Paušální daň stoupne. Přehled pro rok 2025: kolik, kdo a jak platí
2. 12. 2024 | Petr Kučera
Jak se přihlásit k paušální dani? Kdo ji může využít a jak funguje? Jaké má výhody a nevýhody? Přinášíme aktuální odpovědi na nejčastější otázky.
Na daňovou slevu na manželku či manžela bez vlastních příjmů by nově měli mít nárok jenom lidé, kteří pečují o děti, starší příbuzné či postižené. Navrhuje to ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Zatím jde o nápad, který nemá konkrétnější podobu.
„Nechci slevu na nepracující manželku či manžela zrušit obecně. Měla by zůstat pro lidi na rodičovské, pro osoby, které pečují o seniora nebo zdravotně postiženého. Těch, kdo nemohou pracovat, protože pečují, by se tedy změna netýkala,“ cituje ministryni agentura ČTK.
O slevu by podle ní přišlo asi 76 tisíc lidí. „Pravděpodobně nepracují, protože si to mohou dovolit. Myslím si, že bychom je neměli dotovat těmi 25 tisíci korunami ročně na daňových slevách," říká Maláčová. To, že stát nechá lidem část jejich příjmu, pak na Twitteru označila za kapesné.
Podle statistik Finanční správy si v daňovém přiznání za rok 2017 uplatnilo slevu na manželku či manžela 85 tisíc lidí, data za loňský rok zatím nejsou k dispozici. Ještě za rok 2011 slevu využilo 115 tisíc lidí podávajících přiznání. V posledních letech jejich počet klesl i kvůli omezení, které přijala vláda vedená Petrem Nečasem: OSVČ s výdajovými paušály nemohly současně s nimi využít i tuhle slevu.
Nevím, proč by stát měl dávat kapesné 25 tisíc korun ročně někomu, kdo nepracuje, protože ho partner v pohodě uživí. Daňovou slevu na nepracující manželku rušit nechci, ale má sloužit jen těm, kteří nemohou pracovat, protože musí o někoho pečovat! @TomZdechovsky
— Jana Maláčová (@JMalacova) October 1, 2019
V současnosti lze zmíněnou daňovou slevu využít, když si jeden z manželů ve společné domácnosti vydělal za kalendářní rok méně než 68 tisíc korun. Mezi takový příjem se nezahrnuje třeba rodičovský příspěvek, takže slevu hodně uplatňují právě rodiny s nejmenšími dětmi. Do limitu příjmů se naopak počítají dávky z nemocenského pojištění (včetně peněžité pomoci v mateřství), podpora v nezaměstnanosti nebo třeba invalidní důchod.
Jestliže má tedy manžel roční příjem do 68 tisíc, může si druhý z páru odečíst ze svých daní 24 840 korun – tedy ještě jednou stejnou částku, kterou si odečítá sám za sebe (formou základní slevy na poplatníka).
Omezením slevy by stát podle Maláčové ušetřil dvě miliardy korun ročně. Ty by pak mohl využít i na takzvané zálohované výživné – tedy proplácení alimentů rodičům, jejichž bývalý partner neplní svou povinnost přispívat na dítě.
Zálohované výživné, které dlouhodobě prosazují sociální demokraté, chce Maláčová zavést od roku 2021. Roční náklady odhaduje kolem 880 milionů korun.
Na dávku od státu by měly nárok děti z domácností s příjmem pod úrovní průměrné mzdy, pokud nedostaly výživné aspoň za dva měsíce. Stát by jim posílal alimenty v soudem nařízené výši, maximálně ale do 15 až 25 průměrné mzdy podle jejich věku.
Kritici „proplácení alimentů státem“ namítají, že stát by se měl především soustředit na lepší vymahatelnost práva – tedy aby to neplatiči neměli tak snadné. Maláčová s tím souhlasí, ale zdůrazňuje, že to není v kompetenci jejího ministerstva, a že se za posledních šest let v této oblasti nic neudělalo.
„Záměrům na revizi daňových výjimek se nebráním. Nicméně takový návrh musí být promyšlený, a to včetně konkrétních parametrů,“ řekla webu Peníze.cz ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).
