Island stojí před bankrotem

Jan Stuchlík | 8. 10. 2008 | 4 komentáře

Islandské banky nadělaly při expanzi do zahraničí dluhy ve výši devíti islandských HDP. Teď kvůli finanční krizi přestaly mít přístup k penězům na financování těchto úvěrů. Do propasti tak mohou stáhnout celou islandskou ekonomiku.

Kvůli nynější finanční krizi už nestojí před bankrotem jen banky . Na jeho pokraj se dostal první stát – Island. V emotivním projevu k národu to v pondělí večer prohlásil islandský premiér Geir Haarde. Jeho vláda ovšem za tuto situaci nejspíš vinu nenese. Do finančního bahna zatáhly malý ostrovní stát jeho banky . Ty se v posledních letech vydaly na obří nákupy. Skupovaly podíly v evropských bankách a firmách. Jenže nakupovaly na dluh. Závazky tří největších islandských bank – Kaupthing, Landsbanki a Glitnir – dosahují výše devíti ročních hrubých domácích produktů země, uvedl německý deník Handelsblatt. Na celkovém islandském zahraničním dluhu se tyto banky podílí 90 procenty.

Proto Haardemu nezbylo než přiznat barvu: „Existuje velmi reálné nebezpečí, že islandská ekonomika se v nejhorším případě potopí spolu s bankami, což povede ke státnímu bankrotu.“ Aby se tak nestalo, přišla islandská vláda s balíkem razantních opatření. Po třetí největší bance Glitnir v úterý znárodnila i dvojku na trhu Landsbanki. Bankovní dozor okamžitě propustil management banky a dosadil do jejího čela své lidi. Hovoří se o tom, že nakonec se Landsbanki a Glitnir spojí do jedné instituce , nebo skončí v konkursu.

Vláda se zároveň zaručila za veškeré soukromé vklady v bankách. Premiér ohlásil zřízení zvláštního fondu, který by v případě nouze převzal od bank všechny hypotéky , které si Islanďané vzali.

Ekonomové si přesto kladou otázku, zda bude malý stát schopen krizi svých bank ustát. „Islandský příliš velký bankovní sektor znamená, že země je na tom patrně nejhůře ze všech rozvinutých zemí, aby se mohla poprat s úvěrovou krizí,“ řekl pro agenturu Bloomberg ekonom Henrik Gullberg z Deutsche Bank. Naráží na skutečnost, že právě zmrazení dostupnosti úvěrů na mezibankovním a peněžním trhu kvůli americké hypoteční krizi odstřihlo islandské banky od potřebných peněz. Bez nich se však v situaci, kdy financují svá aktiva převážně z úvěrů a nikoli bankovních vkladů, neobejdou.

Na problémy islandské ekonomiky už od začátku roku reaguje kurz islandské koruny . Ten se vůči dolaru od ledna zřítil o 70 procent. Jen během tohoto pondělí se propadl o čtvrtinu. To výrazně prodražilo dovážené zboží a rozproudilo inflaci . Vláda proto v úterý svázala kurz koruny napevno s košem několika měn. Aby kurz udržela ve stanoveném kurzu, vyjednává s Ruskem o půjčce 4 miliard eur, které použije na měnové intervence. Premiér Haarde na tiskové konferenci prohlásil, že na Rusko se jeho kabinet obrátil, když žádosti o pomoc nevyslyšely jiné evropské země. Konkrétní státy však nejmenoval. Šéf vlády zároveň dodal, že půjčené peníze, rozhodně nepůjdou jako pomoc do komerčních bank .

Podle listu Wall Street Journal může mít kolaps islandského bankovního sektoru následky napříč Evropou. Zejména proto, že islandské banky a firmy v poslední době silně investovaly na celém kontinentu. Mají například podíly v německé Commerzbank, norské Storebrand a finské bance Sampo. Investiční skupina Baugur zase mohutně investovala do britských obchodních řetězců. V neposlední řadě by krach islandských bank dál zvýšil nedůvěru, která mezi bankami ve světě panuje a brání tak v poskytování mezibankovních úvěrů a stabilizaci situace na finančních trzích.