Jak půjčují stavební spořitelny

Stavební spořitelny hlásí posílení úvěrových aktivit, neboť se musejí více otáčet, aby vydělaly. Růst počtu poskytnutých úvěrů je u nás v současném "zabydlení" stavebního spoření mezi zákazníky logickým jevem. Stále více klientů překonává minimální potřebné (_hodnotící číslo) pro získání úvěru, neboť na svou smlouvu spoří dostatečně vysoké částky po dostatečně dlouhou dobu. I stát volá po usnadnění poskytování úvěrů. Kdo půjčuje svým klientům více, nebo přesněji, kam si klienti chodí pro půjčku častěji?

Kam se chodí pro úvěry

Jednou z otázek před uzavřením smlouvy o stavebním spoření je i ta, zda vám spořitelna půjčí, za jakých podmínek, jak rychle a ochotně. Pokud chcete pouze spořit a jste si tím jisti, podíváte se na výši úročení, zohledníte případná další úroková zvýhodnění, neopomenete poplatkovou politiku a máte jasno.
V případě, že v budoucnu hodláte žádat o půjčku, by vás také mělo zajímat, která spořitelna poskytuje úvěry na našem trhu více a která méně. Samozřejmě, základnou je počet uzavřených smluv a výsledky jsou vzájemně obtížně porovnatelné - ovlivněné předchozími obchodními úspěchy. Ale vztáhneme-li počet úvěrů k počtu smluv, můžeme porovnávat. Takový přehled nabízíme i s nastíněním toho, jak se situace v posledním roce vyvíjí. Přísnější podmínky stavebního spoření, které platí od začátku roku, i tlak Ministerstva financí (o míře jeho významu nediskutujme) nutí také stavební spořitelny přesunout část svých aktivit od uzavírání smluv k poskytování půjček. Jak si tedy jednotlivé spořitelny stojí?

 

Vývoj úvěrů ze stavebního spoření
Stavební spořitelna	Počet úvěrů 31.12.2003	Počet smluv 31.12.2003	Míra úvěrů	Počet úvěrů 30.9.2004	Počet smluv 30.9.2004	Míra úvěrů
ČMSS (profil, názory, koupit)	370 336	2 234 809	16,6 %	425 425	2 112 365	20,1 %
HYPO (profil, názory, koupit)	11 212	663 628	1,7 %	14 372	515 000	2,8 %
Raiffeisen (profil, názory, koupit)	72 886	755 763	9,6 %	76 308	724 401	10,5 %
SS ČS (profil, názory, koupit)	99 166	1 390 507	7,1 %	120 313	1 335 081	9,0 %
VSS KB (profil, názory, koupit)	134 885	1 042 157	12,9 %	159 335*	1 002 103	15,9 %
Wüstenrot (profil, názory, koupit)	52 780	503 359	10,5 %	nesdělují
Zdroj dat: Stavební spořitelny a Peníze.CZ

                   *(odhad redakce, vycházející z údaje k 30. 8. 2004 a upravený prostým průměrováním)

Přehled míry úvěrů
(světlejší barvou konec roku 2003, tmavší barvou září 2004)

 Z údajů plyne, že nejvíce půjčují u Lišky a Pyramidy. Tam ostatně také vykazují největší nárůst půjček v roce 2004. Liška už pokořila hranici 20 %. Pro srovnání poznamenejme, že v Rakousku a Německu se tato míra pohybuje někde kolem 60 %! Celý systém k tomuhle číslu směřuje, jinak nebude ani příliš tržní ani v rovnováze. Vládní politika prozatím přilákala prostřednictvím štědré státní podpory do systému příliš mnoho přátelských klientů, ale jejich peníze na bydlení využívá málo zájemců. Prozatím je uvedená míra podhodnocena především kvůli štědré politice státu, ze které si ukrojí svůj díl i správci účtů – stavební spořitelny.
Spořitelny určují podmínky, za jakých půjčí. Pokud vám řeknou, že s vyřízením úvěru počítat až za půl roku po zažádání, což je případ Hypo stavební spořitelny, tak asi půjdete pro úvěr jinam. Přesněji uzavřete si smlouvu rovnou tam, kde vám umějí poskytnout úvěr rychle, zpracovat dokumentaci v rámci možností snadno a půjčit peníze levně. To je právě silnou stránkou těch, jejichž výsledky rostou relativně rychle. Klienti vědí, proč si půjčují, kde si půjčují. A zvláště pak absolutní čísla jasně ukazují na veliký náskok Lišky před konkurencí. Vždyť poskytla takřka tolik úvěrů, kolik celá konkurence dohromady.

Tlaky na vyšší úvěrové aktivity

Vývoj repo sazby ČNB

Sazby na mezibankovím trhu klesaly až do letošního roku. To pochopitelně stále přitěžovalo stavebním spořitelnám v umístění volných prostředků, tak aby dobře vynášely. Repo sazby ČNB: 4.6.1997 39,00 26.7.2002 3,00 30.6.1997 18,20 1.11.2002 2,75 14.8.1998 14,00 26.6.2003 2,25 29.1.1999 8,00 1.8.2003 2,00 23.2.2001 5,00 25.6.2004 2,25 22.1.2002 4,50 27.8.2004 2,50

Pobídky k vyššímu počtu úvěru jsou minimálně dvojího charakteru: administrativně-politické a hospodářské. Stát spolufinancuje stavební spoření, a tak vyžaduje, aby spořitelny půjčovaly co možná nejvíce, neboli aby vložené veřejné prostředky putovaly v co možná nejvyšší míře na podporu bydlení. Můžeme samozřejmě diskutovat o smyslu a efektivnosti takové podpory, ale asi se shodneme, že když stát platí, tak má zájem o podporu bydlení. Na konec října přislíbil představit novou koncepci regulace stavebního spoření, která by měla maličko vyrovnat postavení klienta a spořitelny. Prý se ještě musí doladit...

Ekonomický stimul je pak situace na mezibankovním trhu. Rozdíl mezi úroky na mezibankovním trhu a úroky ve stavebních spořitelnách, to už není to, co bývalo koncem 90. let (viz box). Dříve stačilo vyplácet úrok 3 % a ukládat na mezibankovním trhu na nějakých 6, 8, 10, 15 % p.a. Výdělky se jenom hrnuly. A když se nehrnuly, zvýšily se alespoň poplatky, aby nebylo tak zle. Dnes je potřeba se otáčet i ve vlastních obchodních aktivitách, tedy půjčovat co nejvíc, neboť zdrojem zisku jsou i (postupem času snad "zejména") úroky placené klienty právě z poskytnutých úvěrů.

Půjčují stavební spořitelny dostatečně snadno a odpovídá jejich politika zajištění úvěrů velikosti částek? Kam až podle vás v budoucnu porostou podíly úvěrů na počtu smluv?