Humanitní obory líhní nezaměstnaných nejsou! Spíš obecnou přípravkou „na cokoli“

Petra Dlouhá | rubrika: Jak na to | 22. 5. 2012 | 26 komentářů
Sezóna přijímacích zkoušek je v plném proudu. Čeští maturanti tradičně pořádají hony na humanitní obory. Mnozí rodiče se děsí, že jejich děti budou jako „humanitní vzdělanci“ živořit. Jaká je realita?
Humanitní obory líhní nezaměstnaných nejsou! Spíš obecnou přípravkou „na cokoli“

Zájem o vysokoškolské studium je v Česku vysoký. Loni se na vysokou nebo vyšší odbornou školu hlásilo téměř 160 tisíc uchazečů, dohromady podali 351 tisíc přihlášek. Projít přijímacím sítem nebývá zdaleka to nejtěžší. Šance průměrně přesahuje sedmdesát procent. Loni bylo přijato ke studiu na vysoké škole nebo vyšší odborné škole 115 tisíc lidí. Jak ale vybrat správně?

Mami, tati, hlásím, se na kulturní antropologii, humanistiku a religionistiku.“ Když doma u večeře zazní tahle věta, na řadu rodičů jdou mdloby. Horko těžko si dokážou představit, co se pod tajemným názvem oboru skrývá, natož jak se s ním jejich potomek uživí. České maturanty ale humanitní obory zkrátka táhnou.

Kam se letos hlásíme

40 % studentů uvedlo, že se přihlásí na ekonomii a management

32 % na humanitní obory

29 % na jazyky a mezinárodní studia

22 % na techniku a informatiku

16 % na právo a veřejnou správu

13% na učitelství a sport

9 % na kulturu a umění

8 % na přírodní vědy

5 % na medicínu a farmacii

2 % na zemědělství a veterinu

Podle únorové analýzy společnosti LMC, která provozuje portály Jobs.cz a Práce.cz, se hodlalo na humanitní obory přihlásit 32 procent maturantů. Větší zájem byl pouze o ekonomii a management s 40 procenty. Právo i medicína, které se v praxi podle odborníků uplatní nejlépe, zůstaly daleko za nimi – viz box Kam se letos hlásíme.

Co na humanitních oborech láká?

Je to dáno především nižšími vstupními bariérami a často také jistým idealismem středoškoláků. Objektivní překážkou v případě technických oborů je u nás pro většinu lidí požadovaná úroveň matematiky. Její výuka není příliš atraktivní a základní i střední školy matematiku mnoha studentům spíše znechutí,“ komentuje mluvčí LMC Tomáš Ervín Dombrovský.

Průzkumy ukazují, že jednoznačně nejdůležitějším kritériem výběru je pro studenty obor, který je baví. „Vybírají si zkrátka především obor, ve kterém chtějí pracovat. Až s odstupem následuje kritické kritérium perspektivity pracovního uplatnění, tedy otázka, zda v daném oboru skutečně budou moci pracovat. To je rozpor s vážnými důsledky. Trh je absolventy humanitních oborů přesycen,“ uvádí Dombrovský. Poptávka po technických oborech a IT specialistech naopak roste. „Na počátku února se technických pozic týkalo celkem 44 procent poptávky po pracovních silách, evidované na portálu Jobs.cz. V těchto oborech na jeden inzerát reaguje v průměru pouze 11 uchazečů o práci, zatímco v netechnických oborech firmy dostávají více než 41 reakcí na každou nabídku práce,“ uvádí Dombrovský.

Vůbec největší pravděpodobnost najít si práci v oboru mají podle Střediska vzdělávací politiky Univerzity Karlovy absolventi zdravotnických a právnických oborů – ve vystudovaném oboru nachází práci dvě třetiny absolventů. Třetí příčka patří stavebnictví a architektuře. Největší potíže najít práci ve svém, nebo aspoň příbuzném oboru mají právě absolventi humanitních a zemědělských škol. Práci, která si žádá výhradně jimi vystudovaný obor, zastává méně než pětina humanitně vzdělaných.