„Paní ministryni Maláčovou jsem již vyzvala, aby jako gestor rodinné a sociální politiky definovala, na koho přesně by se toto vyšší zdanění vztahovalo. Pokud navrhuje, aby se sleva nevztahovala na „bohaté lidi“, musí také dodat, kde je hranice onoho bohatství. V opačném případě nejde o návrh, ale jen rétorickou figuru, o které se při nejlepší vůli není možné seriózně bavit,“ zdůrazňuje Schillerová.
Daňové zákony má na starosti právě ministerstvo financí. Schillerová už dřív avizovala „revizi daňových výjimek“, zatím ale konkrétněji zmínila jedinou: zvýhodnění stravenek. Příspěvek na jídlo od zaměstnavatelů přitom nechce rušit, ale naopak ho plošně rozšířit prakticky na všechny zaměstnance.
Předem úplně proti nejsou ani Piráti. Poslanec Mikuláš Ferjenčík, člen rozpočtového výboru sněmovny, ale upozorňuje, že bude hodně záležet na konkrétních detailech.
Nejlepší zvýšení daní je takové, kterého si lidé ani nevšimnou. Ministryni financí se teď docela hodí, že její předchůdci nemysleli na systémové řešení do budoucna.
Daně už vyřídíte stejně snadno jako v internetovém bankovnictví. Na přiznání dostanete víc času, vrácení přeplatku se můžete dočkat i dřív než doteď. Slibuje to návrh, který dokončilo ministerstvo financí. Detailně jsme prozkoumali, co přináší.
Za pizzu v restauraci zaplatíte od příštího jara nižší DPH než při objednání domů. Změn, které definitivně schválili poslanci, je mnohem víc. Projděte si podrobnosti.
„Pokud by ministerstvo navrhovalo o ušetřenou částku zvýšit slevu na poplatníka, jsme ochotní se o tom návrhu bavit, byť už nyní vnímáme řadu rizik, které obsahuje. Například dopad na lidi, co se bez podpory státu starají o své rodiče, dopad na rodiče, co pečují o děti starší čtyř let, případně, kteří je doma vzdělávají a řadu dalších hraničních případů,“ reaguje Ferjenčík.
„Tento aspekt bychom rádi analyzovali a dost možná se ukáže, že to nestojí za nárůst byrokracie. Pokud půjde čistě o zvýšení zdanění práce bez jakékoli kompenzace u jiných daňových slev, budeme určitě proti,“ dodává pirátský poslanec.
Zmíněnou slevu dlouhodobě kritizují analytici z think-tanku IDEA při CERGE-EI. „Zrušme či snižme daňovou slevu na manželku bez příjmu. Je to nástroj, který odsouvá ženy z trhu práce,“ řekla ekonomka Klára Kalíšková v předloňské debatě týdeníku Ekonom. „Tuto slevu je možné transformovat do jiné dávky. V případě péče o malé dítě do rodičovského příspěvku. V případě péče o seniora třeba do příspěvku na péči,“ dodal Robert Jahoda z Masarykovy univerzity.
„Ta sleva je fakt nesmysl. Je nejvyšší čas ji zrušit a místo toho třeba snížit celkové zdanění práce,“ napsal v roce 2019 sociolog Daniel Prokop z Univerzity Karlovy. Sleva podle něj demotivuje k návratu do práce a je selektivní – jednak na ni dosáhnou jenom manželé, jednak záleží na příjmu vydělávajícího manžela.
„Je to útok na rodiny,“ řekla v roce 2019 Šárka Jelínková, dnes místopředsedkyně KDU-ČSL (tehdy první místopředsedkyně). „Trestat manželský pár za to, jak si svobodně rozdělí výdělečnou činnost a práci v rodině by bylo diskriminační a v rozporu se vzájemnou vyživovací povinností,“ řekla. Jako příklad tehdy uvedla manželské páry, kdy jeden z nich ještě studuje, je zdravotně postižený nebo nezaměstnaný, má nízký příjem z důvodu zkráceného úvazku, pracuje na statku svého manžela nebo zůstal po rodičovské déle doma s dětmi.
