Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Motivátor Ivo Toman: Nejdůležitější je talent! Kdo ho nemá, má smůlu

| rubrika: Rozhovor | 11. 10. 2014 | 30 komentářů
„Jsou lidé, kteří nemají talent na nic. Ti mají smůlu. Stejně jako se někdo narodí postižený, tak se někdo narodí bez talentu,“ říká v exkluzivním rozhovoru školitel osobního rozvoje a motivace Ivo Toman.
Motivátor Ivo Toman: Nejdůležitější je talent! Kdo ho nemá, má smůlu

Za své knihy, přednášky, školení a výukové programy cizích jazyků inkasuje každý rok miliony korun. Jeho cesta na vrchol ale byla hodně kostrbatá. Nejen proto, že musí od mala překonávat zdravotní handicap v podobě Touretteova syndromu, ale i kvůli velkým dluhům, které nasekal během privatizace. „Mám vystudovanou lesnickou a dřevařskou vysokou školu a práce v tomhle oboru mě vážně bavila. Rozjel jsem podnikání, vzal si velké úvěry, ale firma šla ke dnu. Neměl jsem zkrátka pro tuhle práci talent,“ vysvětluje mi Ivo Toman chvilku poté, co si v restauraci Kandelábr poblíž svých kanceláří objednává turka s medem. Vysoké dluhy se mu nakonec podařilo splatit, ale trvalo to devět let.

Scházíme se necelý týden před jeho vystoupením v pražské Lucerně, kde by jeho přednášce O štěstí mělo přihlížet přes tisíc návštěvníků. „Cenu lístků jsem dal docela vysoko (vstupenka vyjde na 2 990 korun – pozn. redakce), takže nevím, jestli bude úplně vyprodáno. Lidí tam ale bude určitě dost,“ směje se. Je vidět, že se na akci opravdu těší. Během rozhovoru mi pak popisuje, kdy a proč se pro vystupování před posluchači rozhodnul a jak se mu podařilo překonat počáteční nesnáze.  

Ivo Toman

Ivo Toman


Narodil se v roce 1966 ve Frýdku-Místku. Vystudoval Vysokou školu lesnictví a dřevařství ve slovenském Zvolenu. Po revoluci začal podnikat, v roce 1993 zprivatizoval stolařský podnik, ze kterého mu však vznikly mnohamilionové dluhy. Začal působit jako prodejce zboží v rámci multilevel marketingu. Později si založil i vlastní firmu. Obří úspěch však zaznamenal až s metodou výuky cizích jazyků, kterou vymyslel spolu se svojí manželkou. Od devadesátých let se rovněž zajímá o oblast motivační psychologie. Časem začal přednášet a školit. Od roku 1995 vydal deset knih. Svými aktivitami pomáhá zdravotně postiženým, kterým se snaží prezentovat i svůj vlastní příběh. Narodil se totiž s Touretteovým syndromem, který se projevuje pohybovými a zvukovými tiky. Baví ho plavání, zejména v moři, cestování za teplem a čtení odborných i detektivních knih.

Dnes patříte mezi velmi úspěšné podnikatele. Vždycky to tak ale nebylo. Jak vzpomínáte na své nepovedené podnikatelské začátky?

Hned po revoluci jsem v práci podal výpověď s tím, že začnu podnikat. Moc mě to lákalo. Nejdřív jsem si ale musel vytrpět nesmyslnou výpovědní lhůtu. Tu bych z fleku zrušil, přijde mi zbytečná. Jsem vystudovaný dřevař, takže jsem chtěl zůstat v oboru. Ze začátku jsem měl dílnu u táty v garáži, během privatizace jsem pak za dost peněz koupil nábytkářskou firmu a rozjel vše ve velkém. Bohužel, až později jsem zjistil, že jsem ve skutečnosti velmi špatný dřevař. To už jsem měl velké dluhy. Obrovská chyba byla taky v tom, že jsem začal podnikat jako fyzická osoba. Zatímco v „eseróčku“ přijdete jenom o základní kapitál, já musel splácet kolem pěti milionů korun.

Jak je možné, že jste si to nepohlídal?

Podcenil jsem to. Asi jsem měl mít lepší účetní firmu, která by mi s tím pomohla. Nechci se ale na nic vymlouvat, byla to samozřejmě především moje chyba. Od té doby vím, že dobří účetní a právníci jsou pro podnikání hrozně důležití. Avšak zásadní věc, kterou jsem si při tom nezdaru uvědomil, byla, že člověk se má profesně věnovat něčemu, na co má talent. A dřevařství to v mém případě rozhodně nebylo.

Co potom následovalo? Jak se zkouší zachránit člověk, který dluží tolik peněz?

Zkoušel jsem všechno možné, ale nic nepřinášelo tolik peněz, kolik jsem potřeboval. Pak jsem se náhodou dostal k přímému prodeji finančních produktů a potravinových doplňků v multilevel marketingu. Ten jsem předtím dlouho odmítal, ale nakonec to pro mě byla poslední možnost. Na začátku mi to nešlo, ale rychle se to otočilo a začalo se mi překvapivě dařit. Naučil jsem se totiž, jak jednat s lidmi, aby o vaše služby a produkty měli zájem. V obchodu jde vždy o určitou manipulaci se zákazníkem. Najednou jsem se stal nejlepším prodejcem firmy. V roce 1998 jsem si založil vlastní firmu, taky jsem začal školit další prodejce. Současně jsem se věnoval tématům, jako jsou osobní rozvoj jednotlivce a aplikovaná psychologie.

Jak dlouho vám trvalo, než jste se dluhů definitivně zbavil?

Poslední dluhy jsem odmazal na přelomu let 2004 a 2005, kdy se začala přes inzeráty ve velkém prodávat naše Revoluční angličtina. Díky naší nové metodě výuky jazyků, kterou jsme s manželkou vymysleli v roce 2003, přišly velké zisky. Jen za rok 2005 jsme z toho měli kolem dvaceti sedmi milionů korun. To je na firmu o dvou lidech dobré, ne? Multilevelovou firmu jsem hned zrušil, řekl jsem lidem, ať si nechají produkty, které mají, že už je nepotřebuju. Dál jsem se chtěl věnovat jen vzdělávání. Po angličtině přišla němčina a později i různé verze pro zahraniční trhy. Od roku 2007 jsem se začal ve velkém věnovat školení. Od té doby jsem taky každý rok napsal jednu knížku.

Z dřevařství jste tedy přešel do úplně jiné oblasti. Podobné je to ale u většiny studentů, kteří nakonec dělají něco jiného, než vystudovali. Je to chyba systému, nebo přirozený vývoj?

Myslím si, že v systému chyba není. Jde prostě o změnu hodnot člověka. Když si včas uvědomí, že by se měl v životě věnovat něčemu jinému, tak je to jen dobře. V jedné studii jsem četl, že u svého oboru zůstává do třiceti let jen osmadvacet procent studentů. O tom, čím v životě budeme, se totiž často rozhodujeme už v nějakých čtrnácti patnácti letech na střední škole. Mladí lidé si v té době ale ještě neuvědomují, že je velký rozdíl v tom, jestli vás něco jen baví, nebo zda v tom opravdu vynikáte. Dřevo, les, nábytek – tyhle věci mě taky ohromně bavily a jak jsem dopadnul. Měli bychom se vždy zamyslet nad tím, pro co máme talent a tomu se profesně věnovat.

Jakým způsobem by měl člověk svůj talent hledat?

Věnoval jsem se tomu v jedné kapitole své knihy O úspěchu. Člověk by měl začít zjišťovat, na co se ho lidi okolo ptají. Ne, když se chtějí vymluvit jako do vrby, ale opravdu, pokud je něco zajímá nebo chtějí s něčím pomoct. Dělejte si o tom poznámky a po nějaké době to sesumírujte a zamyslete se nad tím, jestli jste svůj skutečný talent až do teď náhodou nepřehlíželi.

A co když člověk na nic nepřijde, protože opravdu ničím nevyniká?