Kolik absolventů pracuje ve svém oboru?

 Středisko vzdělávací politiky, údaje z roku 2010

Nálepka nepraktických teoretiků bez perspektivy však absolventům humanitních oborů nepatří. Rozhodně neplatí, že by humanitně orientované školy každoročně vysílaly do světa zástupy nezaměstnaných. „Typické však je, že asolventi těchto oborů musejí vzít zavděk pozicí, která zdaleka neodpovídá jejich kvalifikaci a kvalitám. Často pracují v call centrech, na juniorských pozicích a podobně. Aspoň na začátku kariéry jen velmi málo uplatní nabyté znalosti,“ říká mluvčí LMC. Jednu velkou konkurenční výhodu podle něj ovšem mají. „Je jí právě flexibilita, ochota pracovat mimo svůj obor a za nižší nástupní mzdu,“ pokračuje.

Možná právě horší vyhlídky na uplatnění vedou studenty humanitních oborů k větší houževnatosti. Z údajů Střediska vzdělávací politiky totiž jednoznačně vyplývá, že právě studenti humanitních oborů pracují ve srovnání s ostatními podstatně častěji již v době studia. A dělají dobře. Šance na budoucí uplatnění se tím výrazně zvyšují. Právě délka odborné praxe je pro řadu firem rozhodujícím kritériem – podle aktuálního průzkumu LMC si jí zaměstnvatelé cení víc než vysokoškolského diplomu. „Získat zaměstnání bez předchozí praxe je v České republice velmi obtížné. Bezmála dvě třetiny (61 procent) tuzemských firem podle svých slov přijímají i absolventy bez praxe, ale silná konkurence na pracovním trhu výrazně snižuje počet příležitostí, které lidé bez pracovních zkušeností dokáží využít,“ uvádí Tomáš Dombrovský.

Kolik studentů pracuje při škole?

Středisko vzdělávací politiky, údaje z roku 2010

Humanitně vzdělaní nejsou častěji nezaměstnaní

Výsledek je pro mnohé možná překvapivý: zaměstnanost absolventů oborů s humanitním zaměřením je na velmi dobré úrovni. Dokonce lepší než u řady technických oborů. „U těch je často ‚na obtíž‘ přílišná specializace. Absolventi humanitních oborů ovšem velmi často pracují na pozicích, které ještě před pár lety zvládali lidé se středoškolským vzděláním,“ říká Dombrovský. Nabízí se tak otázka, zda se jim pracné a drahé vysokoškolské studium vůbec vyplatí. Podle zkušeností provozovatele portálů Jobs.cz a Prace.cz určitě ano. Když si zaměstnavatel může za obdobných platových podmínek vybrat mezi vysokoškolákem a středoškolákem, většinou zvolí prvního jmenovaného. „Získání diplomu vypovídá o schopnosti učit se a snaze posouvat se, což je pro zaměstnavatele velmi atraktivní. Je zde však pro firmy i jisté riziko – v případě vysokoškoláků, které přijímají na méně kvalifikované pozice, musejí počítat s jejich ambicemi a chutí vypracovat se a posunout na pozici s vyšší odpovědností i mzdou. Za dva až tři roky tak velmi často musejí juniorskou pozici obsazovat znovu, ale to nebývá překážkou přijetí,“ míní Tomáš Dobrovský z LMC.

S jakým nástupním platem můžete jako čerstvý absolvent vysoké školy počítat?

Středisko vzdělávací politiky, údaje z roku 2010

Psychologie: obor budoucnosti?

Populární humanitní a společenskovědní obory se tak stále více stávají jakousi obecnou přípravkou „pro cokoli“. Jejich absolventi nekončí bez práce častěji než jiní, cestu k úspěšné kariéře ovšem mívají těžší a často ji musí vzít trochu „oklikou“. Minimálně jeden perspektivní a lukrativní obor ovšem pro humanitně orientované existuje. Psychologie. „Ta nad ostatními výrazně vyčnívá.Její absolventi mají s uplatněním na trhu zdaleka nejmenší obtíže. Nacházejí práci dokonce ještě snáz, než absolventi celé řady technických oborů,“ uvádí Tomáš Dombrovský. Dávno se totiž neuplatňují pouze jako klasičtí psychologové. Stále více pronikají také do sféry sportu, obchodu, reklamy, politiky a PR.

