební spořitelny "nejpozději po 1. 4. 1999 znatelně zvýšily poplatky" a navíc - s výjimkou Wüstenrot SS - zavedly od roku 2003 rozdílné poplatky za vedení u nových a starších účtů.
Spořitelny si pro vysvětlení tohoto počínání braly na pomoc různé argumenty, zejména však potřebu pokrýt neustále rostoucí náklady. Určitě stojí za to zmínit se i o některých dalších uvedených důvodech. Například podle Hypo SS růst poplatků kromě jiného souvisí s tím, že jen v roce 2003 vzrostl počet jejích zaměstnanců o 30 %, Stavební spořitelna ČS zase tvrdí, že od roku 1994 do současnosti došlo ke značnému nárůstu počtu účtů, s čímž prý souvisí růst nákladů na jejich správu...
Pochybná výměna informací
Při prohlídce sídel některých stavebních spořitelen v rámci správního řízení získal antimonopolní úřad dokumenty, na kterých pak postavil své obvinění z kartelové dohody. Jedním z nich byly tabulky s názvem "Nové obchody českých stavebních spořitelen (včetně zvýšení)", které obsahovaly údaje o počtu nově uzavřených smluv, o výši cílové částky a údaje o podílu jednotlivých spořitelen na trhu. Tyto tabulky každý měsíc vytvářeli zaměstnanci Českomoravské SS a zasílali je ostatním stavebním spořitelnám.
Zveřejňování informací není nic neobvyklého, o výsledcích obchodování centrálně informuje např. Unie investičních společností (UNIS). Úřad ovšem konstatoval, že "přesné údaje o podílu jednotlivých stavebních spořitelen na trhu nejsou v žádném případě nutné k zajištění informovanosti veřejnosti o stavu v sektoru", čímž vysvětlovala důvod zpracování tabulek ČMSS. UHOS se dále domnívá, že informování veřejnosti o přesném podílu každého hráče na trhu, a to každý měsíc, je naopak zcela neobvyklé. Jedná se totiž o informace, které by žádná ze SS nemohla v tak krátkém časovém období bez vzájemné výměny získat, tvrdí ve své zprávě UHOS. Zainteresované stavební spořitelny jsou jediné subjekty působící na trhu, proto jsou prý díky výměně těchto informací schopné předpokládat, jak se jejich konkurenti zachovají. Jinými slovy - omezují tak konkurenční prostředí.
Z vyjádření UHOS pro Peníze.CZ |
Je třeba zdůraznit, že pokud si konkurující společnosti vyměňují informace, které mají za cíl zkvalitnit služby, v případě pojišťoven snížit ceny pojistného pro konečné spotřebitele, nelze proti takovéto výměně vůbec nic namítat. Pokud však vzájemné předávání informací mezi jednotlivými subjekty vede naopak ke zvyšování cen, aniž jsou pro to objektivní důvody, nelze podobné jednání připustit. Obdobným způsobem nahlíží na výměnu informací rovněž evropské soutěžní právo. Evropský soudní dvůr například v rozsudku "John Deere Ltd proti Evropské komisi" konstatoval, že jsou vyloučeny jakékoli přímé či nepřímé kontakty mezi soutěžiteli, jejichž účelem nebo dopadem je vytvoření takových podmínek soutěže, které neodpovídají normálním na daném trhu. Zvlášť negativní dopad má pak výměna informací, která omezuje nebo dokonce úplně odstraňuje nejistotu o budoucím chování vzájemných konkurentů. |
Antimonopolní úřad v právním posouzení svého rozhodnutí vychází z premisy, že tzv. jednání ve vzájemné shodě je porušením zákona (podle paragrafu 3 odst. 1). Dochází tak totiž ke koordinovanému omezování konkurenčního soupeření a rizika této soutěže jsou nahrazena vzájemnou kooperací (ovšem aniž by přitom subjekty mezi sebou uzavřely závaznou dohodu či dohody). Žádná finanční instituce pak nemá výhodu z úspěšně zvolené obchodní strategie, protože "okamžitá informovanost ostatních konkurentů o vlivu konkrétního chování na velikost tržního podílu a objem vložených prostředků má za následek rychlé ´dotažení´daného soutěžitele ostatními". A tím je de facto soutěž mezi subjekty na trhu eliminována.
