Akcie v roce 2002, aneb FED a investice

Snižování sazeb je pro akcie většinou dobré,ale nemělo by být příliš rozložené v čase, nebo dokonce prokládané obdobím zvyšování sazeb, protože firmy a spotřebitelé pak oddalují ekonomickou aktivitu až do období, kdy bude levnější ji financovat. Fed pak paradoxně oddaluje ekonomické oživení. Ekonomika se sama "neochlazuje", ekonomiku zpomaluje Fed, protože věří, že hospodářský růst, nízká míra nezaměstnanosti a rostoucí akciové trhy jsou inflační. Kritizuji Fed, protože myšlenky na základě kterých jedná jsou nepravdivé, empiricky neexistují ani žádné tendence, které by některé z těchto myšlenek dodávaly alespoň nějakou kredibilitu. Ani logicky nedávají žádný smysl. Podle standardní teorie, když ekonomika dosáhne potenciálu, tak se růst zaměstnanosti, projeví v růstu cen. Proč by ale podnikatelé zaměstnávali další uchazeče o práci, když, aby jim neklesla zisková marže, tak by museli zvyšovat ceny?

Vážený pane Kryzánku, již podruhé si dovolím kritizovat váš článek, především Vaší zaujatost vůči FEDu. Uvádíte, že pokud FED snižuje sazby dochází ve většině případů k poklesu amerického akciové trhu, právě díku zásahu ze strany FEDu. Osobně si myslím, že pokles v daném roce má zcela jednodušší důvod. Dochází totiž k ochlazení ekonomiky a FED tudíž reaguje snižováním sazeb. Podle vámi opomíjených pouček akcivé trhy klesají právě v době kdy ekonomika je před fází nebo ve fázi poklesu. Na obranu FEDu použiji i vaši tabulku, kde je jasně vidět, že snižování sazeb vede k razantnímu růstu akcií v následujícím roce. Petr Doubravský

Myslím, že pro akciové trhy v horizontu několika let je spíše než nízké úrokové sazby důležitá jejich nízká variabilita. Rok 2003 bude velmi dobrý pokud Fed stáhne emergency rate cuts letos a v roce 2003 nebud dělat nic. Souhlasím, že úrokové sazby nejsou všechno, ale v USA se ZATÍM zdá se neděje nic tak podstatného, aby to pozitivně či negativně ovlivnilo jejich účinek. Japonsko se dostalo do problému zvyšováním daní, růstem úrokových sazeb (který Boj odůvodnila tím, že musí splasknou spekulační bublinu ) a depraciací yenu (Japonsko potřebuje silný jen ). Utrácení tedy poptávka je vždycky odvozena z produkce, např. Japonsko se celá leta snažila povzbudit ekonomickou aktivitu fiskálními stimuly na základě myšlenky, že utrácení nikoliv produkce je klíčem k cestě ze stagnace -to je nonsens. Poptávka nikdy není problém per se. Japonsko musí snížit bariéry k investování, produkci a spoření (teď nemám na mysli spoření prostřednictvím termínovaných vkladů a vládních dluhopisů, kterými je Japonsko proslulé) a dále musí provádět alepsoň trochu konzistentní politiku, nikoliv pořád samé reformy -hrozně to zvyšuje nejistotu. Medicínou, kterou Japonsko potřebuje na mikroúrovni jsou "80. léta v USA" -leveraged buyouts a takeovers.

Pochopitelne zakladni princip je, ze v podstate snizenim ceny penez neprimo zvysuji zisk podniku , nebot vetsina podniku jsou v podstate dluznici je platny. Pokud klesa cena penez lide vice utraceji ,coz zvysuje poptavku lze do urcite miry akceptovat. Dale pokud jsou nizke urokove sazby jevi se atraktivnejsi investovat do akcii. Az potud tedy vse svedci pro rust. Nicmene je treba si uvedomit ,ze raketovy narust cen akcii byl predevsim spojen s internetovym boomem. Navic vzhledem k rostouci nezamestnanosti v USA vlivem redukci ve firmach se zvysuje nejistota a castecne omezuje i utraceni. Navic nizke urokove sazba samy o sobe nestaci k ekonomickemu rustu. Viz Japonsko/prakticky nulove sazby, presto dlohodoba deprese ekonomiky. Presto muj tip je celkove mirny narust celeho indexu. Takove cenove skoky nahoru jako v minulosti dosahne podle mne pouze par akcii, ostatni stagnace nebo velmi mirny rust.