Ano, jsou lidé, kteří nemají talent na nic. Ti mají zkrátka smůlu. Stejně jako se někdo narodí postižený, tak se někdo narodí bez talentu. Od přírody si nejsme rovni. Kdo si myslí, že jo, tak jen věří levicovým pohádkám. Že je někdo slabší a v ničem nevyniká, ale ještě nemusí znamenat, že nebude v životě šťastný. Někdy je to dokonce naopak. Talentovaní lidé si kladou vysoké cíle a nakonec jsou zklamaní, protože některých nedosáhli. Ostatní je přitom považují za velmi úspěšné jedince. O to jim ale nejde. Pokud chce být někdo za každou cenu nejbohatší Čech a je jen třetí nebo čtvrtý, tak nebude spokojený, i když má na kontech miliardy korun. 

Je podle vás v cestě za úspěchem důležitější talent, nebo píle?

Tím se zabývá spousta knih. Podle mě je talent padesát procent úspěchu a píle čtyřicet.

A těch zbývajících deset?

To jsou ostatní vlivy: kde žijete, jaké máte pohlaví, jestli jste jedináček, nebo nejmladší dítě z devíti sourozenců. Nejdůležitější je ale opravdu ten talent, respektive genetika – zkrátka to, s čím už přijdete na svět. Existují studie, které dokazují, že pokud oddělíte jednovaječná dvojčata a budete je vychovávat úplně v jiných podmínkách, tak budou mít nakonec velké množství stejných vlastností.

Měli bychom spíš pracovat na tom, abychom ještě víc zdokonalili naše silné stránky, nebo je naopak lepší snažit se odstraňovat slabiny?

Člověk by se měl na slabé stránky vykašlat, pokud ho tedy nějak zásadně neničí. Jestliže je to tak slabá stránka, že vás to výrazně handicapuje, tak je samozřejmě nutné s tím něco udělat. Třeba pokud se chcete věnovat mezinárodnímu obchodu a neumíte anglicky. V ostatních případech je ale lepší zaměřit se na váš talent a ten zdokonalovat.

Jaká je podle vás definice úspěchu?

V oxfordském výkladovém slovníku je úspěch definován jako dosažení předem naplánovaného cíle. S tím já ale nesouhlasím. Úspěch totiž může být i neplánovaný. Například jedna z mých nejúspěšnějších knížek Debordelizace hlavy vznikla z odpadového materiálu, který se mi nehodil do předchozích knih. Moje definice úspěchu je proto jiná – zařídit si život podle svých představ.

Anketa

Věříte na pozitivní účinky motivačních knih a přednášek?

V čem konkrétně vidíte příčinu vašeho úspěchu?

V ohromné vnitřní motivaci. Už ve školce jsem chtěl být vždycky první. Od malička bojuji s Touretteovým syndromem, takže to nebylo úplně nejsnadnější. Ezoterici by vám možná řekli, že jsem úspěšný právě díky tomuto syndromu. Já bych ale řekl, že spíš jemu navzdory.

O vás je známé, že ezoteriku nemáte příliš v lásce. Proč?

Ezoterika je podvod na chudáky. Někdo tomu možná upřímně věří, ale pro mě je to naprosto slepá ulička.

Proč je ale dnes tak oblíbená?

Je to novodobé náboženství. Dav chce slyšet líbivé příběhy a myšlenky.

Na druhou stranu i lidé, kteří chodí na vaše přednášky, chtějí slyšet líbivé příběhy o úspěchu a štěstí…

Každý chce být šťastný. Ezoteriky se od sebe ale snažím odpuzovat. Úspěchu a štěstí by člověk měl dosáhnout na základě osobního rozvoje, prací s vnitřní motivací.

Pokračování: Největší brzda je bordel v hlavě

Úvod do neezoterického štěstí

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+19
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

17. 10. 2014 9:16, ST

Díky za hezký článek. Pana Tomana obdivuji za to co dokázal. Klobouk dolů. Myslím, že je to velice inspirující osobnost od které se máme hodně co učit. Netvrdím, že má vždy a ve všem pravdu, ale jeho slova stojí minimálně za úvahu.

Reagovat

 

+11
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

11. 10. 2014 14:27, champion

Pan Toman má částečně pravdu, jen si to trochu zjednodušil.


Vy nepotřebujete talent např. ke hře na klavír nebo charisma. Psychologická teorie Mayerové-Bricksové říká že každý typ osobnosti má na něco talent a většina dovedností se dá zpeněžit, ať už jste ostřelovač nebo analytik.

K úspěchu potřebujete IQ nad 100, nadprůměrně silnou vůli a tak zvaně zlé rodiče, kteří po vás vyžadovali disciplínu. Je spousta talentovaných lidí, kteří měli hodné rodiče, byli chváleni jen za to, že jsou. Vyrostli z nich roztomilí lidé ovšem naprosto neprůbojní a zdechlí. www.dobrotaprozdravi.cz/o-nas/

Reagovat

 

-4
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (30 komentářů)

1. 1. 2015 | 19:45 | Vovo

Ivo Toman je mrzák nejen fyzický, ale především mentální s obrovskými mindráky, je velmi smutné, že ho část lidí poslouchá. více

17. 10. 2014 | 9:16 | ST

Díky za hezký článek. Pana Tomana obdivuji za to co dokázal. Klobouk dolů. Myslím, že je to velice inspirující osobnost od které se máme hodně co učit. Netvrdím, že má vždy a ve všem pravdu, ale jeho slova stojí minimálně...více

16. 10. 2014 | 23:18 | Roger

Určitě existují lidé, kteří nemají talent na nic (talent je dost relativní záležitost, záleží na porovnání s ostatními). Jojo, manipulace - asi kdyby to na většinu lidského stáda nefungovalo, tak by se žádné marketingy a...více

16. 10. 2014 | 16:49 | DenisZ

Jo talent je dar, ale je nutné jej rozvijet, jinak se ani neprojeví. Každý má talent na něco !! Hlavně manuální. Jen hlavně překonat lenost, být sebekritický, nespoléhat na maminku, atd. Jinak nepomůže ani žádný osobní rozvoj....více

14. 10. 2014 | 23:20 | Roger

Huntere, s totálním a namyšleným demagogem se bavit nebudu. Jednak jsem tu už psal, jak to bylo. A pak běž si své komplexy léčit jinam a s někým jiným. Jo? Nechceš mi ještě tak napsat, co jsem měl na snídani, zda jsem byl...více

Čtenáři také navštívili

18. 10. 2014 |  | 10 komentářů

Ivo Toman: Největší brzda je bordel v hlavě

Kudy vede cesta ke štěstí a k úspěchu? „Bez vnitřní motivace to nejde. Potřebujeme motor, který nás neustále žene vpřed. Důležité je ale najít i rovnováhu, ta je ke štěstí taky třeba,“ říká v pokračování...

4. 10. 2014 |  | 45 komentářů

Exekutor Vrána: Já, anebo radši Ukrajinec, co láme prsty?

Druhý díl rozhovoru s nejobávanějším českým exekutorem. Proč Tomáš Vrána zarytě odmítá zveřejnit výdělky svého úřadu? O kolik zakázek by přišel, kdyby byla zavedena místní příslušnost exekutorů, která...

27. 9. 2014 |  | 53 komentářů

Nejobávanější český exekutor: Zákon využíváme beze zbytku

Terč kritiky médií, neziskových organizací, ale také části kolegů, objekt nenávistných ataků veřejnosti. A dlužníkova noční můra. To je přerovský soudní exekutor Tomáš Vrána. Médiím se vyhýbá. Tentokrát...

20. 9. 2014 |  | 1 komentář

Designérka Eliška Kuchtová: Češi a móda? Bohužel vítězí uniformnost

„Chtěla bych dělat boty, ve kterých člověk může chodit každý den po městě, a přitom ho nebudou bolet nohy. Musí být pěkné i pohodlné. To se tak často nevidí,“ říká Eliška Kuchtová, jedna z nejnadějnějších...

13. 9. 2014 |  | 6 komentářů

Karolina Šrámková: Žádná raketová věda

Před pár lety se v brčálníku českých bank objevily nové štiky. Klienty nelákají jen na ceny a parametry bankovních služeb, ale třeba i tím, jak s nimi mluví. Air Bank sází na jednoduchost, přehlednost,...

Oblíbená témata

Ivo Toman

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Práce, Kompenzace, Roční míra inflace, mall.cz kreditní karta, kreditní karta viva, polsko, kreditní karta easy, maďarsko, produkt, péče o bezmocnou osobu, banking, správa majetku, reorganizační plán, vedení, odpis vozidla, včelička, zlikvidovat, Media Bohemia

3SD9760, 3SD9750, 4AP8755, 3SD9740, 3SD9750

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK