Na úvod ne příliš radostná, ale ani překvapivá zpráva: většina podnikatelů a živnostníků v roce 2013 sáhne zase hlouběji do kapsy, minimální zálohy na zdravotní pojištění i sociální pojištění se budou (jako každoročně) zvyšovat.
Abychom se mohli dopočítat k výši záloh pro OSVČ na příští rok, musíme nejprve znát údaj o průměrné mzdě v roce 2013 – která se počítá z všeobecného vyměřovacího základu a přepočítacího koeficientu za rok o dva roky předcházející námi sledovanému období (čili rok 2011). Vypadá to jako hrůzostrašný výpočet, buďme proto rádi, že se s ním za nás každoročně popasuje ministerstvo práce a sociálních věcí a následně vyhlásí všechny důležité cifry vyhláškou. Nejinak tomu bylo letos: všeobecný vyměřovací základ pro rok 2013 dosahuje 25 093 korun, přepočítací koeficient 1,0315 a průměrná mzda (kterou získáme jejich součinem) 25 884 korun. Pro srovnání doplňujeme, že v roce 2012 dosahovala průměrná mzda 25 137 korun. Průměrná mzda je zásadním údajem pro výpočet minimálních záloh – které si platí většina živnostníků.
Průměrné mzdy, sledované ČSÚ, najdete i na Peníze.cz v sekci Makroekonomika – spolu s dalšími podstatnými ukazateli: od HDP přes inflaci až k bilanci zahraničního obchodu.
Výše záloh platná pro každého konkrétního živnostníka či podnikatele se odvíjí od jeho zisku v uplynulém účetním období (čili za předešlý rok) – vyměřovací základ pro výpočet tvoří jeho polovina. Čili padesát procent vašeho příjmu z podnikání a jiné samostatně výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Výdaje živnostníci uplatňují buď paušálem, nebo vyúčtováním skutečných nákladů. Sazba sociálního pojištění pak dosahuje 29,2 procent vyměřovacího základu.
Pro ilustraci si to ukažme na jednoduchém příkladě. Pan Novák je živnostník a v roce 2012 vydělával průměrně čtyřicet tisíc měsíčně. Za rok to tedy dalo 480 tisíc. Náklady uplatnil šedesátiprocentním paušálem – odečetl si tedy 288 tisíc. Když výsledek vydělí dvěma, dojde ke svému vyměřovacímu základu: 96 tisíc korun ročně a osm tisíc měsíčně. Záloha na sociální pojištění bude dosahovat 29,2 procent, čili 2336 korun měsíčně.
V případě, že váš vyměřovací základ klesne pod minimální vyměřovací základ – který bude v roce 2013 při hlavní činnosti dosahovat 75 652 korun ročně, platí pro vás právě ten minimální. Čili budete (podobně jako většina ostatních živnostníků) platit minimální zálohy odvozené z minimálního vyměřovacího základu. Vracíme se tak k významu výše zmiňované průměrné mzdy. Vzoreček pro výpočet minimální zálohy na sociální pojištění vypadá zhruba takto: dosahuje 29,2 procent ze čtvrtiny průměrné mzdy (čili z 6471 korun). Snadno už se tedy dopočítáme k tomu, že výše minimální zálohy za sociální pojištění bude v roce 2013 dosahovat 1890 korun, zatímco letos dělala 1836 korun.
Nízké zálohy na sociální pojištění jsou sice z momentálního pohledu příjemné, do budoucna ovšem znamenají také nízký důchod. Proto vám nikdo nebude bránit, když se rozhodnete si zálohy dobrovolně navýšit (ačkoli se to ve výsledku nevyplatí).
Maximální roční vyměřovací základ (který tvoří 48násobek průměrné mzdy) může v příštím roce dosahovat 1 242 432 korun, tedy 103 536 korun měsíčně – snadno se tedy dopočteme, že maximální výše měsíčních záloh může dělat něco přes třicet tisíc korun.
Pokud budete podnikat pouze v rámci vedlejší činnosti, bude v roce 2013 vaše záloha na sociální pojištění dosahovat 756 korun. Pokud váš zisk z podnikání nepřesáhne rozhodnou částku 62 122 korun, nebudete muset v příštím roce zálohy na sociální pojištění z vedlejší činnosti platit vůbec.
Připomínáme, že pokud podnikáte již letos, začnou pro vás nové výše záloh pro rok 2013 platit, teprve až podáte Přehled o příjmech a výdajích za rok 2012 (čili ve většině případů od května 2013). Pro ty, kteří zahájí podnikání až v roce 2013, budou platit nové sazby, respektive nová sazba minimální od začátku.
Minimální zálohy na sociální pojištění totiž musí platit i lidé, kteří s podnikáním teprve začínají, nebo podnikatelé, kteří skončili ve ztrátě. Pro všechny shodně také platí, že měsíční záloha na sociální pojištění musí být uhrazena okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) do dvacátého dne následujícího měsíce – čili například za únor do dvacátého března. Když se opozdíte, naúčtují vám penále: za každý den prodlení 0,05 procenta z dlužného pojistného.
Důležité údaje k sociálnímu pojištění | Rok 2012 | Rok 2013 |
Průměrná mzda | 25 137 Kč | 25 884 Kč |
Maximální roční vyměřovací základ |
1 206 576 Kč |
1 242 432 Kč |
Maximální měsíční vyměřovací základ |
100 548 Kč | 103 536 Kč |
Minimální roční vyměřovací základ |
75 420 Kč |
77 652 Kč |
Minimální měsíční vyměřovací základ |
6 285 Kč |
6 471 Kč |
Minimální měsíční záloha |
1 836 Kč |
1 890 Kč |
Minimální měsíční záloha - vedlejší činnost |
735 Kč |
756 Kč |
Rozhodná částka pro vedlejší činnost |
60 329 Kč |
62 122 Kč |
A vraťme se zpátky na začátek. Opět uplatníme podobný výpočet. Také výše zdravotního pojištění se odvíjí od vašeho zisku. Ročně musíte zaplatit za zdravotní pojištění celkem 13,5 procenta z vyměřovacího základu, který je tvořen polovinou vašeho zisku (čili příjmu sníženého o výdaje). A stejnou logikou dojdeme i k výši měsíčních záloh. Pokud ovšem váš vyměřovací základ klesne pod minimální vyměřovací základ, budou pro vás automaticky platit minimální zálohy vypočtené z průměrné mzdy.
Jak už jsme si vyložili výše, průměrná mzda pro rok 2013 dělá 25 884 korun. Minimální vyměřovací základ pro výpočet záloh na zdravotní pojištění dosahuje její poloviny: 12 942 korun. Minimální záloha na zdravotní pojištění tedy bude v roce 2013 dosahovat 1748 korun (čili 13,5 procenta vyměřovacího základu). Letos byla o něco nižší – dělala 1697 korun.
Ukažme si to opět na příkladu pana Nováka:
Výš jsme si vypočítali, že roční vyměřovací náklad pana Nováka, který v roce 2012 vydělával průměrně 40 tisíc měsíčně a uplatní šedesátiprocentní výdajový paušál, dělá devadesát šest tisíc ročně, a tedy osm tisíc měsíčně. Jenže minimální vyměřovací základ pro výpočet záloh na zdravotní pojištění je v roce 2013 stanovený na 12 942 korun měsíčně. Pan Novák tedy bude platit minimální zálohy na zdravotní pojištění – ve výši 1748 korun měsíčně.
Maximální vyměřovací základ pro výpočet zdravotního pojištění by měl v roce 2013 dosahovat 1 863 648 korun – počítá se jako 72násobek průměrné mzdy. Třaskavý vládní balíček zvyšující DPH, který byl nakonec poslanci na začátku listopadu přijat (a který jim s největší pravděpodobností Senát vrátí), však stropy pro zdravotní pojištění v letech 2013 až 2015 ruší – lidé s vyššími příjmy by tak měli odvádět víc než dosud.
Pozor – v případě zdravotního pojištění nečekejte na odevzdání Přehledu o příjmech a výdajích. Novou výši záloh musíte uhradit už za leden 2013 – čili nejpozději do osmého února. Obecně pak platí, že zálohu na zdravotní pojištění musíte vždy uhradit nejpozději do osmého dne následujícího měsíce. Pokud tedy například začnete podnikat v červnu, nejpozději do osmého července.
Jestli podnikáte pouze v rámci vedlejší činnosti, o zálohy na zdravotní pojištění se ani v roce 2013 starat muset nebudete. Pojistné se vám vypočítá až po podání Přehledu o příjmech a výdajích ze skutečně dosažených příjmů (ze kterých vám případně zdravotní pojišťovna určí i zálohy na další období).
Důležité údaje pro zdravotní pojištění | Rok 2012 | Rok 2013 |
Maximální roční vyměřovací základ | 1 809 864 Kč | 1 863 648 Kč* |
Maximální měsíční vyměřovací základ |
150 822 Kč |
155 304 Kč* |
Maximální měsíční záloha |
20 361 Kč | 20 967 Kč* |
Minimální měsíční vyměřovací základ | 12 569 Kč | 12 942 Kč |
Minimální měsíční záloha | 1 697 Kč | 1 748 Kč |
* Uváděná maxima platí nyní. Pokud bude definitivně schválen a uveden v platnost tzv. daňový balíček, žádné maximální hranice nebudou
V případě zdravotního i sociálního pojištění samozřejmě platí, že pokud nebudou zálohy odpovídat vašim ziskům z podnikání, budete muset pojištění po podání Přehledu o příjmech a výdajích za uplynulý rok doplatit – nebo vám naopak pojišťovna a sociálka přeplatky vrátí.
Pokud jde o termín, do kdy musíte přehled na OSSZ a zdravotní pojišťovně podat, vše zůstává i v roce 2013 při starém. Pokud si podáváte daňové přiznání sami, musíte přehled odeslat nejpozději první pracovní den v květnu. Pokud využíváte služeb daňového poradce, máte lhůtu ještě o tři měsíce delší.
Tolik souhrn všech důležitých změn, které v oblasti zdravotního a sociálního pojištění čekají podnikatele a živnostníky v roce 2013. Nepovinnému nemocenskému pojištění se budeme věnovat v některém z dalších dílů našeho seriálu.
Nepolekaly vás počty? I navzdory jim se chcete pustit do podnikání? Tak hajdy do přípravky!
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
4. 12. 2012 11:15, eďa
Dle statutu Bilderbergu platí, že prospěšnost se měří podle počtu miliard vyvedených ze státní pokladny, konec konců proto dobytek, myslíse dnešní lůza tedy vy i já, čelí vleklé krizi hodnot, kdy dluh je stimulem transformace zisku, ale to jsme v jiné teorii relativity, drahý Fredy.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
12. 12. 2013 12:22, Honza
Je třeba platit zálohu na zdravotní pojištění v době pracovní neschopnosti ?? Kdo to ví. Díky
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.