Ústavní soud udělal průvan v elektronické evidenci tržeb (EET). Ve svém nálezu systém seškrtal, zrušil povinnost hlásit do systému bezhotovostní platby a kritizoval chaotický způsob, jakým byl zaváděn.
Soudci také zarazili další dvě vlny EET. Do doby, než Ministerstvo financí upraví zákon a jasně v něm popíše, které profese musí vydávat účtenky a které nemusí.
Za zásah do zákona si soud vysloužil kritiku z mediální stáje Andreje Babiše. Lidové noviny obvinily konstituční strážce ze soudcovského aktivismu. V jejich komentáři se píše: „Pustili se [soudci] na tenký led, když posuzovali nejen to, jestli je EET v souladu s ústavou, ale také navýsost politickou otázku, zda je zvolená forma elektronické evidence tržeb rozumná a vhodná.“
Výsledný nález Ústavního soudu je ale „uhlazeným“ kompromisem. Verdikt mohl být mnohem radikálnější. Pět soudců z patnácti žádalo zrušení celého systému. Označili ho za nepřiměřený zásah státu do podnikání. (Pro přesnost: dva jiní soudci ovšem zase byli proti odkladu dalších vln EET.)
Stanovisko pětice soudců, které se odlišuje od výsledného nálezu, je připojeno k soudnímu nálezu. Srdce libertariána nad ním zaplesá.
„Disentující“ soudci začínají pasáží z britského seriálu Jistě, pane premiére, ve kterém profesor Rosenblum předkládá ministerskému předsedovi Hackerovi hypotetické situace a ptá se ho, kdy by stiskl pomyslné jaderné tlačítko. Modelové hrozby přitom stupňuje.
„Takže, kdy je jaderný knoflík tou poslední možností? Ruská armáda během manévrů překročí německou hranici. Rusové obsadí Německo, Belgii, Francii a chystají se k invazi do Británie. Rusové na Picadilly.“ Nerozhodný Hacker však možnost stisknout jaderný knoflík vždy odmítne, i v posledním případě.
Pět soudců však v analýze EET dochází k závěru: V tomto případě je útok na podnikatelskou svobodu tak silný, že nastala chvíle na „jadernou obranu“.
Danit, regulovat, dotovat
Tito soudci upozorňují, že stát si má živnostníků a drobných podnikatelů vážit.
Být živnostníkem není jednoduché. Chce to kus osobní odvahy a hodně trpělivosti, protože povinností spojených s podnikáním je obrovské množství […] Stát, který je výsledkem společenské smlouvy, by proto měl vždy dobře vážit zavedení každé nové povinnosti, která podnikatelům ztěžuje jejich činnost.
Svatá pravda. Co dodat? Snad jen to, že stát, zastoupený Sobotkovou-Babišovou koalicí, pokládal živnostníky v lepším případě za přežitek raných stádií kapitalismu, v horším za „parazity“ (Jan Mládek)“. Proč jim tedy nenaložit EET (Andrej Babiš)?
Soudci pokračují úvahou o hodnotovém žebříčku:
Máme za to, že ne vždy je daňová disciplína největší hodnotou. Někdy by zájem na ní měl ustoupit tomu, aby byla zachována silná vrstva aktivních, tvořivých, sebevědomých a odvážných lidí, kteří v podnikání riskují existenci. Ekonomika bude robustní a přežije těžké časy lépe tehdy, bude-li v ní soběstačná, na pomoci ze společného nezávislá podnikatelská vrstva a zůstane-li také v okrajových oblastech […] EET u drobných podnikatelů zasahuje přímo jádro jejich práva opatřovat si prostředky pro své životní potřeby prací. Svojí administrativní náročností a technickou obtížností samostatné podnikání pro mnohé méně disponované jedince v podstatě vylučuje […] EET by stát neměl posuzovat izolovaně, nýbrž v kontextu omezení stávajících. Měl by si položit otázku, zda se nejedná o poslední kapku, po které pomyslný pohár přeteče.“
Poslední kapka přetekla zejména v malých prodejnách a hospůdkách na venkově. Pro některé jejich majitele byla technika nákladná a složitá. Proto zavřeli krám. Stalo se to paradoxně v roce 2017, který Asociace malých a středních podniků a živnostníků vyhlásila Rokem venkova.
Vládní strany (ANO, ČSSD a KDU-ČSL) ale ve volebním roce jen tak hlasy ladem nenechaly. Slíbily pomoc a vyhlásily záměr venkovské prodejny obnovit nebo držet dotacemi. Že by příležitost pro nějaký řetězec spadající pod Agrofert? Kdo jiný má s dotačním byznysem větší zkušenosti a pro koho je nejsnazší přisát se na vládní penězovody?
Na takový přístup padne jako ulitá definice levicové hospodářské politiky formulovaná v osmdesátých letech minulého století americkým prezidentem Ronaldem Reaganem. „Pokud se to hýbe, musí se to zdanit. Jestli se to hýbe i potom, je potřeba to zregulovat. Když se to přestane hýbat, musí se to dotovat.“
Od Gottwalda ke Štěchovi
Soudci-disidenti ve svém prohlášení připomínají, jak českoslovenští komunisté likvidovali podnikatele.
