Takzvané marné exekuce, při kterých se během poslední tří let nepodařilo nic vymoct, budou zastaveny. Dalším dlužníkům pak pomohou změny u „starého“ oddlužení, kde například skončí podmínka splacení alespoň 30 procent dluhu.
Počítají s tím návrhy ministerstva spravedlnosti, které mají pomoct nejohroženějším lidem v současné krizi. Včera je schválila vláda, poslanci je projednají na mimořádné schůzi v příštím týdnu.
Zastavte zbytečné exekuce
Ministerstvo navrhlo povinné zastavování exekucí, u nichž nebylo v posledních třech letech možné vymoct aspoň takovou částku, která by pokryla náklady exekuce. Zastavovat je mají exekutoři. Rozhodnutí o zastavení mohou věřitelé odvrátit, pokud na výzvu exekutora složí zálohu na náklady exekuce.
Výjimku mají věřitelé, u nichž lze předpokládat, že by jim složení zálohy způsobilo obtíže. Jde například o exekuce na výživné, náhradu újmy způsobené pracovním úrazem, nemocí z povolání, ublížením na zdraví nebo trestným činem. V těchto případech postačí, když takový věřitel (takzvaný oprávněný) sdělí, že nesouhlasí se zastavením exekuce. K zastavení jinak bude stačit, že se oprávněný k výzvě nevyjádří.
V návrhu jsou také exekuce, jejichž zastavení věřitel zabránit nemůže. „Pokud v posledních devíti letech nedošlo k vymožení částky pokrývající alespoň náklady exekuce a nebyl-li v posledních třech letech zjištěn žádný majetek postižitelný v exekuci, který by alespoň pokryl náklady exekuce, zastaví exekutor všechny exekuce bez výjimky,“ říká Libor Dušek z advokátní kanceláře Dušek Budil.
Ministerstvo spravedlnosti věří, že zastavování marných exekucí pomůže nejohroženějším lidem, kteří se ze dne na den mohou ocitnout bez jakéhokoli příjmu. „Provádění exekuce je u nich zcela marné, obvykle mají mnoho exekucí. Namísto aby postupně splácely své dluhy, jsou drženy v bezvýsledných exekucích, v nichž se nedaří nic vymoci, a nemají tak smysl ani pro věřitele. Takové osoby se pak často pohybují v šedé zóně ekonomiky,“ říká Vladimír Řepka, mluvčí ministerstva.
„Z hlediska smyslu úpravy ve vztahu ke zmírnění ekonomické situace dlužníků je zastavení bezvýsledných exekucí zcela bez významu. Fakticky se týká dlužníků, kteří nemají dlouhodobě respekt ke svým právním povinnostem – hrazení závazků,“ reaguje Martin Štika, soudní exekutor z Hradce Králové.
„Považuji za spravedlivé, aby stát exekutorům a současně advokátům uhradil v takto zastavených exekucích alespoň minimální náklady exekuce a právního zastoupení. Exekuce se totiž budou zastavovat toliko vrchnostenským zásahem státu,“ říká Štika. Podle něj je už nyní řada exekutorských úřadů ve vážných ekonomických problémech.
„Věřitelé v podstatě přestávají podávat nové exekuční návrhy. Od exekutorů společnost očekává jistou dávku citlivosti k nastalé situaci a musím říct, že v zásadě celý exekutorský stav se k vymáhání staví velmi seriózně. Dočasně se neprovádí mobiliární exekuce, vyhovuje se odůvodněným návrhům na odklad,“ vysvětluje exekutor.
Pokud se stát k hrazení nákladů bezvýsledných exekucí nepostaví čelem, nelze podle Štiky vyloučit, že exekutoři budou uhrazení nákladů požadovat po dlužnících, jejichž exekuce stát rozhodl zastavit. „Protože to byla toliko jejich nečinnost při hrazení dluhu, která zavinila zahájení exekučního řízení. Neuhrazením nákladů budou proti povinným vznikat nové exekuční tituly. Současně je pravděpodobné, že věřitelé budou opětovně podávat exekuční návrhy,“ říká Štika.
„Když už se vláda zabývá zastavováním až dvou milionů nedobytných exekucí, což je správné a pomůže to systém vyčistit, musí také vyřešit, kdo to celé zaplatí, a to dotažené v návrhu není,“ říká Radek Hábl z Institutu prevence a řešení předlužení.