Jan Sokol: Proč studovat humanitní vědy?

Jan Sokol

Ptáme se filozofa a bývalého děkana Fakulty humanitních studií UK.

„Uchazečům se to kupodivu vysvětlovat nemusí a já sám bych k tomu nikoho nepřemlouval. Jde také o to, co se ‚humanitním studiem‘ myslí. Pokud je bakalářské studium dobře koncipováno a naučí absolventy například dál se učit, spolupracovat a samostatně se rozhodovat, kriticky číst a dobře se vyjadřovat, a to i v cizích jazycích, otevírá se jim mnoho nových příležitostí, jaké tu dříve nebyly. Pokud je ale studium hodně specializované, kromě úzce odborných znalostí jim nic nedá a ještě v nich vzbudí iluzi, že ze všech budou vědci, může to být skutečně problém. Ale to platí i pro všechny ostatní obory.“

Průzkumy ukazují, že absolventi humanitních oborů mají v Česku relativně velké potíže s uplatněním…

„Takové průzkumy neznám a vidím jen situaci absolventů Fakulty humanitních studií a dalších fakult Karlovy univerzity, kde tyto problémy nejsou. Možná je to tím, že si zdejší fakulty mohou vybírat, studium je náročné a studenti studují ze zájmu. V celkové inflaci počtu studentů bude ale jistě i dost takových, kteří chtějí jen laciný titul a mnoho se nenaučí – a to je pak opravdu problém.“

Propojeno!

Exkluzivní rozhovor s Janem Sokolem. I když ne o vzdělání...

Anketa

Co byste dnes šli studovat vy?

Zkušenost absolventů z masa a kostí

Michaela a Milena jsou spolužačky z jednoho gymnázia. Po maturitě se obě vrhly na studium humanitních oborů. Michaela vystudovala bakalářský obor studium humanitní vzdělanosti na Fakultě humanitních studií Univerzity Karlovy, Milena bakalářský obor humanistika na Západočeské univerzitě v Plzni. Jejich zkušenosti s hledáním práce i zpětný pohled na výběr studijního oboru se různí.

Na možnostech uplatnění jsem ocenila především široký záběr humanitních studií. Cítila jsem, že po vystudování humanitních studií nejsem omezena, jako kdybych si například vybrala úžeji zaměřenou sociální práci, ve které jsem nakonec profesně zakotvila,“ říká Michaela. Práci v neziskové organizaci po škole našla celkem rychle. „Vystudovaný obor mi k získání práce pomohl. Sociální práce je specifická, ale vzhledem k širokému záběru humanitních studií jsem neměla při přijímacím pohovoru problém. Obor bych nevolila jinak. Nejsem člověk zaměřený jedním směrem a líbí se mi možnosti humanitních studií, které lze úžeji specifikovat v navazujícím studiu,“ hodnotí Michaela.

Milena svou kvalifikaci stejně pozitivně nevnímá. „Humanitní obor jsem si po maturitě vybrala zejména proto, že mě společenské vědy bavily, měla jsem pocit, že mi hodně rozšíří rozhled. Další důvod byl, že nejsem právě talent na přírodní vědy. Možnosti uplatnění jsem tehdy příliš nepromýšlela,“ říká. Vzdělání jí na trhu práce příliš nepomohlo.„Může to ale být také tím, že Plzeň je průmyslové město, kde se preferují jiné obory. Možnost uplatnění mého oboru je dost omezená. Moje práce v call centru velkého dodavatele elektřiny mluví za vše. Podotýkám, že se mnou pracuje i dost bývalých spolužáků. Diplom mi pomohl asi spíše v tom, jaké požadavky byly stanoveny zaměstnavatelem. Nicméně myslím, že kdybych ho neměla, nemělo by to výrazný vliv,“ vysvětluje. A dodává, že by si po zkušenostech s hledáním práce stejný obor nevybrala. „Absolventi humanitních věd často končí v zaměstnání s jiným zaměřením, jejich finanční ohodnocení nebývá zrovna nadprůměrné a často se podle mého setkávají i s určitým přezíráním,“ uzavírá Milena.

