Nový občanský zákoník značně posiluje závaznost zůstavitelovy poslední vůle. Zmínili jsme se o tom ostatně už v předchozím článku Revoluce v dědění a odkazování majetku. Odrazem této skutečnosti je i to, že osnova nově připouští, aby zůstavitel k závěti připojil takzvané vedlejší doložky (tedy podmínky, doložení času či příkazy), které budou pro dědice závazné. Zůstavitel tak bude moci v závěti například určit, k jakému účelu má dědic po jeho smrti zděděný majetek použít.
To bude dosti dramatická změna oproti současnému stavu, kdy zákon podmínkám a příkazům, které zůstavitel v závěti vysloví, žádné právní následky nepřiznává a tyto podmínky a příkazy lze pak „beztrestně“ ignorovat. Dokonce ani zůstavitelův příkaz, aby jeho tělo bylo řádně pohřbeno a nikoli zpopelněno, by dnes pro dědice nebyl právně závazný. V současnosti se tedy role zůstavitele de facto redukuje na to, aby určil, komu po jeho smrti majetek připadne, avšak dědice nemůže nijak omezovat v tom, jak mají se zděděným majetkem nakládat, ani nemůže nabytí dědictví vázat na jakékoli podmínky. Důvodová zpráva z roku 1964 něco takového odmítala jako (v socialistické společnosti) nepřípustnou „vládu mrtvých nad živými“.
Nový občanský zákoníknaproti tomu stojí na zásadě, že úcta k mrtvému a jeho poslední vůli vyžaduje, aby jeho vůle byla co nejvíce respektována. Skutečností je, že se dědic ujímá cizího majetku, jenž je zpravidla výsledkem zůstavitelovy celoživotní činnosti a úsilí. Z pohledu dědice jde o jakýsi „bezpracný výdělek“, tudíž se považuje za přiměřené, aby dědice zavazovaly skutky a vůle jeho právního předchůdce. Osnova proto zůstavitelovi dává široký prostor k tomu, aby svými pokyny závazně uspořádal majetkové poměry týkající se pozůstalosti pro dobu po jeho smrti.
Zároveň tu ovšem existuje riziko, že zůstavitel svého práva zneužije a určí v závěti hrubě nepřiměřené podmínky a příkazy. Nebude se proto přihlížet k vedlejším doložkám...
Vedlejší doložky v závěti se rozdělují do třech skupin podle toho, jak závěť pro dědice vymezují. V poslední vůli je tak možné dědění vymezit k budoucím událostem, určit dobu pro nabytí dědictví i nařídit, jak je třeba nakládat se svěřeným majetkem.
Je-li daná vedlejší doložka platná, pak má dědic na výběr jen mezi těmito možnostmi: buď dědictví přijme a pak jsou pro něj zůstavitelovy podmínky, příkazy atd. závazné, anebo dědictví odmítne.
Jaké věci komplikovaly nebo mohou komplikovat vyřizování dědictví vám nebo vašemu okolí? Podělte se o zkušenosti a názor?
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