UHOS se ve své argumentaci opírá rovněž o rozhodovací praxi Evropského soudního dvora a Evropské komise (více viz vyjádření UHOS pro Peníze.CZ ve sloupku). A protože stavební spořitelny jsou velké firmy s kvalitním právním servisem, a mají tedy povědomí o podmínkách férové soutěže, došlo podle konstatování UHOS k úmyslnému porušení zákona.
A obrana ze strany spořitelen? Poukazují na rozdílnou výši poplatků u jednotlivých ústavů, různé druhy poplatků i různé výše jejich změny a také na to, že neexistuje žádná shoda v datech, kdy jednotlivé ústavy poplatky měnily. Informace obsažené ve zmíněné tabulce pak spořitelny nepovažují za obchodní tajemství ani za údaje, ze kterých by jiná SS mohla určit budoucí podnikatelské záměry. Zástupci Českomoravské SS ve svém vyjádření prohlásili, že by úřad musel prokázat skutečné narušení hospodářské soutěže na relevantním trhu, což podle nich neprokázal.
Pláčete dobře, ale na špatném hrobě
Nedá se říct, že by hlavní argument antimonopolního úřadu neměl logiku. Na druhou stranu se vkrádají pochybností, zda tento argument zcela jasně prokázal existenci kartelové dohody mezi stavebními spořitelnami nebo že důkazů na podporu obvinění spořitelen úřad předložil dostatek. To ale v žádném případě neznamená, že by snad stavební spořitelny byly chudinky, které si zaslouží soucit. Poplatková politika, kterou praktikují, je jednoznačně nemravná a jejich argumenty pro takové počínání jsou pak vesměs směšné (některé z nich doslova). Zároveň s razantním zvyšováním poplatků by asi klient nejspíše očekával razantní zvýšení komfortu při správě účtu, ovšem nic takového se nestalo.
Antimonopolnímu úřadu pak lze slovy Felixe Holzmanna vzkázat: "brečíte sice dobře, ale na špatném hrobě". To, že klient při změně stavební spořitelny musí počítat se ztrátou státní podpory, není primárně vina spořitelen, ale příslušné právní úpravy. A stavební spořitelny toho prostě využívají ve svůj prospěch. Ovšem jak se zdá, kdyby nic jiného, tato akce UHOS zřejmě velkým dílem přispěla k tomu, že se státní úředníci konečně rozhoupou a pokusí se zákon změnit. Před několika dny řekl v rozhovoru pro HN náměstek ministra financí Tomáš Prouza, že změny zákona v tomto smyslu, proběhne-li legislativní proces bez problémů, by mohly začít platit od roku 2006.
Stavební spořitelny mají možnost podat do 15 dnů od doručení proti Rozhodnutí rozklad, což s největší pravděpodobností všechny udělají. Mají možnost přiložit nové důkazy či argumenty, které správní orgán (v jehož čele bude předseda UHOS Josef Bednář) znova posoudí. Následuje lhůta 60 dní, po které by měl správní orgán vynést pravomocné rozhodnutí.
