Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Návrh zaručit mladým v Unii práci neznamená totální nasazení

| rubrika: Komentář | 14. 12. 2012 | 8 komentářů
Evropská komise by ráda, aby členské státy svým mladým zaručily jistotu zaměstnání: místo pro každého do čtyř měsíců od skončení školy. Dobrá zpráva: otroctví se nechystá. Špatná: záruky pro mladé jen zakrývají hlubší problémy.
Návrh zaručit mladým v Unii práci neznamená totální nasazení

Eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění László Andor minulý týden představil svůj návrh unijních „záruk pro mladé“. Že o vizích komisařů česká média píší jako o skoro hotových věcech a zavádějícím způsobem, to není nic nového. Tak třeba E15 (zvětšíte kliknutím):

Nezvyk ale je, že kolegové novináři zapomněli kritizovat. Oboje šmahem napravíme – odpověďmi na tři otázky, které se samy nabízejí.

To jako budu muset po škole povinně do práce? To je fašismus!

Neboj, nebudeš. Ústavní soud nedávno Nečasově vládě připomněl, že věta „Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám“ není v Ústavě pro srandu. Podobnou najdete i v Listině základních práv Evropské unie. A hlavně: Andorův návrh nikoho k povinné práci nenutí.

„Záruky mají zajistit, aby mladí lidé do 25 let dostali kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže do čtyř měsíců poté, co odešli ze systému formálního vzdělávání nebo se stali nezaměstnanými,“ shrnuje průvodní tiskovka, o čem že se budou evropské státy příští měsíce dohadovat. Žádná povinná práce, „jen“ pomocná ruka státu.

Anketa

Podporujete záruky pro mladé?

Jak to teda bude vypadat?

Nejspíš vůbec nijak. Mnoha zemím totiž není takový centrální zásah po chuti, a to včetně Švédska, které už podobný program záruk spolu se zbytkem Skandinávie tři dekády nabízí. (O úspěších a neúspěších více ve starší studii Youth Guarantees in the Nordic Countries.)

Pokud se na něčem státy dohodnou, budete to jen společný cíl: dostat nezaměstnanost mladých pod určitou hranici. Konkrétní cesta k jeho naplnění zůstane na místních vládách a parlamentech. Vyplývá to z dosud dostupných materiálů i podobných regulí, jako jsou ty vymáhající rovná práva menšin.

Nabízí se tedy možnost dotací pro firmy, které přijmou mladé nezaměstnané (právě na to by nejspíš Evropský sociální fond poskytoval peníze) nebo „kontaktnější“ služby sociálních úředníků, kteří mladým pomůžou s plánováním kariéry a stoupáním vzhůru krůček po krůčku. S obojím má zkušenosti Švédsko, které v 80. letech „úspěšně“ snížilo nezaměstnanost lidí pod dvacet let. Úspěšně píšu v uvozovkách proto, že nemůžeme vidět, ani odhadnout všechny příčiny poklesu, ani skryté náklady záruk: například kolik takhle začleněných nezačalo samo podnikat a po čase nevytvořilo nová a nedotovaná místa. Švédsko má navíc s nezaměstnaností mladých stále větší problém než Česko.

Podle Eurostatu v téhle disciplíně mimochodem porážíme i Finsko nebo Francii. Jakkoliv nám to může přijít bizarní, komisařem podporovaná „výměna osvědčených postupů mezi členskými státy“ může vypadat i tak, že Jaromír Drábek stráví penzi přednáškovým turné po Skandinávii.

Redakce radí: Každý týden Kašpárka!

Michal Kašpárek a Evropský sociální fond

Sociální myšlení je v evropských institucích řádně rozvinuté. Evropský sociální fond má výbornou myšlenku: podpořit firmy v regionech, kde se (zatím) tolik nedaří. Tolik teorie. Michal Kašpárek prozkoumal realitu. Co našel? Tak třeba...

  • 3,9 milionu na projekt Bernard s chytrou hlavou, rozšiřující kvalifikaci pracovníků humpoleckého pivovaru
  • 10 milionů na Komplexní inovaci vzdělávací koncepce firmy Coca-Cola, což je „optimalizace vzdělávacích procesů“
  • 4,68 milionu na rozvoj obchodních a manažerských dovedností zaměstnanců firmy General Bottlers, zásobující Česko pepsinou.
  • Kino Palace Cinemas Brno za 3,55 milionu „zvýšilo profesionalitu zaměstnanců při obsluze zákazníků“
  • ... a další.

Všem gratulujeme.

Ale stejně: Záruky pro mladé… není to krásný nápad?