 

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+24
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 26 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

22. 5. 2012 8:57, Petr

Vystudovat magisterský humanitní obor a pak jít dělat do call centra práci, kterou zvládne i tupý maturant, tak tomu říkám výhra! Jestliže tímto chtějí humanitně vzdělaní lidé argumentovat, tak jsem zděšen jejich demagogií.

Opravdu chceme investovat stovky tisíc do absolventů humanitních VŠ, aby pak seděli na telefonu nebo tahali bedny v Tescu?

+48
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

8. 11. 2016 11:43, Petr

Když nyní doma řešíme, co bude syn dále studovat,tak ty varianty jsou dané: 1. právo 2. ekonomika 3. stavařina 4. medicína. Je v poslendím ročníku na gymnáziu, má známky 1 - 2 a nejasnou představu o tom, čím chce v životě být. Jedno ví ale jistě a to: čím nechce být: člověkem s neurčitým vzdělanám a neurčitou kvalifikací (tu spatřuje v některých humanitních oborech) a dále i člověkem který dřel na škole jako soumar a ocenění a možnosti nejsou adekvátní (přírodovědné obory, zemědělství, některé technické obory vyjma stavařiny). Držím mu palce, aby se rozhodl, většinou je to rozhodnutí na celý život.

-10
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (26 komentářů) příspěvků.

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Brain drain

23. 10. 2011 | redakce Peníze.CZ

Brain drain

Brain drain znamená česky odliv mozků. Takže jak asi tušíte, v dnešním komiksu vystupují přátelé zombíci. Pro ty je mozeček neodolatelná pochoutka. Jenže... Nastávají jim krušné časy!... celý článek

Očima expertů: Snížit počet vysokoškoláků či vysokých škol?

29. 7. 2011 | Ondřej Tůma | 12 komentářů

Očima expertů: Snížit počet vysokoškoláků či vysokých škol?

Z vysokého školství se stala masová záležitost, což vede ke kvalitativnímu úpadku. Měl by se počet VŠ a jejich studentů regulovat? Ptali jsme se ekonoma Petra Zahradníka, ředitele české... celý článek

Diplomky na zakázku: školy versus podnikavci – kdo s koho?

1. 7. 2011 | Ondřej Tůma, Jan Brož | 18 komentářů

Diplomky na zakázku: školy versus podnikavci – kdo s koho?

Nepoctiví studenti a podnikavci, kteří uspokojují jejich poptávku – spojenectví, jež podrývá podstatu vysokého školství. Školy by mu mohly efektivně čelit: stačilo by opravdu se každému... celý článek

Proč opisovat? Diplomku koupíte za dvacet tisíc!

30. 6. 2011 | Ondřej Tůma, Jan Brož | 22 komentářů

Proč opisovat? Diplomku koupíte za dvacet tisíc!

Dobrá zpráva: vysokoškolské vzdělání je dnes opravdu pro všechny! Nemáte čas, chuť či nadání na psaní diplomky? Nevadí, stojí pár desítek tisíc. Budeme tedy brzy umět spočítat cenu... celý článek

Očima expertů: Má být na státních vysokých školách zavedeno školné?

18. 2. 2011 | Ondřej Tůma | 14 komentářů

Očima expertů: Má být na státních vysokých školách zavedeno školné?

Problematika placeného studia na státních vysokých školách je ožehavým tématem, na které se nedá pohlížet černobíle. Stěžejní otázkou by nemělo být to, zda se má školné zavést, ale... celý článek

Partners Financial Services