Limit pro paušální daň a registraci k DPH stoupne
22. 6. 2022 | Petr Kučera
Zavádění dalších sazeb paušální daně kritizují podnikatelské sdružení, daňaři i ekonomové. Místo zjednodušení podle nich přinese komplikace.
Samoživitelka chce zpátky slevu na dani. Ústavní soud její stížnost přijal
Žena považuje za nespravedlivé, že nemůže využít daňovou slevu na dítě, pokud jako živnostnice uplatňuje výdajový paušál. Ústavní soud uznal, že jde o věc, která přesahuje zájmy stěžovatelky, a věcí se začal zabývat. Žena doufá, že uspěje podobně jako pracující důchodci, kterým stát nakonec zrušenou slevu vracel.
Samoživitelky, které podnikají jako osoby samostatně výdělečně činné, mají naději, že se od státu dočkají peněz, které zaměstnanci dostávají běžně. U Ústavního soudu za ně „bojuje“ žena ze středočeských Dobřichovic.
Považuje za nespravedlivé, že podle platných předpisů nemůže využít daňovou slevu na dítě, když jako živnostnice uplatňuje takzvaný výdajový paušál. Zaměstnanci oproti tomu slevy na dítě uplatňovat mohou bez výjimek.
Žena proto žádá, aby Ústavní soud zrušil příslušné ustanovení zákona o daních jako protiústavní. Ten její stížnost přijal a bude se jí zabývat. Před třemi lety přitom stížnost ve stejné věci odmítl, aniž by ji posuzoval.
Kolik?
Daňová sleva na první dítě v roce 2017 činí 13 404 korun, za druhé si lze odečíst 19 404 korun a za třetí a každé další dítě 24 204 korun ročně.
„Doufám, že se konečně v této věci něco hne. Moji stížnost Ústavní soud zamítl během chvilky,“ říká Marcela Rytířová, která stížnost v roce 2014 předkládala. Bere to tak, že jsou to peníze její dcery, o které ji stát nespravedlivým ustanovením zákona připravuje. „Ženám se vyplatí být v zaměstnaneckém poměru,“ poukazuje Rytířová, která se jako živnostnice živí vedením účetnictví.
Šéf sekce daní a poplatků v Komoře daňových poradců Tomáš Hajdušek mluví o významném posunu v uvažování Ústavního soudu. Domnívá se, že nyní by proto stížnost mohla mít šanci na úspěch, i když před třemi lety s klientkou Marcelou Rytířovou se stejným případem neuspěli. „Tehdy nás Ústavní soud odmítl z důvodu, že jsme se předtím nesoudili. To by ovšem znamenalo chodit asi pět let po soudech, což klientka nechtěla,“ vysvětluje Hajdušek.
Soud tenkrát namítal, že nedoložili skutečnost, že stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky. Ta se přitom opírala i o údaj, že výdajové paušály využívá v České republice kolem tří set tisíc samostatně výdělečných osob.
Nyní již Ústavní soud tento argument uznal. „Přesah vlastních zájmů stěžovatelky je i podle Ústavního soudu v dané věci dán,“ konstatoval v usnesení předseda senátu Jan Filip. Stížnost postoupil plénu, které se protiústavností napadeného paragrafu bude zabývat.
Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz
Sdílejte článek, než ho smažem
