Po škole to nebývá nikdy jednoduché

Pro tisícovky absolventů středních a vysokých škol to je zcela nová životní etapa. S ukončením nebo přerušením studií přestávají být mnozí mladí lidé státními pojištěnci. Musí si proto sami ohlídat, zda a kdy je třeba začít platit sociální a především veřejné zdravotní pojištění. Lehkomyslné vykročení za bránu studentského života by jim totiž mohlo přinést zbytečné potíže i případné pokuty a penále.

Největší pozor by si měli nyní dát vysokoškoláci, kteří si chtějí do konce srpna prodloužit prázdniny a začnou vydělávat až od září. Potíž může nastat hlavně u jejich zdravotní pojišťovny. "Absolvent vysoké školy je státním pojištěncem do data konání poslední závěrečné státní zkoušky a případně ještě další kalendářní měsíc, pokud si nevydělává. Není přitom důležité datum promoce," upozorňuje poradkyně Věra Prokopová z Úřadu práce hl.města Prahy.

Pokud tedy vysokoškolák završil studium státní zkouškou například v červnu a chce si prodloužit volno do konce letních prázdnin, musí počítat s tím, že státním pojištěncem může být nejvýše do července. "Potom se stává osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP) a tuto skutečnost musí ohlásit své zdravotní pojišťovně do osmi dnů. Od srpna proto musí pak takový absolvent začít platit pojistné, které nyní činí 1 080 korun," upozorňuje Jiří Rod, mluvčí VZP.

Kdo nenahlásí, že se stal osobou bez zdanitelných příjmů, hrozí mu pokuta až do výše 10 tisíc korun. S touto pokutou přitom může pojišťovna vyrukovat na zapomnětlivce i za tři roky, tedy třeba i v červenci 2011. Navíc tomu, kdo se s platbou na pojistném opozdí nebo pošle nižší než předepsanou částku, vyměří zdravotní pojišťovna penále. To je velmi vysoké, činí 0,05 procent dlužné částky za každý kalendářní den (1 080krát 0,005 = 5,40 Kč/den). Dluh tím může za pár měsíců naskočit o několik stovek korun.

Pojištění na sociální zabezpečení se ale v této situaci platit nemusí. Kdo totiž nemá příjmy ze zaměstnání ani z podnikání či jiné samostatně výdělečné činnosti a přivydělává si jen brigádami, nemusí platit pojistné na sociální zabezpečení. "Doba, po kterou takový absolvent neplatí pojistné na sociální zabezpečení, se mu ovšem nebude započítávat do let, které musí odpracovat, aby mu byl přiznán důchod ," upozorňuje Štěpánka Filipová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Vysokoškoláci, kteří letos budou studovat déle než šest let, by měli také zvážit, zda začít případně platit České správě sociálního zabezpečení nemocenské pojištění. "Po 18. roce věku se do důchodového pojištění započítává pouze 6 let studia. Pokud někdo studuje déle, může si hradit dobrovolné důchodové pojištění. To je v letošním roce pro absolventy 2 800 korun měsíčně. V takovém případě se mu bude i tato doba studií započítávat do důchodu," poznamenává mluvčí ČSSZ Štěpánka Filipová. U pojištěnců narozených po roce 1968 se totiž nově prodlužuje potřebná délka na důchod z 25 na 35 let.

Na rozdíl od vysokoškoláků jsou ale všichni absolventi středních škol státními pojištěnci až do 31. srpna. Maturanti, které čeká od září další studium, mohou být tedy v klidu. Celé prázdniny jsou pro ně soustavnou přípravou na budoucí povolání a díky tomu zůstávají nadále státními pojištěnci. Středoškolští absolventi, kteří nepokračují na podzim ve studiích a zůstanou i po prázdninách bez práce rodičům na krku, také nemusí po prázdninách začít platit pojistné na sociální zabezpečení. Od 1. září se jen stanou osobou bez zdanitelných příjmů, což znamená, že budou muset platit na účet své zdravotní pojišťovny měsíčně 1080 korun.

Nezaměstnaný maturant i vysokoškolák, který nechce platit zdravotní pojišťovně ze svého, by měl proto co nejdříve zajít na úřad práce , který mu pomůže hledat zaměstnání. Navíc zde může absolvent zjistit, že má nárok i na podporu v nezaměstnanosti. Tu může získat tehdy, pokud si v posledních třech letech studií přivydělával například na dohodu o pracovní činnosti, kdy za něj zaměstnavatel musel povinně odvádět sociální pojištění.

Za všechny absolventy středních a vysokých škol, kteří se letos stanou zaměstnanci, začne odvádět platby na sociální a zdravotní pojištění jejich zaměstnavatel. "Mohou však nastat případy, kdy se zaměstnavatel dostane do platební neschopnosti, pojistné sice bude zaměstnanci ze mzdy srážet, ale dál je odvádět nebude. Jestliže to zaměstnanec zjistí, měl by na to upozornit pojišťovnu. Za neplacení pojistného je pak postihován samozřejmě zaměstnavatel, nikoliv zaměstnanec," poznamenává Rod.

Jak upozorňuje Alena Fraňková z ČSSZ, zaměstnanec si může také každoročně zkontrolovat, zda za něj zaměstnavatel řádně odvádí platby i na sociální pojištění. Na požádání posílá ČSSZ jednou ročně informativní osobní list důchodového pojištění , ve kterém je výpis všech plateb.

Ocitli jste se vy nebo někdo z okolí v situaci, kdy jste si museli platit zdravotní a sociální pojištění sami? Podělte se o zkušenosti.