UNIe nám v pojištění naordinovala UNIsex. Co si o tom myslíte?

Evropský soudní dvůr vydal v březnu jednoznačný verdikt: Zohledňovat pohlaví při výpočtu pojistného je diskriminace. A to se zarazí. Na nápravu máte čas do 21. prosince 2012. Pojišťovnám zbývá ještě rok. Odborníci tvrdí, že rozhodnutí staví na hlavu jeden ze základních principů pojištění – individuální ocenění rizika. Dosud měly pojišťovny v  antidiskriminačním zákoně zakotvenou výjimku. O tu je ale připravila belgická skupina spotřebitelů Test-Achats, která si na rozdílné sazby pojistného u Evropského soudu stěžovala. A uspěla.

Spravedlivý výsledek: prodělají všichni

Ženy dosud platily podstatně méně za pojištění pro případ smrti a u některých pojišťoven také za úrazové a havarijní pojištění. A dostávaly také nižší důchod z pojistky. Logika věci je prostá. Podle statistik žijí ženy průměrně o šest let déle. Riziko úmrtí je u nich tedy v každém věku nižší než u mužů. A vzhledem k tomu, že pobývají na světě delší čas, dávkuje se jim pozvolněji také jejich doživotní renta. To se teď má změnit. Zajímá vás, jak?

Minulý týden jsme psali o protikrizovém návrhu NERVu. Stát by prý mohl snižovat dopady recese například nařízením o zkrácení pracovního týdne (a adekvátním zkrácení platu). Na jednu stranu to zní jako nesmyslný diktát... na stranu druhou – komu dneska chybí pracovní soboty, respektive – kdo si je ještě umí představit? Ptali jsme se vás, co si o tom myslíte.

• Choď míň do práce, zkrať si plat, posílíš stát!

Knížku bychom chtěli poslat Martinovi S., který do debaty přispěl pouhé tři minuty před vypršením limitu stručným, ale dost vtipným příspěvkem: „Pokud díky kratší pracovní době a nižšímu platu budu také méně jíst a pít a nájem a jiné poplatky budou taky nižší, pak mi tato strategie nevadí :-).“

Dobře to pověděl

-

+

Hodnocení: 0

Nepošleme ji ale, nenechal e-mail.

Dopady nových unisexových pravidel nedávno zkusila předběžně spočítat evropská výzkumná instituce Oxera. Výsledky nepotěší asi nikoho. Muži mohou počítat se snížením důchodu o pět procent. Ženy si zase připlatí za rizikové životní pojištění – cena vzroste zhruba o třetinu. Mladým ženám se podle analýzy také prodraží povinné ručení. Alespoň v těch zemích, kde začínající řidiči-muži platí vyšší pojistné – jednoduše proto, že častěji bourají. Ale rovnoprávnost zkrátka bude, i kdyby čert na koze jezdil. Statistici si můžou ťukat na čelo, jak chtějí.

Většina podobných genderových „antidiskriminačních opatření“ vychází ze snahy o korektní přístup k ženám. Tentokrát šlo asi spíš o práva mužů. Tak nebo onak, nakonec prodělají zástupci obou pohlaví.

Smrtelná rovnoprávnost

Snaha vymýtit diskriminaci je chvályhodná. Jen škoda, že se občas utrhne ze řetězu a vygraduje do absurdna. Můžeme být „rovnoprávní“, ale nikdy (bohudík) nemůžeme být stejní. Na světě pro ženy a muže stejná pravidla nikdy platit nebudou. S přírodou totiž – světe, Brusele a Lucemburku, div se – nehnou ani evropské směrnice. Bohužel však nelze vyloučit, že se o to budou různí antidiskriminační a superkorektní radikálové nadále pokoušet. Ve jménu rovnoprávnosti samozřejmě. A tak třeba jednou dospějeme k tomu, že by se ženám mělo zakázat rození dětí. Jsou k tomu sice biologicky předurčené (stejně jako k delšímu životu), ale jak k tomu chudáci muži přijdou? Mělo by se to řádně promyslet, projednat a zarazit. A zbude nám tu taková krásná rovnoprávná (i když trochu osiřelá) planeta.