Pokuty a nařízení |
Stavební spořitelna |
Pokuta |
Nařízení |
Hypo (profil, názory, koupit) |
29 mil. Kč |
odstranit rozdílné zpoplatnění vedení účtu u nových a starších smluv* |
Wüstenrot (profil, názory, koupit) |
19 mil. Kč |
* |
VSS KB (profil, názory, koupit) |
72 mil. Kč |
zrušit poplatky za tzv. úrokové zvýhodnění* |
ČS (profil, názory, koupit) |
94 mil. Kč |
odstranit rozdílné zpoplatnění vedení účtu u nových a starších smluv* |
Raifeissen (profil, názory, koupit) |
42 mil. Kč |
zrušit poplatky za tzv. úrokové zvýhodnění*
|
ČM (profil, názory, koupit) |
228 mil. Kč |
zrušit poplatky za tzv. úrokové zvýhodnění*
|
* Všechny SS mají dále stanovit výši poplatků za vedení účtu na úroveň předcházející 1. dubnu 1999 a předložit UHOS podklady prokazující splnění nápravných opatření Zdroj dat: UHOS |
Myslíte si, že obvinění z kartelové dohody antimonopolní úřad prokázal dostatečně? Jak si myslíte, že celá záležitost dopadne? Ovlivní podle vás nějak situaci na trhu stavebního spoření?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
8. 9. 2004 18:38, VlK vladku at seznam.cz
Skoda, že se to nastalo mne... Sice nevím jakým způsobem se k Vám dostala, ale předpokldám, že omylem. Hned bych kontaktoval urad pro ochranu osobnich udaju, nejlepe jim ty dokumenty poslal, at Liska ma dalsi pokutu (aspon naivne doufam).
Sice jsem nastvany na Lisku z jineho duvodu, ale ze moje osobni udaje chodi po jinych klientech to by mne silne vadilo.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
9. 9. 2004 8:17, Petr Šafránek
Divil byste se, kolik lidí si pořídilo byt do osobního vlastnictví právě a jen díky stavebnímu spoření! Zejména v tzv. privatizaci obecního bytového fondu, kdy se byty prodávají stávajícím nájemcům hluboko pod tržní cenou, je stavební spoření (resp. úvěr z něho) mnohdy jedinou a zpravidla i nejlevnější (pro ty, co sumu nemají ve slamníku) cestou. Banky malé hypotéky (do 300.000) poskytují je výjimečně.
Další nespornou výhodou je to, že na menší úvěry (do 500.000) nemusíte dávat do zástavy nemovitost (v případě hypotéčního úvěru to musíte ze zákona udělat vždy). Mnoho lidí se díky tomu dostalo např. k družstevním bytům, které nelze dát do zástavy. Totéž oceníte, když Vám hypotéka nestačí s ohledem na obvyklou cenu zastavované nemovitosti - v tom případě si musíte pomoci úvěrem, který nebude zajištěn zástavním právem k nemovitosti.
Když se podíváte na to, jak v současné době vypadají podmínky pro úvěry, tak zjistíte, že ze stavebního spoření lze půjčit až 200.000 bez jakéhokoliv zajištění (tedy i bez ručitele) a za 4.8% p.a. - za takových podmínek nikde jinde úvěr nezískáte.
Další možností stavebního spoření je jeho souběh s anuitně splácenou hypotékou, kdy naspořenou částku cyklicky používáte k mimořádným splátkám po uplynutí doby fixace. Výrazně tím snížíte celkové náklady na úvěr. Může to být navíc i určitá pojistka proti rostoucím úrokům z HÚ - nabídne-li Vám banka příliš vysoký úrok po době fixace, můžete úvěr splatit celý pomocí levnějšího úvěru ze stavebního spoření - tam změna úroků v průběhu splácení nehrozí.
Ano - nový byt v Praze v developerském projektu asi ze stavebního spoření nepořídíte (resp. ano, ale bude to díky potřebnému dospořování finančně náročné), ovšem tvrdit, že je to nanejvýš na psí boudu, je nesmysl.
Toto vše by samozřejmě bylo teoreticky možné i bez státních dotací (to ostatně byla původní myšlenka stavebního spoření - ta pochází z roku 1921 od Georga Kroppa z Německa). Jde jen o to, zda by v systému bylo dost peněz, pokud by tam státní dotace nelákala spořitele...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (58 komentářů) příspěvků.