Namísto nesystémových dílčích úprav by měli zákonodárci podle Štiky přijmout zavedení „čisté“ teritoriality, se kterou by všechny exekuce dlužníka vymáhal pouze jeden, geograficky nejbližší exekutor. „Podstatným způsobem tím budou eliminovány dluhové pasti, a dlužník v době ekonomické recese bude mít možnost domluvit se s jedním exekutorem,“ zdůvodňuje volání po místní příslušnosti exekutor.
Souhlasí s ním i Hábl. „Zastavování těchto exekucí by bylo dobré rovnou spojit se zavedením principu teritoriality, aby všechny nové exekuce nebo i ty, ve kterých budou chtít věřitelé pokračovat, byly zahájeny již dle nových pravidel. Tím by se urychlil přechod na systém, kdy každý dlužník bude mít jen jednoho exekutora, což by ulevilo i zaměstnavatelům a soudům a zvýšilo šance na vymožení exekucí,“ říká expert na dluhovou problematiku, který spolupracuje i s Úřadem vlády ČR, kde působí při Agentuře pro sociální začleňování.
I podle některých dalších exekutorů může mít zastavování marných exekucí nezamýšlené následky: vznik nových exekucí a tím i růst původních dluhů. Podle informací webu Peníze.cz se i z těchto důvodů ministerské návrhy před projednáním ve sněmovně ještě budou měnit.
Zmírnění pro starší oddlužení
Další ministerský návrh pak řeší oddlužení zahájená před novelou insolvenčního zákona, tedy do loňského května.
Soud by nově neměl zrušit oddlužení ani v případě, že dlužník nebude dodržovat splátkový kalendář v důsledku koronavirové situace. V oddluženích zahájených po novele zákona může dlužník už teď požádat o přerušení oddlužení až na období jednoho roku.
Osvobození od dluhů ve „starých“ oddluženích bude i tehdy, když dlužník splatí méně než 30 procent dluhů (v důsledku současné krize). A při změně výše splátek ve „starých“ oddluženích se už nebude požadovat, aby dlužník splatil alespoň 50 procent věřitelům.
Stačilo tři dny počkat
„Oceňuji sice snahy ministerstva přijít s rychlými řešením, nicméně považuji za nešťastné, že byly návrhy vládou projednány dříve, než se k nim mohl kdokoli vyjádřit, zejména pak členové podvýboru pro exekuce a insolvence, který se konal na začátku dubna. Stačilo počkat tři dny,“ říká Hábl.
Na balíčku oceňuje například zrušení 30% hranice povinného splacení pohledávek u lidí, kteří jsou v tkazvaném starším oddlužení.
„Na druhou stranu zastavování exekucí není dotažené a celá řada opatření, která se dají okamžitě přijmout s okamžitým efektem ve vládním balíčku opatření naopak chybí. Ty se projednávaly právě na jednání podvýboru pro exekuce a insolvence a doufejme, že se do balíčku přidají,“ říká.
Na mysli má třeba zrušení exekučního postižení daňového bonusu na děti. „Tato změna je již dávno připravena a dá se okamžitě použít. Také by měla být co nejdříve přijata transpozice EU týkající se oddlužení živnostníků za tři roky místo stávajících pěti let. Chybí tam také snaha o snížení nebo zrušení DPH u exekucí a insolvencí nebo změna pořadí splácení dluhů v exekuci – primárně by měly jít splátky na jistinu a náklady a až posléze na úroky a sankce,“ dodává Hábl.
Vládou schválený návrh ostře zkritizovala Česká asociace věřitelů. Podle ní jde o drastický zásah do práv věřitelů.
„Věřitelé, jejichž pohledávky jsou uspokojovány v oddlužení, měli dosud jistotu alespoň určité míry splacení dluhu, o kterou by zcela přišli. Plošné zastavení exekučních řízení může pro mnohé věřitele znamenat naprosté znemožnění vymahatelnosti jejich nároku, neboť řada občanů, živnostníků i firem se nyní potýká s nedostatečným cash flow a další náklady spojené s vymáháním si nemohou dovolit,“ říká Pavel Staněk, prezident asociace.
„Opatření by přitom platilo právě pouze pro soukromé věřitele, nikoli pro stát, což je krajně nespravedlivé a bezprecedentní. Pokud chce stát plošně zastavovat exekuce či odpouštět dluhy, měl by tak učinit výhradně u svých vlastních pohledávek,“ dodává Staněk.
Jiří Hovorka
O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
1. 4. 2020 19:15, deprese
20 % české populace je dotčeno exekucí, takže se to takhle vyřeší, že se dluhy splácet nebudou, jen státu. :DD
V diskuzi je celkem (18 komentářů) příspěvků.