Akcie v roce 2002, aneb FED a investice

Akcie v  roce 2002, aneb FED a investice
V uplynulém roce FED snížil krátkodobé úrokové sazby o 475 bodů na jejich současnou aktuální úroveň 1,75%, hodnotu tak nízkou, že ji bylo možno naposledy spatřit začátkem 60. let.

Akciový trh přesto poklesl již druhý rok za sebou: v roce 2001 S&P 500 index poklesl o 13,4 procenta. Zdá se jakoby "monetární stimul“ nepomáhal. Není to přeci jen tím, že v druhé polovině 90. let investoři na vlnách přehnaného investičního optimismu vyhnali ceny akcií do takové výše, že ještě dodnes nestačily nalézt své dno?

Místo odpovědi na tuto otázku, která asi trápí hodně investorů a profesionálních money-managerů, možná zoufale zalomíme rukama nad tím, že se akciové trhy nechovají podle pouček, které nás učili ve škole a přidáme se buďto k příznivcům silné verze teorie efektivních trhů (investoři jsou tak schopní, že každá informace je okamžitě obsažena v ceně a ceny se pohybují náhodně) nebo naopak k příznivcům "spekulativních mánií", "tupého stáda" a "investorských horeček". Zkusme však nejprve zvážit některá fakta.

Fakt, že akcie v roce 2001 poklesly přes dramatické snížení úrokových sazeb, není ničím novým, ve skutečnosti je spíše pravidlem. V letech 1956-2000 FED celkem desetkrát změnil směr pohybu úrokových sazeb z růstu na pokles (měřeno jejich roční změnou). Pětkrát toto snížení přesahovalo hodnotu 100 bodů. Jak reagoval S&P 500 index? V tom samém roce, kdy došlo k poklesu sazeb, klesl v průměru zhruba o 8 procent, v roce následujícím index vzrostl v průměru o 21 procent. V pěti dalších letech, kdy FED při změně směru své monetární politiky snížil sazby o méně než 100 bodů, S&P 500 index v tom samém roce reagoval růstem v průměru o 28 procent a v každém z těchto roků vzrostl o 20% nebo více.

Co se děje s akciemi, když Fed změní směr monetární politiky a snižuje úrokové sazby

Období a velikost roční změny sazeb  S&P 500 v témž roce   S&P 500 v následujícím roce  
1958: -56 bodů   45,46%   7,1%  
1967: -90 bodů   20,09%   7,77%  
1989: -50 bodů   27,25%   -6,56%  
1996: -25 bodů   20,3%   31%  
1998: -75 bodů   26,7%   19,5%  
1960: -200 bodů   -2.2%   23,12%  
1970: -400 bodů   0%   10,8%  
1974: -195 bodů   -29,1%   31,4%  
1981: -600 bodů   -9,7%   14,76%  
1984: -125 bodů   1,4%   26,3%  
2001: -475 bodů   -13%  

?  

Jaké poučení z toho vyplývá? Princip, který asi před dvěma dekádami objevil David Ranson: když FED sníží své sazby výrazně, tak toto snížení je více rozptýlené v čase, je snazší jej předvídat a je pro spotřebitele a firmy ekonomicky významnější, což vede firmy a spotřebitele k tomu, aby část svých investic a nákupů odkládaly do budoucna, FED tak svým aktivismem zbytečně oddaluje ekonomické oživení.

Dnes tak často slýchané vysvětlení dopadu politiky Fedu na akcie pomocí matoucí metafory typu: "FED vstříkne likviditu do systému, peníze začnou proudit a ekonomika se rozhýbe.", je evidentně v rozporu s fakty. Je-li velikost poklesu úrokových sazeb mírou množství "likvidity, kterou FED potřebuje dostat do systému", tak by bylo mnohem lepší, kdyby FED raději „likviditu“ nechal plně na poptávce ze strany bank. Proč však akcie a ekonomická aktivita a hodnoty širokých akciových indexů vůbec klesají na prvním místě? Jedná se nutný důsledek vln přehnaného investičního optimismu a pesimismu, který FED musí krotit svým chladným profesionalismem, tím že ve vhodném okamžiku ekonomiku "ochladí" nebo naopak "zahřeje"? Dvanácti pro akcie (S&P 500 index) nejhorším rokům z období 1956-2001, kdy došlo k průměrnému ročnímu poklesu indexu zhruba o 11 procent, z výjimkou jediného předcházel v minulém roce růst úrokových sazeb, nebo v daném roce došlo k většímu poklesu sazeb (nejméně o sto bodů). Zdá se že nikoliv trhy, ale politika Fedu postavená na učebnicových teoriích je zodpovědná, za ztrátu hodnoty akciových portfolií.