Není. Záruky jen překrývají hlubší problémy. Pokud by státy nezaměstnanost mladých řešily cestou silnějších zásahů do ekonomiky, můžou to slíznout naněkolikrát:

  • Někteří mladí budou mít ještě slabší motivaci vybrat si rentabilní výuční nebo studijní obor a „vyšvihnout se“. Ale ne všichni. V důsledku se časem můžou ještě víc rozevřít společenské nůžky mezi těmi, kteří v rodině třetí generaci studují na zubaře a vědí, že na světě nic není zadarmo – a těmi, co budou ještě víc spoléhat na pomoc státu.
  • V tržní ekonomice si firmy obvykle vybírají zaměstnance podle toho, jak jim pomůže zmnožit kapitál. To neznamená jen víc doutníků pro pana továrníka, ale taky víc práce pro dodavatele a nižší ceny pro zákazníky. Pokud by se důležitým kritériem kvůli dotacím stalo to, jak dlouho uchazeč nabízí svůj prázdný životopis, mělo by to svůj ekonomický a potom zákonitě i sociální dopad: mimo jiné méně peněz na důchody a lékařskou péči pro ty, kteří pracovat nemůžou.
  • Dělat první obrat v kariéře ještě před tím, než vůbec začne, znamená nejen plýtvat veřejnými penězi, ale i lety vlastního života. Čtyřiadvacetiletý člověk ještě před stoletím už deset let makal a dokázal se postarat o rodinu. Nároky na kvalifikaci se sice objektivně zvedly, rozjezd skutečné kariéry se ale posunul neúměrně: teď čtyřiadvacetiletého čeká druhá vysoká, mizerně placená stáž nebo hraní si na dospělého v jakési fondy chráněné dílně. O dalších deset let později bude ze zkumavky lovit svého prvního a posledního potomka. Srdečně gratulujeme.

Andorovy záruky pro mladé neřeší skutečné příčiny toho, že skoro čtvrtina Evropanů pod dvacet pět let nejen že nemá zaměstnání, ale nejspíš ani neví, co se životem. Těmi můžou být dvojité trhy práce v některých zemích včetně Česka: jeden echt kapitalistický (ten pro mladé), druhý socialistický (pro vysloužilé harcovníky). Nebo školství zakrnělé v průmyslové éře, které své svěřence trápí i dvacet let, aniž by bylo jasné, jestli ze z nich snaží vychovávat lepší lidi, nebo jen efektivnější pracovní sílu. Přijde mi, že oboje – a zároveň ani jedno.

Pokud navzdory odporu různých zemí záruky projdou, nebude to samo o sobě neštěstí. Kontaktnější práce sociálky anebo přehodnocení některých částí zákoníku práce by mohly k práci pomoci nejenom mladým nezaměstnaným. Přestože nejsem fanouškem Nečasovy sociální politiky, spíš než ze samotných bruselských nápadů mám strach z toho, že je v Česku pravděpodobně bude po roce 2014 naplňovat vláda socialistů a komunistů, která si ze skrytých nákladů vznešeně působících regulí hlavu dělat nebude.

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+6
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

15. 12. 2012 2:53, jezevec

úvaze i návrhu chybí poslední odstavec - má-li někdo nárok něco dostat, musí mít někdo jiný povinnost poskytnout. kdo to bude? dostanou zaměstnavatelé povinnost zaměstnat jednoho nezaměstnatelného darmožrouta na každých 25 lidí? budet stát v rámci zkvalitnění svých služeb zaměstnávat nevyhoditelné mlamoje, zatímco gramotní šestadvacetiletí se vrátí na pracák?
myšlenka aby se mladí neučili hnít na dávkách a radši naučili makat, je nosná. jeden z nejlepších nápadů na toto tema byly povinné charitaivní práce těm, kdo chtěli dostat nažrat z cizího. bohužel to porušovalo jejich domnělá práva a ústavní soud to sestřelil. přitom si myslím, že právě tohle je nejlepší volba - chceš dávky, tak den-dva v týdnu zametej ulice či uklízej v nemocnici, vždyt zahálka může mladého člověka i zničit.

Reagovat

 

+3
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (8 komentářů)

16. 12. 2012 | 20:54 | eďa

Johny, Fredy, proč oba nemáte stejný nick, dyť i slepec vidí, že máte stejné životní postoje, stená řešení, notujete si v diskuzních super hovadinách, je zžejmé, že jste jedna bláznivá rodinka, která se na oko tváří zasvěceně,...více

15. 12. 2012 | 18:37 | Fredy

Tak tak .... a ještě by mohl někdo ty mladé, do těch firem, vodit za ručičku .... Vy jste asi nepochopil, kde je problém, což? více

15. 12. 2012 | 16:11 | Radim

No, já vidím jedině možnost, že by stát pro mladé nezaměstnané na pracáku zařídil, defakto zaplatil ve firmě nějakou tu praxi v nějaké manuální práci. Stejnou praxi, jako svého času měli třeba učňové. Ale jak to zařídit,...více

15. 12. 2012 | 6:23 | Fredy

Máte pravdu a je zajímavé to, že náš Ústavní soud vystupuje jako 3 komora v politickém systému a nikomu to nevadí. více

15. 12. 2012 | 2:53 | jezevec

úvaze i návrhu chybí poslední odstavec - má-li někdo nárok něco dostat, musí mít někdo jiný povinnost poskytnout. kdo to bude? dostanou zaměstnavatelé povinnost zaměstnat jednoho nezaměstnatelného darmožrouta na každých 25...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Fondy zaměřené na daňovou optimalizaci, Peníze, Cash flow, bankovnictví, václav stárek, česká spořitelna, andrej babiš, karel havlíček, komix, FORTIS, nezdaněný benefit, milionář, michal hanych, 305/2009 Sb., vládní koalice, horizont, sodexo, Tři králové

2T53520, 4T34443, 3E70774, 3L67611, 3AR5888

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK