Miliony pro milionáře. Pět hříchů Evropského (a)sociálního fondu

Michal Kašpárek | rubrika: Komentář | 16. 3. 2012 | 5 komentářů
Miliony pro milionáře. Pět hříchů Evropského (a)sociálního fondu
Měl pomáhat těm, kteří si neumí pomoci sami. Místo toho Evropský sociální fond funguje jako Robin Hood naruby.

Když zástupci šesti evropských zemí v roce 1957 v Římě zakládali Evropské hospodářské společenství, nezapomněli na Evropánky živořící z ruky do úst na okraji nově vznikajícího Babylonu. Aby jim v něm pomohli najít práci a vyšvihnout se nahoru, vytvořili Evropský sociální fond.

Jeho výdaje o pětapadesát let později představují zhruba desetinu unijního rozpočtu. Přestože tato puška s upilovanou hlavní dík velkému rozptylu občas dotacemi strefí i potřebné, výsledek její finanční kanonády je často asociální. Proč?

Hřích první: ESF vytahuje peníze z kapes chudých…

Na rozdíl od systému sociálního pojištění, jak jej známe u nás, tvoří většinu příjmů Evropské unie i výdajů Evropského sociálního fondu daňové výnosy. Včetně daně z přidané hodnoty, kterou – právě na rozdíl od pojištění – platí ve stejné sazbě všichni. Vdova s nemocným dítětem i majitel kasina.

Aby mohl sociální fond podporovat chudé regiony, musí do něj přispět lidé v těch bohatých. Pokladna v kodaňském supermarketu se ale neptá, jestli 25procentní DPH na potraviny nepřičítá k nákupu šupáka, který sem stopoval z Estonska, aby zkusil najít práci.

Nejde jen o spotřebitele. Po celém kontinentu se z podnikatelů, často lidí bez sociálních jistot, stávají kvůli unijním nařízením plátci DPH. Tím snižují vlastní konkurenceschopnost, protože musí zvýšit ceny a trávit víc času papírováním – aby pak pod heslem sociální soudržnosti mohli sypat peníze do svých větších konkurentů. Nevěříte?

…a – hřích druhý – láduje je do úspěšných firem

České stránky ESF přivítají návštěvníka galerií, v níž se Romové střídají se seniory a ti zas s lidmi, kterým popletená příroda zapomněla nadělit nějaký ten chromozom. Popisek Z realizovaných projektů: Dostat šanci vytváří iluzi, že šanci díky ESF dostávají hlavně ti, kteří nejsou dost fit nebo cool na to, aby obstáli bez pomoci.

Do jaké míry tomu tak skutečně je, nezjistíme. Popisy uskutečněných projektů jsou totiž tak mlhavé, že mnohdy nelze přesně pochopit cíl, natož zhodnotit jeho naplnění. Přesto ale seznam stojí za prolistování. Najdete v něm totiž třeba:

Flexibilní obchodník a manažer

Společnost Gienger se zabývá montážemi kotlů, topenářské techniky či sanitární techniky a koupelen. Když chce obchodník předvést přednosti nabízené rohové vany, musí být jistě patřičně ohebný. Evropská unie mu na tělocvik ku zlepšení flexibility přispěla 2,75 milionu korun. 

Tělo tuž, prodejům služ!

Nikde se samozřejmě nepíše, že peníze z ESF nemůžou využít začínající živnostníci nebo malé neziskovky. Papírově jsou dokonce vítanými klienty. V seznamu příjemců jich ale najdete pomálu. Složitý systém čerpání dotací jde vstříc molochům s desetimilionovými obraty.

Na místě je cynická otázka, proč vlastně místo loserů jednou nepodpořit ty, kterým se daří. Evropský sociální fond ale úspěšným firmám nabízí v podstatě peníze za to, že jejich zaměstnanci na nějakou dobu přestanou dělat to, díky čemu je firma úspěšná (vařit pivo, trhat vstupenky) a svůj čas stráví na školení. Že to přinese plody? Pak by si to přece rádi zaplatili vlastníci firem sami. A ještě laciné kopnutí: co takhle místo selektivní podpory zjednodušit podnikání všem?

Hřích třetí: Na rozdíl od univerzit nemá fond měřitelné výsledky ani veřejnou kontrolu

Evropský sociální fond samozřejmě není jediná cesta, po níž z donucení putují peníze mezi kapsami. Můžete namítnout, že podobně fungují veřejné vysoké školy: za daně všech si na nich svou pozici na trhu práce zlepšují studující „černí pasážeři“.

Dobrá. Ale když nic jiného: souvislost mezi vysokoškolským vzděláním a lepší uplatnitelností na trhu práce je mnohokrát dokázaná. V Česku si vysokoškoláci vydělají o třetin více než lidé s maturitou, nezaměstnanost absolventů vysokých škol se motá mezi dvěma a třemi procenty. Platí vyšší daně, berou méně dávek.

Navíc nad univerzitami funguje veřejná kontrola – nebo přinejmenším zase bude, až nejlepší ministr školství přestane bránit jednu provinční tiskárnu titulů. Do té doby si ale stále můžete pročítat povinnězveřejňovanézávěrečnépráce nebo navštěvovat přednášky libovolné státní školy.

Evropský sociální fond naproti tomu všemu obhajuje svoji činnost pouze vršením buzzwordů, moderních slov bez významu: podporuje „rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly“, „zavádění moderních způsobů organizace práce a podnikání“... Zkuste tedy zazvonit v kterékoliv firmě, kde se na náklady ESF školí, že jste si přišli poslechnout kouče. Vrátného budou řeči o kontrole nakládání s veřejnými financemi náramně zajímat.

Hřích čtvrtý: Přispívá k omezování těch výdajů, které “sociálně slabým” reálně pomáhají

Sociální fond nic neplatí sám, vždy vyžaduje spoluúčast. České veřejné rozpočty takto v operačním období 2007 až 2013 vynaloží okolo 600 milionů eur, aby se země dostala k 3,8 miliardám eur z fondu.

Anketa

Miliony pro firmy jako je Coca Cola nebo Palace Cinemas...

Díky tomu přehled projektů připomíná mrazák chudé rodiny, nacpaný lacinými potravinami: Víme, že bychom potřebovali spíš čerstvou zeleninu, ale když ta mražená pizza byla v akci! Nebo přeplněný šatník finančně negramotné dívky: No tak ty hadry možná neunosím, ale v obchodě mi nabídli tak výhodnou půjčku!

Evropský sociální fond totiž nepomáhá konkrétním lidem v konkrétních situacích, favorizuje projekty; čím abstraktněji popsané, tím lépe.

A zatímco do takových projektů stát lije stovky milionů, docházejí mu peníze na vlaky vozící stovky lidí za prací; na kvalitní široce dostupnou lékařskou péči vracející nemocné zpátky ke strojům; na školy, které dávaly dětem z blbých čtvrtí a šílených rodin reálnou šanci na aspoň o fous lepší osud.

Hřích pátý: Fond zkouší trpělivost těch, kteří to platí (nebo aspoň mají ten pocit)

Obhájci silného sociálního státu rádi argumentují společenskou soudržností. Odmítnete investovat do děcek na sídlištích – a o pět let později si od vás vezmou ještě víc. Stane se to ale někde v podchodu, s nožem na vašem krku.

Jenže ono to funguje i naopak. Udělejte z přerozdělování absurdní podívanou na to, jak peníze putují do velkých firem, a začnou se dít věci. Kdo na to bude mít, unikne z dohledu finančního úřadu. Kdo na to mít nebude, zvolí si utopisty z druhého pólu: liberály dychtící po privatizovaní veřejných parků, zavírání knihoven a likvidaci sociální péče podle hesla „každý svého štěstí strůjcem“.

Na každou desetimilionovou „sociální“ dotaci na školení pro Coca-Colu tak někde v budoucnosti připadá invalida, který od státu nezíská ani korunu na vozík. Bystré děcko z ghetta, co nedostane šanci na veřejných školách, protože miliony pro Palace Cinemas a Bernarda zatím zdiskreditují myšlenku solidarity.

Jak ukazují radikální škrty státních výdajů i nárůst popularity adekvátně radikálních populistů po celé Evropě: ta budoucnost může být blíž, než si sociální inženýři myslí.

Redakce radí: každý týden Kašpárka!

  • Chcete peníze z ESF? Hrajte s námi. Stvořte si koncepci, nejlépe koncepci koncepce. Nezapomeňte na „zkvalitnění řízení“, „zvýšení transparentnosti procesů“ a podobně. Pokud si nevíte rady, poslouží vám originální generátor koncepcí: 
    Člověče, koncepce! Pravidla deskové hry
  • Ještě že ten nápad dostal Nečas, a ne Jakeš: stačilo totiž letáčkem vysvětlit perestrojku a komunisté by vládli dodnes. Blbost? Ano. Fantasmagorie? Bohužel ne.
    Štve vás zvyšování daní? Kouzelný letáček to spraví

A další komentáře Michala Kašpárka pro Peníze.cz

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+41
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 5 komentářů

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Člověče, koncepce: pravidla deskové hry

24. 2. 2012 | Michal Kašpárek | 4 komentáře

Člověče, koncepce: pravidla deskové hry

Milion za mizernou diplomku? Rozdává se právě teď v celém Česku, z veřejných rozpočtů a evropských fondů. Přisedněte k hracímu stolu, šestky na téhle kostce padají všem.

Snižte mi paušály a zvyšte daně. Ale ušetřete mě těch muk s razítky!

13. 1. 2012 | Michal Kašpárek | 7 komentářů

Snižte mi paušály a zvyšte daně. Ale ušetřete mě těch muk s razítky!

Srdceryvný dopis malého podnikatele velkým pánům. Koho nedojmou statistiky české byrokracie, na toho uvnitř čeká roztomilé video malých lenochodů.

Systém D: když selhávají vlády, pouštějí se do práce dobrodruzi

23. 12. 2011 | Michal Kašpárek | 8 komentářů

Systém D: když selhávají vlády, pouštějí se do práce dobrodruzi

Co má společného nigerijský obchodník s naftovými generátory a český bezďák tlačící do sběru kolečko šrotu? Nepřátelé státu, kteří ho ale zároveň nahrazují tam, kde přestává fungovat. celý článek

Heslo pro ztracenou dekádu: „Vezmi, co máš, a udělej s tím to nejlepší, co můžeš“

11. 11. 2011 | Michal Kašpárek | 8 komentářů

Heslo pro ztracenou dekádu: „Vezmi, co máš, a udělej s tím to nejlepší, co můžeš“

Vzorem pro „desátá“ léta bude MacGyver. Seriálový hrdina, který si vystačil s tím, co našel po kapsách.

Chcete veřejné peníze? Začněte lízat feudálův zadek!

21. 10. 2011 | Michal Kašpárek | 8 komentářů

Chcete veřejné peníze? Začněte lízat feudálův zadek!

Brno opět v čele pokroku. Zatímco zbytek republiky nesměle koketuje s demokracií a dělbou moci, z Nové radnice odvážně zní: „Brno su já.“ Od příštího roku potečou veřejné peníze jen... celý článek

Partners Financial Services