Co se však stane, zůstane-li Fed skutečně pasivní, nehrozí, že jím nekrocené makroekonomické nerovnováhy nakonec způsobí recesi a stagnaci? Druhá polovina 90. let byla z hlediska aktivity FEDu dle variability úrokových sazeb, zdaleka nejpasivnějším obdobím FEDu od 50. let. Jaký byl výsledek: klesající inflace a zrychlující hospodářský růst, technologické inovace a rostoucí bohatství. Když Fed v letech 1999 a 2000 zvýšil svou aktivitu a přešel z pasivity na "fine tunning" (jemné dolaďování ekonomiky), výsledkem byl nárůst inflace, pokles akciových trhů a hospodářského růstu. Akcie v letech 2000 a 2001 poklesly kvůli politice FEDu, jelikož však FED v roce 2001 sazby snížil, tak by akcie v roce 2002 měly vzrůst. Silný dolar je zárukou mizivé inflace, což je další velmi pozitivní faktor: V deseti letech z období 1955-2001 byla roční míra inflace nižší než dvě procenta, S&P 500 index dosáhl průměrného ročního růstu zhruba patnáct procent, ve třinácti jiných letech, kdy roční míra inflace přesáhla pět procent, index vzrostl v průměru pouze zhruba o tři procenta. Makroekonomické faktory jsou tedy pro akcie pozitivní a investoři používající spíše "top down" analýzy by z tohoto hlediska neměli čekat na další vládní statistiky, které sice rostoucí akciové trhy následují a doprovázejí, ale nepředvídají. Možným negativním faktorem je hrozba nárůstu regulací internetu a nových technologií obecně, případně nové regulace v důsledku Enronu a zvýšená aktivita antimonopolních úředníků.

Zvedne se letos S&P 500 podobně jako po předcházejících poklesech úrokových sazeb? Bojíte se regulace internetu? Nebo by byla naopak prospěšná? Podělte se s námi o své názory!

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

-2
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 4 komentářů
Daňové přiznání online

A tohle už jste četli?

Výsledky nemovitostních fondů: Inflaci překonalo šest retailových

27. 2. 2024 | Jan Traxler

Výsledky nemovitostních fondů: Inflaci překonalo šest retailových

Většina retailových nemovitostních fondů loni vydělala kolem pěti až sedmi procent. Nejvyšší zhodnocení zaznamenal Mint I. rezidenční fond, ukazuje porovnání.

ECB si kopla do bitcoinu. Čas nakupovat? Týden v kryptu

24. 2. 2024 | Tomáš Krause

ECB si kopla do bitcoinu. Čas nakupovat? Týden v kryptu

Evropská centrální banka si zkusila kopnout do bitcoinu. Asi jako když se mladistvý intelektuál pokusí nakopnout merunu. Spočítáno: 51% útok na bitcoin se nemůže vyplatit. Nigérie a... celý článek

S DIPem můžete jít do rizika, říká investiční expert

21. 2. 2024 | Hynek Just | 2 komentáře

S DIPem můžete jít do rizika, říká investiční expert

Když za mnou přijde třicetiletý člověk, že si chce založit DIP, doporučím mu akciové fondy. Při takhle dlouhém horizontu se riziko vyplácí. Pokud si bude každý měsíc odkládat čtyři... celý článek

Češi řekli, proč neinvestují. Na prvním místě je strach

20. 2. 2024 | redakce Peníze.CZ | 1 komentář

Češi řekli, proč neinvestují. Na prvním místě je strach

Strach z podvodu a ze ztráty peněz jsou nejčastějšími důvody, proč Češi neinvestují. Až za nimi je nedostatek peněz. Ukázal to průzkum agentury Perfect Crowd na reprezentativním vzorku... celý článek

Bitcoin stojí už přes 50 tisíc. Souboj solany a BNB. Týden v kryptu

17. 2. 2024 | Tomáš Krause | 1 komentář

Bitcoin stojí už přes 50 tisíc. Souboj solany a BNB. Týden v kryptu

Cena bitcoinu letí pořád výš, zkrachovalá Genesis smí prodat aktiva za miliardy, solana a BNB se perou o pozici tržní čtyřky. Únosci počítačů vydělali loni miliardu dolarů v kryptu... celý článek

Partners Financial Services