Zdroj: Shutterstock
Když člověk skončí školu a začne vydělávat první peníze, ze kterých mu na konci měsíce něco zbyde, měl by začít myslet na to, co s nimi udělá. Ideálně něco takového, aby měl jednou měkký finanční polštář pod stará kolena. Ale zároveň taky aby měl odkud brát, až si za pár let bude potřebovat koupit auto, pořídit bydlení nebo třeba rozjet firmu.
Ukládáním peněz do polštáře toho ale nedocílí. Peníze jsou prostředek směny, nikoliv prostředek uchování hodnoty. Inflace by vaše úspory postupně znehodnotila. Proto je potřeba nechat peníze pracovat. Investovat je.
Na otázku, kdy začít s investicemi, se většinou odpovídá tak, že hned. Není to ale docela správně. Úplně nejdřív je potřeba vytvořit si rezervu pro každý případ. Odborníci se neshodnou na tom, jak vysoká by rezerva měla být. Někdo říká, že by měla odpovídat třem měsíčním platům, jiný doporučuje mít stranou výplaty za půl roku, nejopatrnější mluví o rezervě ve výši ročního výdělku. Rezerva by měla být tím větší, čím je menší pravděpodobnost, že výpadek příjmů dokážete rychle nahradit.
Při tvorbě rezervy si mimochodem vytváříte návyky, které se vám budou hodit i při investování a vůbec v životě. Peníze klidně můžete nechávat na běžném účtu, ale radši na rezervu založte účet spořicí. Ani ne tak kvůli úrokům, ty jsou nyní na spořicích účtech velmi nízké, podstatnější je psychologický efekt. Nebudete mít peníze tolik na očích.
Nejlepší spořicí účty nabízejí aktuálně zhodnocení 1,7 % ročně. Podívejte se, jak by na takovém účtu přibývaly peníze, kdybyste pravidelně ukládali a nikdy nevybírali:
Měsíční vklad 1000 Kč, úroková sazba 1,7 % | Po pěti letech | Po deseti letech | Po 20 letech | Po 50 letech | ||||
Vložené peníze | Výnos po zdanění | Vložené peníze | Výnos po zdanění | Vložené peníze | Výnos po zdanění | Vložené peníze | Výnos po zdanění | |
60 000 Kč | 2266 Kč | 120 000 Kč | 9255 Kč | 240 000 Kč | 49 998 Kč | 600 000 Kč | 249 081 Kč | |
Není to nijak závratné číslo. A navíc po celou dobu spoření jde proti vám inflace, která je nyní vyšší než úroky na spořicím účtu. Nakonec tak sice máte na pohled víc peněz, ale rohlíků za ně bude míň.
Když mají Češi volné peníze, nejčastěji je zhodnocují jinak než klasickým investováním. Populární je stavební spoření a takzvané penzijní spoření. Ve dvaceti nebo pětadvaceti není ani jedno z toho špatná volba. Tedy do té míry, do které vám k oběma produktům přispívá stát, případně u penzijního spoření zaměstnavatel.
Obojí má ale také jednu zásadní nevýhodu: peníze jsou špatně dostupné. Když se za rok rozhodnete, že je potřebujete, nesáhnete si na ně. Respektive – přicházíte právě o zmíněnou státní podporu. Ve stavebním spoření peníze zamykáte na šest roků, v penzijním spoření na velmi dlouho.
Příspěvky zaměstnavatelů sice nejsou výjimkou, víc než dvě třetiny „penzijně spořicích“ si ale o nich pořád může nechat zdát, proto s nimi v příkladu nebudeme počítat.
Pojďme si orientačně propočítat, kolik budou dělat výnosy při vyvážené investiční strategii a při strategii dynamické. V prvním případě bude průměrné zhodnocení 3 % a ve druhém s hodně velkým štěstím 7 % ročně. Investorovi je právě dvacet let.
Roční výnos | Na účtu v 60 letech | Vlastní úložka | Státní příspěvky | Zhodnocení |
3 % | 1 112 922 Kč | 480 000 Kč | 110 400 Kč | 522 522 Kč |
7 % | 2 946 614 Kč | 480 000 Kč | 110 400 Kč | 2 356 214 Kč |
Tyhle výpočty a výsledky mají ale několik háčků. Prvním z nich je přibližnost – penzijní společnost vás například nenechá investovat dynamicky až do stáří, rozumně je předepsané, že s blížící se penzí se investiční strategie musí mírnit, zbavovat rizika velkého propadu. Druhý háček je, že 40 let je u státem řízeného investičního produktu velmi dlouhá doba, během které se vymění desetkrát vláda – a i podmínky se logicky můžou změnit. A konečně největší háček je těch samotných čtyřicet roků, na které si k penězům zamknete dveře.
Zamknout peníze před sebou samým obecně nemusí být špatný nápad, ale když je u penzijního spoření budete chtít vybrat před šedesátkou, na bydlení, na podnikání, dětem na školy, budete opravdu muset zámek urazit. Což něco stojí: přijdete o státní příspěvky a výnosy z nich, případné příspěvky zaměstnavatele a výnosy vám zdaní 15 procentní daní z příjmů.
Peníze navíc nedostanete najednou ani v těch 60 letech. Všechny peníze jsou vaše jedině tehdy, když si jejich výplatu rozložíte alespoň do deseti let. Pokud byste je chtěli jednorázově, opět nastoupí daň z příjmů a ukousne 15 procent z výnosů a případných příspěvků zaměstnavatele (z milionového výnosu je pak rázem jen 850 tisíc).
Pokud je vám dvacet, a máte tedy do důchodu daleko, spolehněte se, že vám při googlování vyjede jednoduchá rada: investujte agresivně. Přijdou špatná léta a špatné chvíle, ale nakonec se vám stejně investice vyplatí. Vlastně jsme to o pár řádek výš napsali taky. Jenže naše zadání je jiné. Máme sice dlouhodobý investiční horizont, myslíme na stáří, ale zároveň chceme mít možnost peníze vybrat. Když se třeba rozhodneme pro vlastní podnikání. Nebo pro stěhování do většího. Nemáme zkrátka jen jeden cíl a jeden investiční horizont.
Pak je potřeba se rozhodovat podle toho, kolik peněz je k dispozici. Pokud máte dvě tisícovky, můžete jednu investovat agresivněji a jednu konzervativně. Jinými slovy: jednu na třicet roků a jednu na pět. O agresorech a konzervách, tedy o investičních strategiích, jsme v seriálu už psali:
Ostatně to je jedno ze základních pravidel – nedávejte všechna vejce do jediného košíku.
Pokud budete investovat tisícovku měsíčně a budete mít štěstí na tříprocentní roční zhodnocení, po deseti letech si za vložených 120 tisíc korun vyberete něco přes 140 tisíc po zdanění. Když k tomu v druhé linii budete investovat stejnou částku agresivněji, po deseti letech můžete mít při ročním sedmiprocentním výnosu ještě o dalších 34 tisíc víc. Jenže je tu vyšší pravděpodobnost, že zrovna po deseti letech nebude dobrý rok a vy si místo vybírání zisků radši budete chtít počkat rok nebo tři, než se – jak dnes s oblibou říkávají ekonomičtí novináři – trh zotaví.
Pokud se vám budou tři procenta ročně zdát málo, můžete samozřejmě zkoušet část peněz zainvestovat méně tradičně – při dodržování všech bezpečnostních zásad (opakování pravidel z prvního dílu: investujte jen do toho, čemu rozumíte).
Na vyšší výnos při srovnatelné míře rizika si můžete sáhnout tehdy, když se o něj nebudete dělit. Nové technologie dokázaly odbourat tradiční prostředníky a umožňují investovat přímo. „V rámci naší služby klienti investují napřímo do půjček lidem. Dokázali jsme službu technologicky nastavit tak, že se obejde bez drahého prostředníka. Výnos, který by byl za běžných okolností značně snížen o odměnu pro třetí stranu – typicky banku nebo jinou finanční instituci – jde hlavně investorům. Proto se naši investoři dostanou na průměrné 4–5procentní roční zhodnocení,“ vysvětluje Jiří Humhal, CEO online investiční a úvěrové platformy Zonky. Dodává, že pro ty, kteří se nechtějí o své vklady starat a investovat „manuálně“, Zonky nabízí alternativu v podobě Rentiéra – programu, který při nízkém riziku u investování nabízí solidní zhodnocení vložených peněz.
Penzijní spoření připisuje výnos jednou ročně, Zonky úročí vložené prostředky každý den, výnos se pak liší o složený výnos za průběžné úročení. Při výpočtu vycházíme z aktuální výkonnosti portfolia Zonky. Aktuální výnosy nejsou zárukou výnosů v budoucnu.
Alternativní investice tedy i bez státního příspěvku dokáže slušně vynášet. Výhodou proti penzijku je, že když zrovna nebudete mít peníze, můžete investování prostě přerušit (u penzijka to jde jen na omezenou dobu a je to spojené s trochou té byrokracie), a naopak vybírat průběžné splátky úvěrů. V případě nutnosti je dokonce možné za poplatek své participace v úvěrech prodat investorům na sekundárním trhu a vybrat si tak většinu vložených peněz.
Ať už máte, nebo nemáte to štěstí, že vám zbývají z prvních výplat peníze, se kterými můžete dál pracovat, nezapomínejte na to, že ne každá investice musí přinášet peníze. Respektive nemusí je přinášet hned a přímo. Váš největší kapitál je čas, který teď máte. Můžete investovat do vzdělání, můžete klidně i při práci zkoušet drobné podnikání a můžete hledat cestičky. A nakonec můžete tyto „investice“ skloubit i s investicemi opravdovými.
Tím, že se začnete vzdělávat o penězích, si otevřete nová a další pole pro investování. Bude víc věcí, kterým budete rozumět a nebudete muset spoléhat na rady, že nejlepší je podílový fond. Sami dokážete rozmyslet a spočítat, jestli se vám nevyplatí zkusit investici do nemovitosti, jestli si nekoupit akcie, které ponesou dividendy a pravděpodobně neklesnou na ceně. A to je k nezaplacení.
Zonky je finančně-technologická společnost, která už lidem poskytla úvěry v hodnotě přes 10 miliard korun. Na trhu se spotřebitelskými úvěry tak dnes Zonky plně konkuruje bankovním společnostem. Zároveň spravuje portfolio desetitisícům investorů.
Gabriel Pleska
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