„Všechny tyto případy nelze stanovit vyčerpávajícím výčtem, a proto je zákon naprosto správně neomezuje. KDU-ČSL chce naopak posílit slevy na manželku například tím, že studující by ji mohli čerpat i jako daňový bonus. Navíc dlouhodobě prosazuje dobrovolné společné zdanění manželů,“ dodala Jelínková v roce 2019.
Paní ministryně, můj kamarad, ma doma uz 3 roky ženu, protoze jim zemrelo detatko. Nic od statu nechteji. Neberou socialni davky a manzelka se stara o dum, zahradu a dela charitu. Myslite si, že je dobre jim sebrat slevu na dani? Ja ne. To mě na @CSSD mrzí.
— Tomáš Zdechovský 🇨🇿🇪🇺 (@TomZdechovsky) October 1, 2019
Maláčová si hned na začátku obrátila proti sobě část veřejnosti, když daňovou slevu označila za kapesné. Na Twitteru jí lidé upozorňují, že nejde o žádnou dávku od státu, ale o to, že stát lidem „sebere“ méně z jejich výdělků. „A proč by měl stát dávat někomu kapesné na jízdné, když si to je schopný v pohodě zaplatit sám?“ připomínají i čtyři miliardy ročně, které stát dává na levnější cestování dětí a seniorů.
Důvody, proč jeden z manželů nemá vlastní příjmy nad 68 tisíc korun ročně, můžou být různé, namítají kritici návrhu. Nejde přece vždycky o to, že by člověk nechtěl pracovat. Prací může být i starost o domácnost, o děti (nad rámec rodičovské) nebo dobrovolnictví.
A někdy i díky tomu, že se jeden z manželů vzdá vyšších příjmů a stará se o rodinné zázemí, může ten druhý vydělávat podstatně víc, než kolik by zvládali při zaměstnání obou. To se nakonec vyplatí i státu, protože zaplatí víc na daních a odvodech.
Podívejte se: Já třeba opravdu hodně pracuju a také dost odvádím na daních. Ale bez nasazení mojí ženy ( v péči NEJEN o děti, ale také třeba chod domácnosti, staré rodiče, různou administrativu, spojenou třeba s mou tvorbou..) bych tolik pracovat (a taky odvádět na daních) nemohl
— Jan Hřebejk (@JanHrebejk) October 1, 2019
Přestože v praxi jde častěji o „slevu na manželku“, využít ji samozřejmě můžou obě strany za stejných podmínek – funguje i tedy jako „sleva na manžela“. Ostudu si udělala dlouholetá senátorka a současná poslankyně Alena Gajdůšková (ČSSD), která si myslela, že jde o jakousi formu diskriminace.
Proč má být sleva na manželku ( pokud nepečuje o malé děti nebo zdravotně postiženého člena rodiny)? A proč neni tedy sleva na manžela ? Zavedete to ? Určitě by to přivítali v rodinách, kde zaměstnané ženy léta táhnou rodinný rozpočet.
— Gajdůšková Alena (@GajduskovaAlena) October 1, 2019
Kolik stojí fotovoltaika?
Do 2 minut vám online srovnáme cenové nabídky fotovoltaik na míru od prověřených dodavatelů z vašeho okolí.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
3. 10. 2019 1:23, František
Ono by se našlo pár spoluobčanů, kteří kapesné dostávají už několikátou generaci a nehnou ani prstem. Tady šetřit by ovšem diskriminace byla.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
3. 10. 2019 15:17, Já
Zrušil bych všechny slevy, odpočty a nesmyslné bonusy. Stát má vybírat daně a ne je vyplácet formou daňových bonusů (to jsou pak sociální dávky) a když už něco zachovat, tak roční slevu na poplatníka změnit na měsíční, protože proč má někdo nárokovat celou roční slevu, když pracuje třeba jen 2 měsíce - platit by měli všichni spravedlivě at už mají děti nebo nemají.
V diskuzi je celkem (50 komentářů) příspěvků.