Komunistický režim podnikání nejen nepovoloval, ale přímo je trestal. Kombinace trestných činů spekulace, nedovoleného podnikání a příživnictví nutila každého, aby byl zaměstnán. Nutila jej k tomu, aby byl závislý na téměř jediném zaměstnavateli, a to na státu. […] Společnost, v níž naprostá většina občanů je závislá na jednom či několika málo zaměstnavatelích, není svobodná společnost. Proto je právo podnikat jedním ze základních práv vytvářejících podmínky pro společnost svobodných občanů… Respekt ke svobodě (jakéhokoliv typu, nejen podnikání) musí být vždy na prvním místě. Proklamovaný cíl EET však tomuto respektu neodpovídá.
Že to je mimo mísu, protože vládě komunistů odzvonilo? Tak si vzpomeňte na myšlenku Milana Štěcha, který navrhl zvýšit živnostníkům daně tak, aby se konečně nechali zaměstnat. Předseda Senátu ji nezmínil v éře reálného socialismu, ale letos v červenci na sjezdu odborového svazu Kovo. K tomu připojil argument, že živnostníci jsou příkladem neefektivního využívání pracovní síly.
Každý je „sprostý podezřelý“
V odůvodnění postoje vůči EET si disentující soudci položili otázky, zda stát zvážil jiné méně otravné a zatěžující metody kontroly výběru daní a proč považuje všechny podnikatele za „sprosté podezřelé“.
Před zavedením EET měl proto stát poctivě a důkladně zkoumat, zda již byly vyčerpány všechny méně invazivní a obtěžující možnosti, které má ke kontrole správného a spravedlivého výběru daní. Nic takového se však v daném případě nestalo, byť EET představuje další administrativní i finanční zatížení podnikatelů. […] Stát zavedl EET, aniž by poctivě využil všechny možnosti a nástroje, kterými již disponoval. Jen příkladmo: pokud v souvislosti se zavedením EET musí být přijato 400 nových úředníků, nebylo daleko přiměřenější tento lidský potenciál věnovat k větší intenzitě stávajících adresných daňových kontrol?
Zmáčknout knoflík
„Disidenti“ z vrcholné soudní instance pokračují kritikou výsledného (kompromisního) usnesení soudu.
Ustrnout na pouhém konstatování, že EET povede ke zvýšení výběru daní (jedná se o opatření, které obstojí v ‚testu rozumnosti‘), a proto obstojí i z ústavněprávního hlediska, je velmi nebezpečné a zneužitelné… Optika jeho přezkumu by totiž měla být opačná: nikoliv setrvat na konstatování, že další regulace obstojí, protože možná přinese více peněz na daních. Mělo být zkoumáno, zda je regulace nezbytná. Jinak řečeno, v dané věci je ve hře nejen právo svobodně podnikat, nýbrž i práva základní (vlastnické, ochrana soukromí), takže Ústavní soud měl namísto testu rozumnosti důsledně aplikovat test proporcionality.
(V testu rozumnosti se zkoumá soulad právní úpravy s Ústavou nebo Listinou základních práv. V testu proporcionality se soud zabývá přiměřeností zákona, vyvážeností mezi základními právy a veřejnými zájmy.)
Nakonec soudci metaforicky shrnují svůj názor na to, jak s EET naložit: „‚Zmáčknout knoflík‘, a to i vůči prvním dvěma fázím EET.“
Následují podpisy soudců: Vojtěch Šimíček, Jaromír Jirsa, Tomáš Lichovník, Kateřina Šimáčková a David Uhlíř. Text nálezu ústavního soudu naleznete zde. Stanovisko zmíněné pětice začíná na straně 46. Stojí za to, přečíst ho celé.
EET není za vodou
Na závěr věta z článku 122 (strana 40) nálezu soudu, která obsahuje kompromisní stanovisko celé instituce a která leckomu může uniknout. Je však důležitá.
„Jakkoliv Ústavní soud podanému návrhu s výjimkou zrušení několika ustanovení nevyhověl, je z obsahu odůvodnění tohoto nálezu zřejmé, že nezakládá překážku pro případný budoucí přezkum jednotlivých nynějším návrhem nenapadených ustanovení zákona o evidenci tržeb.“
Z toho lze usuzovat, že EET nebyla před Ústavním soudem naposledy.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
18. 12. 2017 12:09, Jitka
Vůbec nevíte co mluvíte. Je to neúměrné zatěžování poplatníků. Třeba internetové obchody musely platit desítky tisíc za úpravy softwarů a to úplně zbytečně-a upozorňuji, že není jen Alza, u které se to lehce ztratí. A taky se hodně přiostřila atmosfera ve společnosti. Sankce finančního úřadu za nevelké prohřešky a omyly v souvislosti s kontrolním hlášením jsou nepřiměřeně velké. Kontroloři eet jsou šílení-viděla jsem 5.000 pokuty za to, že prodavačka ve chvatu neutrhla doklad, který vyjel z kasy a nepodala ho nakupující (tržba byla řádně zaevidována a odeslána na FU). To mi nepřijde normální. Vypadá to skoro, že se MF snaží o likvidaci lidí, co se sami uživí a od státu nic nepotřebují. Vítám proto rozhodnutí US jako hlas zdravého rozumu
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
18. 12. 2017 16:56, deprese
Za nevystavení účtenky hrozí i pokuta 500 000, takže 5000 není tak moc ne? :)))
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (21 komentářů) příspěvků.