Eurokomisař pro zaměstnanost, sociální věci a začlenění László Andor minulý týden představil svůj návrh unijních „záruk pro mladé“. Že o vizích komisařů česká média píší jako o skoro hotových věcech a zavádějícím způsobem, to není nic nového. Tak třeba E15 (zvětšíte kliknutím):
Nezvyk ale je, že kolegové novináři zapomněli kritizovat. Oboje šmahem napravíme – odpověďmi na tři otázky, které se samy nabízejí.
Neboj, nebudeš. Ústavní soud nedávno Nečasově vládě připomněl, že věta „Nikdo nesmí být podroben nuceným pracím nebo službám“ není v Ústavě pro srandu. Podobnou najdete i v Listině základních práv Evropské unie. A hlavně: Andorův návrh nikoho k povinné práci nenutí.
„Záruky mají zajistit, aby mladí lidé do 25 let dostali kvalitní nabídku zaměstnání, dalšího vzdělávání, učňovské přípravy nebo stáže do čtyř měsíců poté, co odešli ze systému formálního vzdělávání nebo se stali nezaměstnanými,“ shrnuje průvodní tiskovka, o čem že se budou evropské státy příští měsíce dohadovat. Žádná povinná práce, „jen“ pomocná ruka státu.
Nejspíš vůbec nijak. Mnoha zemím totiž není takový centrální zásah po chuti, a to včetně Švédska, které už podobný program záruk spolu se zbytkem Skandinávie tři dekády nabízí. (O úspěších a neúspěších více ve starší studii Youth Guarantees in the Nordic Countries.)
Pokud se na něčem státy dohodnou, budete to jen společný cíl: dostat nezaměstnanost mladých pod určitou hranici. Konkrétní cesta k jeho naplnění zůstane na místních vládách a parlamentech. Vyplývá to z dosud dostupných materiálů i podobných regulí, jako jsou ty vymáhající rovná práva menšin.
Nabízí se tedy možnost dotací pro firmy, které přijmou mladé nezaměstnané (právě na to by nejspíš Evropský sociální fond poskytoval peníze) nebo „kontaktnější“ služby sociálních úředníků, kteří mladým pomůžou s plánováním kariéry a stoupáním vzhůru krůček po krůčku. S obojím má zkušenosti Švédsko, které v 80. letech „úspěšně“ snížilo nezaměstnanost lidí pod dvacet let. Úspěšně píšu v uvozovkách proto, že nemůžeme vidět, ani odhadnout všechny příčiny poklesu, ani skryté náklady záruk: například kolik takhle začleněných nezačalo samo podnikat a po čase nevytvořilo nová a nedotovaná místa. Švédsko má navíc s nezaměstnaností mladých stále větší problém než Česko.
Podle Eurostatu v téhle disciplíně mimochodem porážíme i Finsko nebo Francii. Jakkoliv nám to může přijít bizarní, komisařem podporovaná „výměna osvědčených postupů mezi členskými státy“ může vypadat i tak, že Jaromír Drábek stráví penzi přednáškovým turné po Skandinávii.
Sociální myšlení je v evropských institucích řádně rozvinuté. Evropský sociální fond má výbornou myšlenku: podpořit firmy v regionech, kde se (zatím) tolik nedaří. Tolik teorie. Michal Kašpárek prozkoumal realitu. Co našel? Tak třeba...
Všem gratulujeme.
Není. Záruky jen překrývají hlubší problémy. Pokud by státy nezaměstnanost mladých řešily cestou silnějších zásahů do ekonomiky, můžou to slíznout naněkolikrát:
Andorovy záruky pro mladé neřeší skutečné příčiny toho, že skoro čtvrtina Evropanů pod dvacet pět let nejen že nemá zaměstnání, ale nejspíš ani neví, co se životem. Těmi můžou být dvojité trhy práce v některých zemích včetně Česka: jeden echt kapitalistický (ten pro mladé), druhý socialistický (pro vysloužilé harcovníky). Nebo školství zakrnělé v průmyslové éře, které své svěřence trápí i dvacet let, aniž by bylo jasné, jestli ze z nich snaží vychovávat lepší lidi, nebo jen efektivnější pracovní sílu. Přijde mi, že oboje – a zároveň ani jedno.
Pokud navzdory odporu různých zemí záruky projdou, nebude to samo o sobě neštěstí. Kontaktnější práce sociálky anebo přehodnocení některých částí zákoníku práce by mohly k práci pomoci nejenom mladým nezaměstnaným. Přestože nejsem fanouškem Nečasovy sociální politiky, spíš než ze samotných bruselských nápadů mám strach z toho, že je v Česku pravděpodobně bude po roce 2014 naplňovat vláda socialistů a komunistů, která si ze skrytých nákladů vznešeně působících regulí hlavu dělat nebude.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
15. 12. 2012 2:53, jezevec
úvaze i návrhu chybí poslední odstavec - má-li někdo nárok něco dostat, musí mít někdo jiný povinnost poskytnout. kdo to bude? dostanou zaměstnavatelé povinnost zaměstnat jednoho nezaměstnatelného darmožrouta na každých 25 lidí? budet stát v rámci zkvalitnění svých služeb zaměstnávat nevyhoditelné mlamoje, zatímco gramotní šestadvacetiletí se vrátí na pracák?
myšlenka aby se mladí neučili hnít na dávkách a radši naučili makat, je nosná. jeden z nejlepších nápadů na toto tema byly povinné charitaivní práce těm, kdo chtěli dostat nažrat z cizího. bohužel to porušovalo jejich domnělá práva a ústavní soud to sestřelil. přitom si myslím, že právě tohle je nejlepší volba - chceš dávky, tak den-dva v týdnu zametej ulice či uklízej v nemocnici, vždyt zahálka může mladého člověka i zničit.
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.